Byť u nás působí řada další odborových organizací a svazů, které se neorganizují v ČMKOS, je jejich význam z hlediska odborové centrály zanedbatelný. Odhaduje se, že ostatní organizace sdružují maximálně několik málo desítek tisíc lidí.
"Členská základna stále klesá, ale už ne tak výrazně jako v předchozích letech. Vliv odborů však bezprostředně nesouvisí s početním stavem členské základny. Příkladem mohou být některé jihoevropské státy s nízkou organizovaností a s velkým vlivem odborů, v Evropě typicky Francie," myslí si Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
S kritikou vlastních řad nešetří ani někteří předáci. Škodovácké odbory patří k jedněm z mála v tuzemsku, kteří se umí skutečně ozvat a zastavit i případně výrobu. Podle jejich šéfa Jaroslava Povšíka nejsou čeští odboráři razantní, a tak slyšet, z řady důvodů. "Lidé jsou zvyklí z minulého režimu, že nepracovat je trestné. A pak nejsme takoví válečníci jako třeba Francouzi," míní Povšík.
Podle něj chybí i zkušenosti z organizace stávek i charismatičtí lídři, kteří dokážou přesvědčit většinu lidí, že stojí za to zastavit výrobu a protestovat nejen symbolicky. "Myslím, že u nás bych dokázal vybojovat i dvoutýdenní stávku," míní Povšík. Ve Škodě Auto je v odborech přes sedmdesát procent lidí, tedy asi 19 tisíc osob.
Výrazná i kontroverzní osobnost odborů minulosti Jaromír Dušek si také myslí, že současné špičky postrádají výrazné vůdce. "Ale je to dané také tím, že se zdejší firmy naučily s odbory pracovat. Navíc většina předáků se blíží důchodovému věku a převládá potřeba být v klidu a navíc si vydělat nějakou tu korunu," myslí si Dušek. Naráží tím na různé praktiky, jak odborářům "dopřát", třeba funkcí v dozorčí radě.
Přibývá jen policejních odborářů
Naopak v poslední době o sobě dávají hlasitě vědět především odboráři z řad policistů a hasičů. Rekordním nárůstem členské základny, který zaznamenali policejní odboráři, jdou jako jedni z mála proti proudu.
Jejich počet v minulém roce vzrostl o téměř čtyřicet procent. Jejich předseda Milan Štěpánek považuje současnou situaci za vhodnou nepříznivý trend zvrátit. "Členská základna u odborových svazů klesá a my jsme výjimkou. Ale myslím, že význam odborů stoupá a lidé si to brzy uvědomí. V současné situaci jsou odbory vlastně jedinou opozicí v tomto státě. Odbory by si to měly uvědomit a zkusit získat zpět renomé, tak jak se to podařilo nám," říká Štěpánek.
Podobně to vidí i šéf Odborového svazu hasičů Zdeněk Jindřich Oberreiter. Hasiči s policisty úzce spolupracují. "Žádost po odborech je poměrně velká. Lidé vidí, co se děje okolo a cítí potřebu zastání. Ty odbory, které pro ně něco dělají, pak pociťují nárůst," říká Oberreiter.
V řadě případů také dochází k emancipaci menších organizací od velkých svazů. "Za náš největší úspěch považuji, že jsme se dokázali oddělit od odborového svazu. Můžeme se tak věnovat vyloženě problematice nadnárodních společností a v té souvislosti začínáme připravovat projekty, které budou financovány z Evropské unie," říká šéf Nezávislých odborů Tesco Ivan Předinský. Řada lidí z odborů vidí se spojením se svazem jen zbytečnou administrativní přítěž a náklady.
Odbory také nemají dobrou pověst hlavně u mladých, kteří je považují za přežitek minulého režimu. "Přitom dneska jsou odbory úplně o něčem jiném. Většinou obhajoba práv zaměstnanců před přehnanými nároky a šikanou ze strany zaměstnavatele a tvorba kolektivních smluv," říká Předinský.
