Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpusťte Řekům 60 procent dluhu, žádá po bankách Evropa

  10:56aktualizováno  14:37
Evropští vyjednavači tlačí na banky, aby Řecku odpustily šedesát procent dluhů. To je o desítky procent více, než s čím počítaly dohody z červencového mimořádného summitu eurozóny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Informoval o tom list Financial Times.

S návrhem na šedesátiprocentní odpis dluhu přišlo Německo. Opatření se ale nelíbí bankám a soukromým investorům, kteří navrhovali odpis ve výši 40 procent.

Navíc podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše by ani vyšší odpis dluhů Řeky nespasil. "Soukromí dlužníci totiž v tuto chvíli drží pouze zhruba dvě třetiny řeckého dluhu a jen část z toho tvoří banky, které se zatím byly ochotny dobrovolně na restrukturalizaci podílet," vysvětlil Bureš.

Evropští lídři, diplomaté a experti dnes dokončují komplexní strategie pro řešení krize, která se zabývá právě i otázkou budoucnosti řeckých dluhů a kterou chtějí evropští lídři přijmout na mimořádných summitech ve středu. Původně se zvažovalo, že by se v úterý mělo uskutečnit i jednání ministrů financí eurozóny, zatím se ale zdá, že bude spíš až ve středu. To je v Bruselu plánováno i jednání ministrů financí celé EU.

Vyšší odpisy požadovalo Německo

V obou zmiňovaných případech je plán na seškrtání dluhů o poznání větší, než s čím počítaly dohody z červencového mimořádného summitu eurozóny. Podle nich by totiž banky přišly "jen" o 21 procent, což se ale rychle ukázalo jako nedostatečné k vyřešení potíží Atén. V EU se tak už nějakou dobu hovořilo o nejméně padesátiprocentním seškrtání.

Podle zdrojů Financial Times byl o víkendu italský ministr financí a také vyjednavač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím "severní koalice" v čele s Německem, která prosazovala mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.

Jak chce Unie zastavit krizi

Seznam opatření, o kterých jednají evropští politici

Odpisy řeckého dluhu

Největší otazníky panují kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak nyní požaduje seškrtání až o 60 procent. Finanční domy ale nabízejí 40 procent.

Rekapitalizace evropských bank

Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál. Hovoří se o částce kolem 100 miliard eur.


Posílení záchranného fondu eurozóny

Klíčový bod strategie, který teď provázejí zřejmě největší debaty. Jde o to, aby záchranný fond získal více pravomocí a peněz, ale bez nutnosti navyšovat garance od členských zemí. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž má fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení by tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize.

Posílení ekonomického vládnutí a dohledu

Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka.

Autor:


Nejčtenější

Bílí tygři budou muset pryč, říká ředitel liberecké zoo

Šéf liberecké zoo David Nejedlo prožívá těžké časy.

Ředitel Zoo Liberec David Nejedlo zastává názor, že zoo se nemá veřejnosti podbízet – s divokými zvířaty se na fotkách...

Létají v noci a většími letadly. Letiště Praha začalo trestat za hluk

Airbus A380.

V okolí pražského letiště roste hluk vinou některých dopravců. Ti používají například jiná letadla, než by měli, a také...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

Pět týdnů dovolené, vyšší mzdy a kratší pracovní týden, požadují odbory

Předseda ČMKOS Josef Středula na shromáždění odborářů před začátkem...

Na třináct set odborářů z celé republiky přijelo v úterý do Prahy, aby formulovali své požadavky. Chtějí zvýšení mezd o...

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Další z rubriky

Elektromobily v Evropě ohrozí 11 milionů pracovních míst, tvrdí studie

Sion nabízí dojezd až 250 km s možností rychlého dobíjení.

Nástup elektromobility kvůli povinnému snižování emisí dramaticky dopadne na zaměstnanost v autoprůmyslu. Podle studie...

Halogenové žárovky definitivně končí, nastává doba LEDová

LED žárovka (ilustrační snímek)

V Evropské unii právě dnes končí jedna éra, členské země už totiž nebudou smět vyrábět ani dovážet halogenové žárovky....

Brusel pod palbou gigantů ze Silicon Valley. Nechtějí platit za obsah na internetu

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)

Europoslanci budou přesně za týden hlasovat o podobě směrnice o autorském právu, která má změnit pravidla pro toky...

Najdete na iDNES.cz