"V něm je samozřejmě pivo nejlepší, ale prodávat se nedá. Je to minimálně pro větší pivovary příliš velké riziko," říká sládek krušovického pivovaru František Šmíd.
Pivo je v té chvíli příliš živý organismus a dál kvasí, než aby šlo jen tak stočit do sudu a prodávat.
"To si můžeme dovolit jen v hospodách, kde máme jistotu, že se majitel stará o čistotu a dodržuje všechna pravidla pro čepování takového piva. Nemůže ho třeba jen tak strčit do tepla pod výčep," vysvětluje obchodní sládek Staropramenu Jaroslav Svoboda.
Konkurence za posledních patnáct let přiměla pivovary důsledně dodržovat kvalitu. Investovaly miliony do technologií, které jim pomáhají hlídat čistotu při výrobě.
"Kdo si dnes vzpomene na to, že se lahve v obchodě obracely dnem vzhůru, jestli pivo není kalné," vzpomíná šéf Budvaru Jiří Boček.
"Už neexistuje, že by nějaký pivovar ustřelil v chuti nebo kvalitě. Takovou jistotu zákazník jakéhokoliv pivovaru dříve neměl," říká šéf pivovaru v Poličce Karel Witz.
Aby pivo vydrželo kvalitní po delší dobu, než se dostane zákazníkům na stůl, však přimělo výrobce zavést nové postupy úpravy uvařeného piva. Mnohé malé firmy na takové investice buď neměly, nebo takové úpravy piva nevítají.
PIVO, DESTILÁTY, VÍNO, KOKTEJLY na napoje.idnes.cz |
"Skutečně potřebuje pivo půlroční trvanlivost? Nevařím přeci pivo, abych ho měl na skladě," říká sládek humpoleckého Bernarda Josef Vávra. "Každá další úprava pivu nesvědčí. Neříkám, že je horší nebo lepší, je prostě jiné," dodává Vávra.
"Pokrok nezastavíte, nic proti němu nemám. My jen nemáme na tak velké investice do výroby, a tak žijeme z toho, co nám postavili bohatí továrníci před sto lety," vysvětluje šéf pivovaru Velké Březno Jaroslav Rottenborn.
Velké pivovary naopak tvrdí, že nový postup například filtrace kvalitě piva napomohl. "Jasně, že pivo je v nejlepší kondici před filtrací, ale pro udržení kvality a stálosti je jeho další ošetření nezbytné. Taky nemá trvanlivost čtrnáct dní jako dříve, ale je stejně dobré i po několika měsících," říká Jiří Faměra z Prazdroje, který bdí nad kvalitou plzeňského piva.
Právě o Prazdroji neřekne nikdo v Česku křivé slovo. Plzeňští se navíc úzkostlivě drží staré receptury, a to i v případě výroby mimo domovský pivovar. Kvalitu piva, ať s pomocí, nebo bez přispění nových technologií, si pochvalují i restauratéři.
"Kvalita piva velkých pivovarů Budvaru či Prazdroje je stejná jako před deseti lety, drží se na stejné úrovni. A menší pivovary, aby se udržely na trhu, musejí neustále zvyšovat kvalitu výroby," říká majitel českobudějovické restaurace Paluba Ladislav Matoušek.
Podle skalních příznivců zlatavého moku průmyslová velkovýroba stírá rozmanitost chutí českých piv. "Uhlazují se, aby vyhověla chuti co největšímu množství lidí," míní sládek Budvaru Josef Tolar.
"Jistě, že jim chybí typická chuť pro daný pivovar, ale není to lepší?" oponuje Šmíd. Často podle něj šlo spíše o pachuti, které ani samotný sládek nedokázal vysvětlit.
"Kritika některých anglických konzumentů vychází jen z pocitu. Každý sládek pamětník řekne, že pivo bývalo lepší," říká Vladimír Kellner z Výzkumného ústavu pivovarského. "Jestli je pivo lepší, nebo horší než třeba před dvěma, pěti či sedmi lety, objektivně posoudit nejde. Je ale o mnoho lepší než před revolucí," dodává.
Kvalitu piva navíc potvrzuje neustále rostoucí export českého piva. Loni se export piva zvýšil o dvanáct procent a za hranice tak putuje přibližně sedmina domácí produkce.
Sládci a lidé zato často ukazují prstem na hospodské a připomínají staré heslo "pivovar pivo vaří, hospodský ho dělá". "Pivo mám rád a denně jedno dvě vypiju. Myslím, že kvalita je lepší než před deseti lety, ale zhoršila se kvalita hostinských. Hodně často ani nevědí, jak pivo natočit, ředí jej a pak to nestojí za nic," tvrdí tesař Petr Knotek ze Strakonic.
Plzeňský pivovar |