Víte, kolik vás stojí odpad? Zpravidla to bývá kolem pětistovky na osobu, dalších zhruba 500 korun doplácí obec ze svého vlastního rozhodnutí. Zpravidla proto, aby občanům ulevila. Z obecních rozpočtů tak starost o komunální odpad užírá pět až deset procent rozpočtu.
Jestliže nyní platí obce za svoz, třídění a likvidaci komunálního odpadu kolem tisícovky za občana ročně (jde o odhad, poslední dostupné statistiky pocházejí z roku 2015), za pět let by to mohlo být zhruba o pětinu víc. Důvodem je plánované zvýšení skládkovacího poplatku, přičemž skládkování je dnes pro obce klíčové.
Dnes činí poplatek 500 korun za tunu odpadu uloženého na skládku a představuje vlastně daň za nevyužití odpadu – obec ho totiž nevytřídí ani nespálí, pouze nechá zahrabat do země. Obce se obávají, že budou muset zvýšenou cenu promítnout do poplatků za popelnice, což je značně nepopulární krok.
V Kralupech nad Vltavou platí za odpadové hospodářství 14 milionů korun ročně. Město má vlastní technické služby, které směsný odpad vozí na skládku v Úholičkách, ten tříděný jim sváží a likviduje firma FCC.
Poplatky za popelnice přestalo město vybírat v roce 2014. „Začal stoupat počet neplatičů, dluhy rostly, lidé měli exekuce,“ vysvětluje Libor Lesák, místostarosta Kralup nad Vltavou. Místo toho obec zvýšila daň z nemovitosti.
V roce 2035 půjde díky třídění na skládky jen deset procent odpadků |
„Máme hodně průmyslových podniků, na které to dopadlo především,“ dodává. Nulový poplatek za popelnice má aktuálně v Česku asi 300 obcí, patří mezi ně také zhruba 240 obcí, v jejichž katastru se nachází skládka a které inkasují skládkovací poplatek od ostatních.
Lenost je nepřítel ekologie
Skládkovací poplatek se drží na současné pětistovce od roku 2008, do roku 2024 by však postupně mohl vystoupat až na 1850 korun za tunu směsného komunálního odpadu. Jenom by nešel celý obcím se skládkou v katastru, ale zčásti do Státního fondu životního prostředí.
Jak velká část to bude, záleží na ministerstvu, které připravilo nový zákon o odpadech a nedávno ho pustilo do vnitřního připomínkového řízení. Konečné slovo nicméně budou mít poslanci.
„Představa skládkovacího poplatku pro starostu, který ho má platit z rozpočtu, by byla nula. Chápeme ale motivaci změnit chování, aby se tak masivně neskládkovalo. Když to bude těch 1 850 korun, jsme schopni se s tím smířit za podmínky recyklační slevy,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka na Kolínsku s 2,5 tisíci obyvateli.
Deset zásad, jak (ne)recyklovat |
Se slevou ministerstvo počítá. Pokud se obci podaří určité procento odpadů vytřídit (podle evropské směrnice by to v roce 2020 mělo být 50 procent), bude platit za tunu na skládce nadále jen pětistovku.
Dnes se v průměru třídí 38 procent komunálního odpadu. Ukazuje se totiž, že pokud má občan ujít více než 100 metrů ke speciální popelnici, jeho ochota třídit klesá. Starostům tak nezbude než v obcích rozmístit víc barevných popelnic.
Obce a odpad
Na druhou stranu i svoz a likvidace tříděného odpadu něco stojí. Je to dokonce dražší než svoz těch černých, směsných. Zvýšené náklady obcím částečně kompenzuje firma Eko-kom, která v tuzemsku trh s tříděným odpadem organizuje. Loni obcím jako odměnu vyplatila 1,3 miliardy korun.
Odpadovému byznysu dnes vládnou skládkařské společnosti. Končí u nich nejen polovina odpadu z domácností, ale v třídírnách ovládají také tok materiálu ze žlutých popelnic. Plastové zbytky, které se jim nevyplatí zpracovat, zahrabou na skládku, která je pořád ještě levná.
Sáhnout lidem nebo obcím do peněženek ale není hlavní účel nového zákona o odpadech. Ministerstvo chce dát prostor, aby vznikly zpracovatelské a recyklační firmy, které vytříděný odpad lépe využijí, případně spalovnám, jež ho aspoň přemění na teplo či elektřinu.
15. listopadu 2018 |
