Střadatelé se obávají, že země bude muset vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny. Agentuře Reuters to sdělili řečtí bankéři.
V minulých týdnech řečtí občané a firmy vybírali z bank v průměru 200 až 250 milionů eur denně. V dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových necelých dvou miliard eur a za první čtyři měsíce roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur.
Objem vkladů v řeckých bankách klesl na konci dubna na 139,4 miliardy eur, a spadl tak na nejnižší úroveň za více než deset let. Údaje za květen by měla řecká centrální banka zveřejnit ve druhé polovině tohoto měsíce.
Pro řecké bankovní ústavy je v současnosti jediným zdrojem peněžní likvidity program nouzového financování (ELA). V něm má slovo Evropská centrální banka (ECB), která letos Řecku postupně zvyšuje strop úvěrů z tohoto programu.
Omezováním přísunu peněz z ELA zvyšuje ECB tlak na to, aby Atény zrychlily jednání s věřiteli. Šéf ECB Mario Draghi v pondělí v Evropském parlamentu řekl, že banka bude Řecku dál uvolňovat likviditu, dokud budou řecké banky solventní a budou mít dostatečný objem zástav. Dodal ale, že tyto peníze nesmí sloužit k náhradnímu financování řecké vlády, protože by to znamenalo obcházení zákazu financování vlád centrální bankou.
