Odpustíte si za krize internet, nebo noviny? ptá se šéf evropských vydavatelů

  5:00
Krize se může dotknout jak tištěných novin, tak internetového zpravodajství, ale není třeba propadat panice. To říká v rozhovoru pro MF DNES předseda Evropské asociace vydavatelů novin Valdo Lehari jr. Část lidí si ovšem vybere, co omezí - zda noviny či internet.

Valdo Lehari jr. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Předseda Evropské asociace vydavatelů novin Lehari jr. se domnívá, že za krize možná ještě více než nyní budou lidé vyhledávat společenské a ekonomické informace: budou je potřebovat ve snaze krizí projít.

Na rozdíl od krize si předseda evropských vydavatelů stěžuje na snahy politiků omezit reklamu - například reklamu na alkohol či reklamu na jídlo ve snaze zmírnit dětskou obezitu. 

Máte strach z finanční krize? Ta možná trochu oslabuje, Evropa se však nejspíše nevyhne hospodářskému poklesu. Jaký dopad to bude mít pro noviny?
Myslím, že to nelze jednoznačně říci. Když se podíváte na Evropu, situace se tam liší zemi od země. Například v Německu nastal výpadek důležitého příjmu novin, příjmu z reklam na auta, už před finanční krizí a trh práce (inzeráty na nová pracovní místa jsou dalším důležitým zdrojem) zpomalil už v polovině roku. Finanční krize může pokles urychlit, ale na sestupné dráze jsme se ocitli už před ní. Situace v Německu je však jiná než třeba ve Skandinávii nebo naopak v Itálii.

Jsou nicméně vydavatelé novin na hospodářskou recesi připraveni?
Vydavatelé jsou připraveni lépe než v letech 2001–2002, kdy noviny čelily ohromné hrozbě. V zemích jako Německo, Británie, Švýcarsko ztratily téměř 40 procent příjmu z reklamy. Situaci však musíme sledovat, kontrolovat náklady a být připraveni, vědět dopředu, co dělat.

Mohou se noviny cítit bezpečněji než jiné sektory, pokud jde o dopady případného ekonomického poklesu?
Opět záleží na tom, o jaké zemi se bavíme. Jak už jsem řekl, v Evropě máme v tomto ohledu různé světy – Finsko je jiný svět než Francie. Noviny dnes žijí z příjmů z reklamy, něco získávají z prodeje jednotlivých výtisků. A záleží na tom, jaký je v té které zemi celkový poměr těchto příjmů, tedy zda získáváte peníze hlavně z reklamy nebo také z prodeje. Záleží též na celkovém objemu reklamy pro noviny vzhledem k příjmům on-line kampaní, rádia či televize.

A co je podle vás pro noviny větší hrozba? Pokles příjmů z reklamy?
Ano, jednoznačně pokles příjmů z reklamy, speciálně z inzerátů na trhu práce. Když totiž ekonomika klesá, nová místa se nenabízejí.

Bezplatné deníky na ústupu?

Už několik let na Západě klesají náklady deníků. A stoupá počet lidí sledujících zprávy na internetu. Bude znamenat případný hospodářský pokles také rychlejší pokles nákladů novin?
S celkovým poklesem to není tak jednoduché. Například v zemích, kde se demokracie teprve vyvíjí, v rozvojových zemích, lidé noviny stále hodně čtou. Pokud jde o vývoj na Západě, jistě se zde může projevit horší ekonomická situace. Prodej novin může být nižší, lidé si jich kupují méně, šetří a půjčují si je třeba od sousedů.

Vzestup internetu však není pouhým důsledkem ekonomické situace, jde také o změnu myšlení. Lidé dnes chtějí individuální informaci, interakci – používají mobil a internet: tento trend se může za recese nanejvýše trochu urychlit tím, že lidé nemají peníze na nákup novin. Mimochodem – je otázka, zda dají přednost šetření na novinách či zda budou šetřit při placení účtu za internet

Valdo Lehari jr.

Předseda evropských vydavatelů novin

Narodil se roku 1953, studoval práva v německém Freiburgu i v Berkeley a Stanfordu v USA. Coby člen rodiny vlastnící společnost „Reutlinger General-Anzeiger“ je vydavatelem známého německého deníku General-Anzeiger: list vychází v někdejším hlavním městě západního Německa Bonnu. Lehari jr. je od roku 2006 předsedou Evropské asociace vydavatelů novin (European Newspaper Publisher´s Association – ENPA). Pravidelné shromáždění asociace se koná v těchto dnech v Praze: očekává se, že Lehari bude znovu zvolen jejím předsedou. Lehari jr. je také členem různých komisí na úrovni Spolkové republiky Německo, spolkových zemí i regionů. Jako právník se zabývá mediálním právem.

Budou lidé šetřit spíše na novinách, nebo na účtech za připojení k internetu?
Myslím obecně, že lidé budou šetřit jinde a nebudou je šetřit na novinách či internetovém zpravodajství, protože jde o základní informační zdroj, zvláště když máte sociální a ekonomické potíže.

Urychlí očekávané ekonomické potíže vznik takzvaných integrovaných newsroomů, kdy jedna redakce, jeden tým novinářů zveřejňuje informace prostřednictvím dvou kanálů - novin a on-line?
Pokud můžete vznikem integrovaného newsroomu (o integrovaném newsroomu MF DNES a iDNES.cz zde) ušetřit náklady a současně zvýšit kvalitu obsahu, mohlo by jisté urychlení nastat. Ale nemyslím, že přijde nějaká zásadní změna jen z tohoto důvodu. Jsem pro  více strategií. Některé noviny dávají přednost integrovaným newsroomům, některé noviny mají virtuální integrované newsroomy -  to znamená, že novináři sice nesedí spolu, ale oni i management spolupracují. Někdy totiž sice můžete mít integrovaný newsroom, ale nefunguje to, když lidé spolu nepracují.

Důvodem, proč se vytvářejí, ale může být i to, že jste připraveni na různé změny. Zjistíte třeba, že lidé kvůli recesi sledují zprávy více na internetu - a můžete více lidí snadno přesunout právě tam.
Potřeba pracovat na využívání mnoha kanálů současně, na kombinování třeba novin, internetu, mobilních telefonů  - je důležitá bez ohledu na to, zda recese je nebo není.  Šéfové, novináři, všichni musíme pochopit, že se nedá pracovat jenom na tištěných novinách, ale že se musí vytvářet obsah a ten distribuovat prostřednictvím různých kanálů - na trh pak můžeme jít s novinami jako hlavní vlajkovou lodí, vysoce kvalitní, nezávislou, důvěryhodnou - a s tímto puncem kvality můžeme jít do dalších informačních kanálů.

Pracujete v Německu, kde nejsou - na rozdíl od jiných evropských zemí - noviny zdarma. Posílí se v době recese pozice novin zdarma?
Bezplatné noviny jsou nyní na jakémsi vrcholu. Dnes však stoupají náklady na papír, zvyšují se ceny papíru - což je výrazný zásah do rozpočtu novin. V případě recese naopak klesnou příjmy z inzerce, což je jediný příjem bezplatných novin. Zisk bezplatných novin by tak už nemusel být zajímavý a bezplatné noviny by byly zasaženy jako první. Už se ostatně zavírají některé bezplatné noviny v Dánsku a Nizozemsku, znám i diskuse z Británie, kde chtějí snížit počet výtisků.

Mimochodem tradiční placené noviny jsou na tom jinak: když máte takové noviny s dobrou známkou a pověstí a image, reklamní agentury se nebudou při krácení dívat jako první na vás, ale právě na bezplatné noviny. Zde se ukazuje, jak je obecně důležitý kvalitní obsah. Když je obsah novin dobrý, lidé ho za takové situace čtou v každém případě - byť třeba i prostřednictvím internetu. Říkám záměrně prostřednictvím internetu, nikoli že čtou internet - internet je přece jeden z kanálů, kterými se noviny mohou dostávat ke čtenáři

Noviny dětem, reklama svobodná

Ale pokud vím, nejmladší čtenáři vůbec zprávy nesledují, dokonce ani na internetu. Jak tohle chcete zlomit?
Musíme dělat to, co už děláme dlouhá léta – nyní to ovšem musíme dělat ještě více: jde o projekty na školách. Tam, kde se to děje, už výsledky máme: ve Finsku se například ukázalo, že používání novin ve školách zlepšilo schopnosti dětí. Noviny jsou totiž každodenní zdroj vědomostí, jakási databanka vědomostí a také prostředek pro učitele.

Existují přesvědčivé údaje ukazující, že to má vliv na prodej výtisků? Že mladí čtenáři skutečně začínají na základě takovýchto kampaní více sledovat zpravodajství?
Nějaké údaje máme. V těch zemích, kde jsou tyto projekty už mnoho let, bych řekl, že ano. Odklon mladých čtenářů, zdůrazňuji čtenářů tištěných prodávaných novin, se v některých zemích zastavil už před lety. V Německu čte až 50 procent mladých lidí noviny každý den a například ve Skandinávii je obliba novin ještě vyšší. Horší je to ve Francii, Itálii a Španělsku, kde jsou, myslím, potíže s distribucí novin. Ale i tam jsou mezi mladými lidmi oblíbené noviny zabývající se sportem.

Když se zeptám na nejvážnější problém pro vydavatele novin, co to bude?
Snažíme se o hodně věcí. Například usilujeme o nulovou daň z přidané hodnoty pro noviny. Avšak jedním z hlavních problémů je otázka reklamy na auta, což je důležitý zdroj příjmů novin. Podle politiků by měla 20 procent reklamy na auto tvořit informace o skleníkových plynech. Inzeráty na nová auta by pak vypadaly jako krabička cigaret s velkým varováním. To by pro automobilky nebylo zajímavé a stáhly by svoji reklamu – a šly by do televize.

Pokud vím, politické zásahy do reklamy považujete vůbec za velkou potíž...
Ano. Zajímavé je, že členské státy Evropské unie tady zneužívají Brusel, tedy úředníky Evropské komise. Sami něco prosadí a pak to svádějí na byrokraty. Regulace reklamy vycházející od politiků je ovšem velká hrozba. Prosazují omezení reklamy například na alkohol, na jídlo kvůli obezitě dětí nebo na léky. Neexistuje přitom žádný důkaz, že zákaz reklamy něčemu pomáhá. Zakazuje se reklama na alkohol, ale přitom se ve filmech normálně pije.

My jsme například byli proti už platnému zákazu reklamy na cigarety – ne kvůli penězům, my inzeráty na tabákové výrobky neměli. Reklama je však přece otázka svobody slova. Jde o to, zda bude spotřebitel sám rozhodovat, co chce, nebo zda ho má řídit nějaká evropská politika. Tohle je mimochodem změna oproti dřívějšku – od informování spotřebitele pro jeho svobodné rozhodnutí k tomu, že mu budeme každý den pomáhat a navádět ho.

To vám skutečně nejde ani trochu o příjmy z reklamy? Čím více omezení reklamy, tím nižší příjmy pro noviny.
Noviny jsou přece médium, které přináší každý den informace o politice, klimatu, společenských hrozbách a ekonomických krizích. Právě v těchto věcech jsme hlavní informační platforma pro politiky – potřebujeme tedy ekonomickou stabilitu, abychom mohli naplňovat naši práci a psát co nejlepší články. Politici by se měli vyhnout aktivitám omezujícím naši schopnost vydělávat peníze: ty jsou totiž nezbytné k plnění našich povinností. Noviny prostě nemají nést na svých bedrech příliš velkou zátěž.

Asociace se také stará o svobodu tisku. Čeští poslanci přijali zákon zakazující zveřejňování policejních odposlechů. Tomu, kdo tak učiní, hrozí pokuta nebo dokonce vězení – a je jedno, zda se to stalo ve veřejném zájmu. Jde podle vás o omezení svobody tisku?
Naprosto. Výsledkem takového omezení může být hrozba svobodě slova. Stát a politici občas mají sklon reagovat podrážděně, když jsou v systému díry a informační úniky. Pak se snaží zabránit novinářům ve  zveřejnění nějakého článku. Z ústavního hlediska by v zákoně určitě mělo být vyhodnocení veřejného zájmu. Pokud jsou totiž takové věci publikovány ve veřejném zájmu, mají být zcela legální. (o novém zákonu zakazujícím zveřejňování odposlechů zde)

Jedním z hlavních cílů Evropské asociace vydavatelů novin, které předsedáte, je zvyšování mediální gramotnosti. To je obrana tištěných novin?
Ano, je to úkol, jak vytvořit vědomí o roli novin v demokracii, jak si získat respekt politiků. Snažíme se naučit mladou generaci číst noviny a vůbec používat média.
Autor:
  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Divné kšefty za 1,5 miliardy dolarů. Nejvíc dílů pro ruská letadla dováží Gabon

28. března 2024  19:41

Gabon se stal největším dodavatelem náhradních dílů pro ruská letadla, napsal server The Moscow...

Nezdravé pryč. Komika donutili stáhnout z londýnské dopravy plakát s hotdogem

28. března 2024  18:51

V londýnském metru se nevyplácí utahovat si z hotdogů. Své o tom ví populární britský komik Ed...

Do dobíječek dá stát dalších šest miliard. Už jich je víc, než auta potřebují

28. března 2024

Dalších šest miliard korun plánuje ministerstvo dopravy v příštích letech využít na výstavbu nových...

Kryptopodvodník Bankman-Fried dostal 25 let. Zpronevěřil osm miliard dolarů

28. března 2024  17:07,  aktualizováno  17:43

Americký soud poslal zakladatele zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sama Bankmana-Frieda na 25 let...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...