Dnes nejhůře placení zaměstnanci berou 6700 korun.
Požadavky odborů jsou odlišné a zvýšení o 500 korun považují za minimum. S čím konkrétně půjdou do boje, který brzy vypukne, však prozradit nechtějí.
"Já bych si přál vyšší nárůst než o 500 korun. Vždyť z dnešních 6700 korun se nedá žít," říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Odbory mají letos zastání i v programovém prohlášení nové vlády, kde se mluví o zajištění "motivační funkce minimální mzdy". To znamená, aby se vyplatilo pracovat a nebýt doma na sociálních dávkách.
Firmy také trápí, že růst minimální mzdy žene vzhůru i ostatní mzdy v podnicích a prodražuje jim výrobu. Konečné rozhodnutí je na vládě a výsledkem bývá obvykle částka někde mezi představami obou stran.
Za minimální mzdu v tuzemsku pracuje podle odhadů asi 50 tisíc lidí. Většina jich dělá ve službách, v obchodech a restauracích. Častou praxí bývá, že minimální mzda je jen špičkou ledovce a další peníze dostávají zaměstnanci na ruku.
"Když mi nabídnou smlouvu, většinou jde jen o minimální mzdu. A až dvojnásobek si pak můžu vydělat na spropitném," potvrzuje třiadvacetiletá servírka Lenka z jedné pražské restaurace.
