Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odpusťte Řekům 60 procent dluhu, žádá po bankách Evropa

  10:56aktualizováno  14:37
Evropští vyjednavači tlačí na banky, aby Řecku odpustily šedesát procent dluhů. To je o desítky procent více, než s čím počítaly dohody z červencového mimořádného summitu eurozóny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Informoval o tom list Financial Times.

S návrhem na šedesátiprocentní odpis dluhu přišlo Německo. Opatření se ale nelíbí bankám a soukromým investorům, kteří navrhovali odpis ve výši 40 procent.

Navíc podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše by ani vyšší odpis dluhů Řeky nespasil. "Soukromí dlužníci totiž v tuto chvíli drží pouze zhruba dvě třetiny řeckého dluhu a jen část z toho tvoří banky, které se zatím byly ochotny dobrovolně na restrukturalizaci podílet," vysvětlil Bureš.

Evropští lídři, diplomaté a experti dnes dokončují komplexní strategie pro řešení krize, která se zabývá právě i otázkou budoucnosti řeckých dluhů a kterou chtějí evropští lídři přijmout na mimořádných summitech ve středu. Původně se zvažovalo, že by se v úterý mělo uskutečnit i jednání ministrů financí eurozóny, zatím se ale zdá, že bude spíš až ve středu. To je v Bruselu plánováno i jednání ministrů financí celé EU.

Vyšší odpisy požadovalo Německo

V obou zmiňovaných případech je plán na seškrtání dluhů o poznání větší, než s čím počítaly dohody z červencového mimořádného summitu eurozóny. Podle nich by totiž banky přišly "jen" o 21 procent, což se ale rychle ukázalo jako nedostatečné k vyřešení potíží Atén. V EU se tak už nějakou dobu hovořilo o nejméně padesátiprocentním seškrtání.

Podle zdrojů Financial Times byl o víkendu italský ministr financí a také vyjednavač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím "severní koalice" v čele s Německem, která prosazovala mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.

Jak chce Unie zastavit krizi

Seznam opatření, o kterých jednají evropští politici

Odpisy řeckého dluhu

Největší otazníky panují kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak nyní požaduje seškrtání až o 60 procent. Finanční domy ale nabízejí 40 procent.

Rekapitalizace evropských bank

Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál. Hovoří se o částce kolem 100 miliard eur.


Posílení záchranného fondu eurozóny

Klíčový bod strategie, který teď provázejí zřejmě největší debaty. Jde o to, aby záchranný fond získal více pravomocí a peněz, ale bez nutnosti navyšovat garance od členských zemí. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž má fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení by tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize.

Posílení ekonomického vládnutí a dohledu

Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Vejce se signaturou BE, tedy Belgií coby zemí původu
Česko prověří všechna dovezená vejce, mohou obsahovat toxický fipronil

Stát bude od středy kvůli jedovatému insekticidu fipronil kontrolovat všechna vejce a vaječné výrobky dovážené do Česka. Radiožurnálu to v úterý řekl ministr...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.