Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odbory: Stát nechápe princip, jak přispět v krizi na zaměstnance

  15:42aktualizováno  15:42
Stát zvažuje jako jedno z nových protikrizových opatření, že by se podílel na mzdách zaměstnanců, které firmy s nedostatkem zakázek nechají doma. Diskuse o podmínkách jsou v začátcích, odbory ale nesouhlasí s tím, že by firmy ještě před využitím tohoto nástroje musely sáhnout k takzvané částečné nezaměstnanosti.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V režimu částečné nezaměstnanosti, kterou upravuje § 209 zákoníku práce, může firma nechat v krizových případech své zaměstnance doma s tím, že jim vyplácí nejméně 60 procent mzdy. Tu platí ze svého, bez účasti státu.

S podílem státu na nákladech za zaměstnance ale počítá takzvaný kurzarbeit, který připravuje vládní rada pod zkratkou NERV. Zatím to ale vypadá, že by kurzarbeitu mohly využít až po určité době firmy, co si nepomohou ze špatné situace samy. Nejprve by měly nárok využívat jen institut částečné nezaměstnanosti. Právě to vadí odborům.

"Takhle to nejde, je to nepochopení principu kurzarbeitu. Opatření musí fungovat vedle sebe, musí to být alternativa. Nemá firmám říkat, musíte vyčerpat jedno, pomůžeme vám až potom. Potom by už totiž mohlo být pozdě," myslí si ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Kurzarbeit funguje jako protikrizové opatření v desítkách zemí. Například ve Spojených státech, Německu, Japonsku, Nizozemsku nebo Španělsku. Opatření využívají podniky, které čelí problémům s nedostatkem zakázek. Aby nemusely propouštět, nechají zaměstnance doma za necelou mzdu. Z té jim část uhradí stát, kterému se to finančně vyplatí, protože je to pro něj výhodnější než vyplácet podporu v nezaměstnanosti.

Odbory: Stát by měl přispět polovinu

"Firmy tím nepřijdou o náklady na školení, vícenáklady a neztratí konkurenceschopnost, protože v případě, že se jim vrátí zakázky, budou schopny rychle reagovat," vysvětluje Samek. Odbory prosazovaly zavedení tohoto opatření už v krizových časech v roce 2009, přes souhlas podniků ale neuspěly.

ČMKOS si nemyslí, že je zapotřebí kurzarbeit poskytovat při úplné absenci, tj. že by například firma zastavila výrobu na čtrnáct dní nebo měsíc. Stát by ale měl podle svazu firmám hradit část mzdových nákladů za 2 až 3 dny v týdnu.

"Navrhujeme, aby firma hradila zaměstnancům 70 procent mzdy, z toho polovinu, tedy 35 procent by jim hradil stát ze státního rozpočtu. Stát by ve finále ušetřil, protože nezaměstnaný člověk pobírá nejen podporu, ale stát za něj například platí i zdravotní pojištění," dodal vít Samek.

Podnikatelé opatření většinou vítají, jsou ale i výjimky. "Vláda by udělala nejlépe, kdyby skutečně směřovala státní rozpočet z dluhů. Mám tím na mysli redukovat výdaje, které nedokáže pokrýt z příjmů. Začít by mohla třeba snižováním přebujelé administrativy. Jsem toho názoru, že čím méně stát do ekonomiky zasahuje, tím lépe. Čím více peněz totiž prochází složitým státním aparátem, tím více se jich zmaří," myslí si šéf a majitel Jablotronu Dalibor Dědek.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nesprávné provedení okna, tvar ostění neumožňuje obtékání teplým vzduchem. Na
Kupujete nemovitost? Pozor na skryté vady, na reklamaci máte 5 let

Každý rok v Česku proběhne převod zhruba půl milionu bytů a rodinných domů. Technický stav nemovitosti se smluvně mezi kupujícím a prodávajícím přitom řeší jen...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

Ilustrační foto
Vajec je tak málo, že se prodávají v aukcích. Zdraží až na 6 korun

Vejce v obchodech začínají zdražovat. V příštích týdnech může stát jedno vejce 5 až 6 korun. Na trhu je jich takový nedostatek, že producenti začali prodávat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.