Odbory žádají, aby rostly platy

Praha - Odboráři žádají v příštím roce zvýšení mezd o sedm až osm procent, což je méně než letos. I tento růst se však může ukázat jako příliš rychlý, pokud ekonomika zpomalí a inflace klesne, varovala Česká národní banka. "Představy odborů jsou na samé horní hraně udržitelnosti," uvedl po pondělním setkání se šéfem odborářů Richardem Falbrem guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Česká národní banka zatím příští rok počítá s ekonomickým růstem o 3,9 procenta a inflací 3,3 až 4,7 procenta. Obává se však snížení tempa růstu ekonomiky ke třem procentům a inflace pod čtyři procenta. "Pak by byl střednědobě udržitelný růst mezd kolem šesti procent," řekl Tůma. Nižší inflace by totiž znamenala vyšší růst reálných mezd.

Nadměrný růst mezd může mít dvojí negativní dopad. Buď se promítne do vyšších cen, které budou tlačit vzhůru inflaci, nebo donutí firmy šetřit propuštěním části zaměstnanců. Letos zatím průměrná mzda vzrostla o více než devět procent.

S varováním centrální banky souhlasí i ekonomové. "Ekonomická situace vybízí k větší mzdové zdrženlivosti než ve stejném období loni," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Kvůli ochabující zahraniční poptávce totiž budou mít mnohé podniky problémy s odbytem.

K nim se přidává i příliš silný kurz koruny. V pondělí zpevnil na další rekordní úroveň 33,14 koruny za euro, což zhoršuje konkurenceschopnost firem.

Z jednotlivých podniků zatím přehnané požadavky nezaznívají. Mzdová vyjednávání jsou však teprve na počátku. "Mělo by dojít k minimálnímu nárůstu reálných mezd," říká mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund.

"Shoda je, že růst mezd by měl alespoň zohlednit inflaci," uvedl i mluvčí Třineckých železáren Ivo Pullman. V příštím roce podle něho firma pocítí celosvětové zpomalení a stejně tak musí vzít v úvahu i silný kurz koruny.

Ulehčit hospodaření společnosti nižšími mzdovými náklady se snaží i ČSA, které trpí po teroristických útocích na Ameriku odlivem cestujících. "Vedení se zřejmě znovu pokusí otevřít jednání s letci," říká mluvčí ČSA Daniel Plovajko. Piloti si totiž už v létě vymohli nárůst mezd o třicet procent.

Na zmrazení slíbených přídavků zatím odmítají přistoupit. Podle Plovajka však už od výraznějšího než šestiprocentního nárůstu mezd, dohodnutého v kolektivní smlouvě, ustoupil pozemní personál.

Kolektivní smlouvy se vztahují celkem asi na jednu třetinu všech zaměstnanců. Další pětinu, což je více než půl milionu lidí, platí stát. I ti si v příštím roce polepší méně, reálně o tři procenta. Přidáno navíc dostanou až v dubnu.

Šéf odborářů Richard Falbr a guvernér České národní banky Zdeněk Tůma jednali 19. listopadu 2001 o růstu mezd v příštím roce.