Lidé s minimálními příjmy mají jistotu, že si polepší o 485 korun na 7185 korun. O tolik vzrostla hrubá minimální mzda stanovená státem. K tomu se 1. ledna zvedly také některé sociální dávky.
| MZDOVÝ ŽEBŘÍČEK FIREM NAJDETE ZDE (pdf, 800 kB) |
A ti, kdo pracují v největších firmách za průměrný plat, si letos polepší o devět set korun na 20 600 korun. Vyplývá to z odpovědí nejvýznamnějších firem ze všech krajů.
Podobně by se měla zvednout i průměrná mzda v celé ekonomice, zhruba o tisícovku k 19 tisícům korun hrubého měsíčně.
V některých firmách však odbory vyjednávají s vedením bez výsledků už několik měsíců. Například České dráhy brzdí v uzavření kolektivní smlouvy podle vedení firmy strojvůdci.
"Problémem je stanovisko Federace strojvůdců jako jedné z odborových centrál, která nadále trvá na extrémním růstu mzdy," říká Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Nebýt jich, firma by se s ostatními už dohodla.
Odbory chtějí přidat pět procent, zatímco společnost nabízí 4,7 procenta. To by pro 72 tisíc zaměstnanců znamenalo nárůst jejich průměrných výdělků o devět set korun k současným 18 tisícům.
Policisté a hasiči si polepší
K těm, kdo si letos polepší nejvíce, budou i přes poslední zvraty a škrty na výplatních páskách patřit policisté, hasiči či vězeňští dozorci. Ti si ke svým 24 tisícům průměrného platu přičtou čtyři tisíce.
Původně měli dostat dvojnásobek, ale poslanci jim v půlce prosince na poslední chvíli peníze sebrali. Část z nich teď dostanou zemědělci, ačkoli prvotní motivací bylo peníze ušetřit.
Ozbrojené složky na tom budou lépe než čtvrt milionu učitelů. A ti stále dostanou více než zbývajících čtyři sta tisíc státních zaměstnanců na ministerstvech, finančních úřadech a v knihovnách či divadlech. Posledně jmenovaní si někde i pohorší.
"Letos k žádnému zvýšení nedojde. Podle návrhu rozpočtu na rok 2005 bude průměrný plat činit 16 953 korun proti loňským 17 010 korunám," uvedla mluvčí Městské knihovny v Praze Jitka Fišerová.
Podobně jsou na tom zaměstnanci v řadě soukromých firem. Se zvýšením mezd nemohou pravděpodobně počítat lidé v textilních firmách či u bezpečnostních agentur.
Soukromníci jsou opatrní
Vedení firem vysvětlují zmrazení mez zaměstnanců tím, že si to nemohou dovolit. Nebo se nechtějí se zaměstnanci o zisky dělit, tvrdí zase odboráři. V poslední době si navíc řada firem stěžuje na nevýhodný kurz dolaru, který snižuje jejich tržby v zahraničí.
To je případ jihomoravského Gumotexu, kde se loni zvedli mzdy o jedno procento. To je méně než loňský růst cen. "Příčinou je především vyšší stav zaměstnanců, než jsme loni předpokládali," vysvětluje Josef Horníček.
Na více zaměstnanců bylo třeba více peněz a část tržeb ukousl slábnoucí dolar, nevýhodný pro firmy, které v této měně dostávají zaplaceno. Na druhém konci jsou však firmy, kde platy rostou více než o desetinu. To je případ firmy Mountfield, prodejce zahradní techniky.
"Nárůst je ze 70 procent vázán na hospodářský výsledek firmy," říká Václav Brom z Mountfieldu. Ve většině firem se však drží raději při zemi, s růstem mezd do pěti procent. "A když to dopadne dobře, budou odměny," slibují.
