Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Jan Frait z odboru finanční stability ČNB

Jan Frait z odboru finanční stability ČNB.
velikost textu:
vydáno 17.6.2009 13:00
Tuzemské banky by sice odolaly i šestiprocentnímu poklesu ekonomiky, bez újmy by ale z takové situace zřejmě nevyšly. Ceny bytů by totiž v takovém případě klesly zhruba o třetinu, což by negativně dopadlo nejen na developery, ale i na instituce poskytující úvěry na bydlení, uvedl v on-line rozhovoru iDNES.cz Jan Frait z ČNB.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 17. června 2009 do 13:15

OTÁZKA: Dobrý den, je šestiprocentní propad ekonomiky skutečně tak nereálný? Za jakých okolností by k němu podle Vás došlo? Děkuji za odpověď. Jana D.
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: V zátěžových testech pracujeme se i scénáři, které jsou poměrně extrémní, ale představitelné. Takže tento scénář není skutečně možno vyloučit. Došlo by k němu zejména tehdy, pokud by propad ekonomiky hlavních obchodních partnerů (tedy zejména Německa) byl velmi hluboký. V našem nejhorším scénáři klesá ekonomika o 6 % v roce 2009, ale v roce 2010 pokles pokračuje, což pak také znamená, že se úvěrové ztráty dále zhoršují. To je popsáno v boxu o dynamizaci testů. 17.6.2009 13:08
OTÁZKA: Dobré odpoledne, Ve zprávě píšete: „zátěžové testy penzijních fondů naznačují pouze částečnou odolnost proti působení nepříznivých šoků“ a na str. 68 dodáváte: „aby se penzijní fondy dostaly na výchozí kapitálovou vybavenost, muselo by dojít k navýšení kapitálu zhruba o 8 miliard Kč“. Co považujete za výchozí kapitálovou vybavenost ? Je to hodnota vlastního kapitálu, která byla na samém počátku krize nebo současná hodnota vlastního kapitálu (cca 1 mld. Kč) ? Považujete současnou úroveň vlastního kapitálu v sektoru penzijních fondů ( 0,5% celkových aktiv) za dostatečnou při srovnání s bankami a pojišťovnami, kde píšete o hodnotách kolem 12% ? Děkuji Střadatel ve fondu
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Výchozí hodnota je hodnota ke konci roku 2008. Penzijní fondy postupně navyšují kapitál a v současnosti je možno označit i tyto instituce za dobře kapitalizované. Penzijní fondy nejsou banky, struktura jejich rizik je jiná. Penzijní fondy drží významnou část aktiv do splatnosti a proto je správné, aby se při hodnocení jejich finanční situace oceňovala část portfolia dluhopisů ne podle aktuální tržní hodnoty, ale podle naběhlé hodnoty. Má to silnou ekonomickou logiku. Při tomto přístupu je kapitalizace fondů adekvátní. Ve zprávách o finanční stabilitě jsme se vždy dívali kritičtěji na otázku nákladů na akvizice klientů. 17.6.2009 13:12
OTÁZKA: Dobrý den, o poklesu cen bytů se mluví už několik let a já to pořád nevidím. Z čeho jste při své prognóze vycházeli? Je vůbec možné získat skutečné ceny, za něž se v ČR nemovitosti obchodují, nebo jsou to jen ceny z inzerátů realitek? J.P.
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Máte pravdu, že statistiky vývoje cen nemovitostí nejsou v Česku zrovna ideální. Používáme všechna dostupná data, která dokumentují vývoj nabídkových i realizačních cen. Používáme zejména data statistického úřadu a agentury IRI. V souhrnu to nabízí poměrně slušnou informaci. Ve zprávě píšeme, že zatím jsou u rezidenčních nemovitostí vidět spíše náznaky poklesu cen a uvádíme, kam až podle nás v různých scénářích ekonomického vývoje ceny klesnout mohou. Poklesy cen léta neviděli ani v Británii nebo USA a dnes už je vidí. 17.6.2009 13:17
OTÁZKA: Dobry den, jakym zpusobem analytici pocitali castku propadu cen bytu? Dekuji Jenda
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Ve Zprávě o finanční stabilitě je tématický článek, který ekonometricky vyhodnocuje význam jednotlivých faktorů, které by měly ovlivňovat ceny nemovitostí. Do odhadnutého modelu jsou dosazeny veličiny z makroekonomických scénářů a odhady jsou na světě. 17.6.2009 13:19
OTÁZKA: Před pár lety jsem od obce koupil byt za devadesát tisíc korun!!! Teď bych ho rád prodal, ale i díky Vašim proklamacím mi hrozí, že místo původních čtyř milionů dostanu od několik set tisíc méně!!! Kdo mi doplatí vzniklý rozdíl? Stát? ČNB? Vy osobně? volič ČSSD
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: V ekonomické teorii agenti na pokles cen svých aktiv reagují tak, že více pracují, aby se jim díky vyšším příjmům dostala hodnota aktiv zpět na výchozí úroveň. Takže směle do toho! 17.6.2009 13:20
OTÁZKA: Dobrý den. Kupuji dům na okraji Plzně za cenu přibližně 3 000 000,- Chystáme se ho zaplatit pomocí hypotéky 1 200 000,- + vlastní zdroje + předpokládáme prodej bytu (podzim 2010) minimálně za 1 500 000,- Máme Panelový dům právě zateplený, 2+1 přízemí, v Plzni, klidná čtvrť. Momentálně předpokládám cenu do 1 700 000,- Můj dotaz zní. Bude (podle vašeho názoru) příští rok prodatelný minimálně za 1 500 000,- Děkuji Bouda

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: Dobrý den, mohl byste mi laicky vysvětlit, jak je možné, že scénář s největším poklesem HDP nenapáchá největší škody? Díky Marek
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Velmi dobrá otázka. Ve Zprávě uvádíme, že pro celý finanční systém má největší dopad scénář sice s ne až tak dramatickým propadem ekonomické aktivity, ale s růstem úrokových sazeb. A kromě bank tam zahrnujeme i penzijní fondy a pojišťovny, kterým při růstu úrokových sazeb klesá hodnota aktiv. V souhrnu je pak součet úvěrových ztrát a ztrát z poklesu cen aktiv v tomto scénáři největší. Když se však podíváte na zátěžové testy bankovního sektoru, tak tam má scénář s největším propadem HDP stejně velký dopad jako ten mírnější scénář v horizontu roku a v delším horizontu pak už má samozřejmě dopad největší kvůli růstu úvěrových ztrát. 17.6.2009 13:26
OTÁZKA: Pokud by ceny nemovitostí spadly dejme tomu o třetinu, jak taky naznačujete, jaké negativní dopady by to mohlo mít? Nebo je to veskrze pozitivní výhled (pro všechny kromě developerů)? Mravenečník
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Kromě developerů by samozřejmě trpěly také úvěrové instituce, které poskytují úvěry na bydlení, neboť by se určitě zvýšil podíl nesplácených úvěrů. Domácnostem, které nyní vlastní nemovitosti, by také kleslo bohatství, tedy hodnota majetku. Ale pokud pokles cen nemovitostí představuje návrat k fundamentálně adekvátním cenám, tedy cenám odpovídajícím ekonomické situaci dané lokality a země, tak v dlouhém období je to pro ekonomiku jako celek (ne pro majítele bytů v dané lokalitě) v podstatě dobrá zpráva. 17.6.2009 13:30
OTÁZKA: Dobry den, chtel bych se zeptat jestli v soucasne dobe vhodna koupi bytu do osobniho vlastnictvi?? Uvazuji o tom, jelikoz ceny bytu se v soucasne dobe pohybuji docela dole. S pozdravem Milan Milan

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě jak se budou pohybovat úrokových sazby u hypoték? Franta
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: V naší zprávě uvádíme, že druhým největším rizikem pro následující dva roky je výjimečná míra nejistoty, které jsou vystaveni ekonomické subjekty včetně domácností. Nelze s jistotou tvrdit, že úrokové sazby vzrostou kvůli budoucímu nárůstu celosvětové inflace nebo růstu vládních deficitů. Může se stát i opak. Právě tato míra nejistoty mění každé větší ekonomické rozhodnutí tak trochu na sázku do loterie. 17.6.2009 13:32
OTÁZKA: Dobrý den přeji, prosím, jak se zachovají banky k lidem co mají hypotéku např. na byt, který stál 2 400 000 kč a klesl by třeba do dvou let na 1 800 000kč.Děkuji a přeji hezký den. Dany
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Předpokládám, že bankám je jedno, jaký má Váš byt aktuální tržní hodnotu. Jejich zájmem je, abyste každý měsíc uhradil svou splátku. Pokud na to nebudete mít, tak je možno s bankou jednat - přístup bude individuální, ale zajisté pro dlužníky dosti nepříjemný. Ve Zprávě na konci máme přílohu, která vysvětluje, jak by měla domácnost postupovat při své předluženosti. 17.6.2009 13:35
OTÁZKA: Dobry den. Jak vidite vyvoj na hypotecni trhu v dalsich letech. Myslite si, ze rok 2007 nebude, co do objemu dlouho prekonanan? A druha otazka: Mate nejake odhady, jak by vypadal pokles cen v kazdem ze tri scenaru v dlouhodobejsim horizontu (rekneme 2-5 let)? Predpokladam, ze tech -32% u nejhorsiho scenare je jen odhad na pristich 12 mesicu. Ondrej Nezdara
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: V nejbližších letech bude velmi obtížné rok 2007 překonat, neboť byl dán tím, že se najednou sešlo několik faktorů (očekávaný růst DPH, vrchol hospodářského cyklu, určitá psychóza, příznivé úrokové sazby ...). Ten poklesu u nejhoršího scénáře není nutno chápat jako odhad na nejbližší rok. Výsledky odhadu je možno interpretovat jako vývoj ve středním období (tady dejme tomu 2-4 roky). 17.6.2009 13:38
OTÁZKA: Všude se píše krize krize krize, ale co její příčina ? Pořádně vysvětlené příčiny jejího vzniku se mi nepodařilo dohledat. Můžete to prosím nějak objasnit ? Dušan Novák
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Ekonomiky jsou periodicky nahoru a dolů a pravidelně je ten pohyb doprovázen i finančními krizemi. Obvykle za nimi stojí kombinace příčin, která se mění. Docela se bavím tím, když různí ekonomové nebo neekonomové označují ten či onen faktor za hlavní příčinu - označuji to za hledání Leninova hlavního článku (absolventi škol za socialismu by měli vědět, co tím myslím). Tato krize je mimořádná a je odrazem mimořádné epochy, která začala v 80. letech a jejímž obsahem byla globalizace spojená s výrazným rozšířením trhů. Tento proces měl a má velké množství pozitivních efektů. Nicméně změna chování ekonomiky byla tak výrazná, že část ekonomických subjektů (firmy, domácnosti, ale i hospodářskopolitické autority) nebyly schopny dlouhodobé změny a trendy správně vyhodnotit a dělaly nesprávná rozhodnutí. A za to se musí platit. 17.6.2009 13:44
OTÁZKA: dobry den, jak se podle vas projevi na trhu nemovitosti / bytu ukonceni regulovanych najmu? ondrej
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: Pokud k nemu dojde, tak s urcite projevi veskrze pozitivne. 17.6.2009 13:45
OTÁZKA: Jeste jeden dotaz. Co ovlivnuje to, zda lide chteji hlavne valstnit byt nebo dum, tak jako napr. v USA, Velke Britanii nebo Spanelsku, nebo zda mohou zit v pronajatem delsi dobu, tak jako v Nemecku, Rakousku ci Svycarsku? A do jakeho z techto "equilibrii" podle Vas speje Ceska Republika? Diky za odpoved. Ondrej Nezdara
Jan Frait z odboru finanční stability ČNB. ODPOVĚĎ: To je do jiste miry zahada, resp. ovlivnuje to rada faktoru, jejichz vaha se casto meni. Kromě dlouhodobých společenských preferencí se na tom určitě podílí regulace trhu bydlení a strukturální charakteristiky finančních trhů v dané zemi. Náhled na to, zda je lepší bydlení vlastnit nebo si pronajímat, se v čase mění a ekonomové jsou schopni definovat řadu výhod vlastnického bydlení (zejména bydlení v rodinných domech) i spoustu nevýhod. Nedávno o tom podrobně psal časopis the Economist a závěry některých analýz byly dosti překvapivé. Podle mého názoru spěje Česko ke struktuře podobné v Rakousku či Německu, přičemž k vlastnickému bydlení mohutně lidi popohání regulace nájemního bydlení. 17.6.2009 13:49

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.