Podle dohody uzavřené v úterý musí letos v hutnictví stoupnout mzdové tarify u nižších platových tříd, tedy hlavně u dělnických profesí, minimálně o 6 až 9,5 procenta.
U vyšších platových tříd vyšší kolektivní smlouva zajistí vzestup tarifů dokonce jen o 2 až 3,5 procenta. Průměrné platy v oboru by tak měly stoupnout v průměru přibližně jen o dvě, nanejvýš o tři procenta nad inflaci.
"Prohráli jsme, je to nejhorší dohoda za posledních několik let," přiznává hlavní vyjednavač odborového svazu Kovo Jaroslav Souček. V řadě hutních podniků zavládlo po úterní dohodě znechucení: "Vůbec to nebudeme komentovat," prohlásil odborový předák Nové huti Jaroslav Marek.
Odbory prohrály boj o mzdy
Nominální mzdy v hutnictví by letos měly vzrůst o čtyři až šest procent. Zatímco odboráři označují tento výsledek za fatální prohru - chtěli patnáctiprocentní růst - zaměstnavatelé jsou spokojeni.
"Došli jsme ke kompromisu, každá strana musela ze svých původních požadavků ustoupit," říká Jaroslav Dušek, který na jednání o odvětvové kolektivní smlouvě zastupoval zaměstnavatelský svaz Hutnictví železa.
"Výsledek nás přibližuje k poměrům v Evropské unii. Je dobré, že růst platů v odvětví bude více vázán na produktivitu práce a efektivnost firem," dodal Dušek, podle něhož nic nebrání tomu, aby podniky, jimž se daří, zvedly letos nominální mzdy až o šest procent.
Vyjednávání o hutnické odvětvové dohodě, jež je závazná pro 14 firem, skončilo po třech měsících bojů nečekaně klidně. Odboráři ještě koncem prosince tvrdili, že z požadavku na patnáctiprocentní růst mzdových tarifů neustoupí, a když jim zaměstnavatelé nevyhoví, sáhnou k protestním akcím. Dialog musel řešit zprostředkovatel.
Co nakonec rozhodlo? Odboráři některých firem odmítli čekat na vyšší kolektivní smlouvu a podepsali se svými managementy vlastní smlouvy, v nichž přistoupili na nižší růst mezd, než o jaký bojovalo vedení svazu.
"Podnikové smlouvy nesmějí být pod odvětvovou dohodou. Když byly podnikové smlouvy již podepsané, nezbylo nám nic jiného než přistoupit na jejich minimální požadavky," stěžuje si místopředseda odborového svazu Kovo Jaroslav Souček.
Vedení svazu zvlášť zazlívá neloajálnost odborářům z Třineckých železáren a z firmy Vítkovice - Válcovna trub. Třinečtí se v podnikové dohodě spokojili se zárukou dvouprocentního platového růstu, další zvyšování platů je u nich vázáno na vývoj zisku. Dohodnutý pětiprocentní růst platů v bohumínských železárnách ŽDB bez čekání na kolektivní smlouvu šéfům svazu nevadí.
Kovo se teď sice vyrovnává s prohrou, ale jde hned do další bitvy. Jeho zástupci chtějí totiž prosadit, aby se vyšší kolektivní smlouva v hutnictví stala závaznou i pro firmy, jež nejsou členy zaměstnavatelského svazu a na kolektivním vyjednávání se nepodílejí.
"Podáme na ministerstvo práce žádost o rozšíření platnosti vyšší kolektivní smlouvy, což by se týkalo dalších asi čtyřiceti firem a zhruba 70 tisíc zaměstnanců," řekl Souček. Kromě hutnictví letos zástupci Kova dohodli vyšší kolektivní smlouvy také pro letecký a elektrotechnický průmysl a slévárenství. To se celkem týká asi 60 tisíc lidí.
