Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lodí po Odře až do Ostravy? Poláci čekají na miliardy z EU, Češi na studii

  5:00aktualizováno  5:00
Polsko chce do tří let začít na Odře stavět vodní cestu k hranici s jižním sousedem. Česko v plánu na propojení Odry s Dunajem tak daleko není, v současnosti se pracuje na studii proveditelnosti. Zastánci projektu argumentují například možností dopravovat zboží z Ostravy do západoevropských měst, kritici jej považují za megalomanský.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe

Nákladní lodě by mohly doplout po Odře až do centra Ostravy. Produkty či suroviny z Moravskoslezského kraje by se tak mohly přes německé kanály snadno dostat až do Hamburku nebo do největšího evropského přístavu v nizozemském Rotterdamu.

Sen o splavnění Odry na české hranice nabírá reálné obrysy hlavně díky polské straně. Poláci dokončují nový jez s plavební komorou na střední Odře a za peníze od Světové banky do roku 2022 provedou další úpravy koryta, které významně zlepší splavnost řeky.

Na další čtyři plavební stupně směrem k hranici s Českem žádají peníze od Evropské unie. Práce na padesátikilometrovém úseku mezi polským městem Kędzierzyn-Koźle, kde zatím plavba končí, a státní hranicí by mohly v ideálním případě začít už do tří let.

Splavnění Odry na kraj Ostravy vyjde přibližně na 10 miliard korun. Poláci chtějí, aby jim velkou část, možná až 85 procent z této částky, zaplatila Evropská unie. Proto usilují o co nejrychlejší zařazení Odry mezi vodní cesty mezinárodního významu v síti TEN-T. Tato síť financovaná z evropských peněz zaručuje plavební hloubku nejméně 2,5 metru, což umožňuje provoz i větším nákladním lodím s kontejnery.

Možná do Dunaje, možná nikam

O splavnění řeky z okraje metropole do jejího centra a případně ještě dál se však musí zasloužit Češi. A­ na této straně hranice se zatím příliš nepokročilo. České ministerstvo dopravy totiž čeká, až na jaře příštího roku dostane objednanou studii proveditelnosti, na které momentálně pracuje tým českých a polských odborníků. Ti posoudí všechny varianty.

Jednou z možností je podle zjištění MF DNES zmíněné prodloužení vodní cesty do centra Ostravy nebo až k dopravnímu terminálu u letiště Mošnov. Studie řeší i případné pokračování vodní cesty až do Dunaje.

OBRAZEM: Podívejte se, kam se má zaříznout Zemanův kanál Dunaj-Odra-Labe

Je ale možné, že na území Česka nakonec vznikne jen minimalistická varianta s jedinou stavbou, kterou je přístav pod Ostravou u Bohumína. Nacházel by se v místech vzdutí polského plavebního stupně, který je plánovaný pod soutokem Odry a Olše na dohled od státní hranice.

Pokračování plavby směrem do tuzemského vnitrozemí totiž stojí v ­cestě přírodní památka Hraniční meandry řeky Odry, kterou by musel obejít plavební kanál. Už teď má řadu odpůrců mezi ekology, stejně jako podobný plavební kanál podél Labe u Přelouče.

„Splavnění Odry až do Ostravy je megalomanský projekt, který naráží na několik zásadních problémů,“ tvrdí děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký. Hlavní potíží podle něj bude nedostatek vody k napájení průplavu, nízké vodní stavy dlouhodobě trápí celé Ostravsko.

„Projekt se dále dostává do kolize s ochranou evropsky významné ornitologické lokality a také se závaznou směrnicí Evropské unie o hydromorfologii vodních toků,“ dodává děkan Hradecký.

Konkurence pro Němce

Pokračování vodní cesty z česko-polské hranice směrem k Dunaji by mohlo v krajním případě Ostravu zcela minout. Pokud by slovenské ministerstvo dopravy splavnilo Váh až do Žiliny, Odru by s ním mohl spojit průplav procházející údolím Olše.

Města podél řeky Olše - tedy Karviná, Český Těšín a Třinec - však o něčem takovém nechtějí slyšet. „Trasa kanálu je naplánována tak, že by znemožnila další rozvoj města i železáren, a proto s jeho výstavbou rozhodně nesouhlasíme,“ uvedla starostka Třince Věra Palková.

Vodní cesta v Moravskoslezském kraji má však i příznivce. „Po silnicích se stále přepravují těžké a­ nadrozměrné náklady. Přeprava loděmi by umožnila jejich dopravu do přístavů po Evropě i do světa,“ říká dopravní odborník Pavel Neset.

„Velký zájem má rovněž Moravskoslezský kraj a tamní firmy, které by oderskou cestu rády využívaly pro dopravu surovin i objemných nákladů,“ tvrdí předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Připomněl, že oderská cesta by byla použitelná i pro přepravu zkapalněného zemního plynu z terminálu Svinoústí u Štětína.

Polsko se od říční dopravy odvrátilo v devadesátých letech podobně jako Česká republika, která v roce 1996 zastavila labskou dopravu energetického uhlí ze severních Čech do elektrárny Chvaletice. Poláci se ale k ekologické lodní dopravě rychle vracejí a v současnosti obnovují dopravu energetického uhlí po Odře a hlivickém průplavu (Kanał Gliwicki). Rádi by také propojili svoje řeky s Dunajem a vytvořili tím trasu, která by konkurovala úspěšnému německému průplavu Dunaj-Mohan-Rýn.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na ostrově Svatá Helena, který leží v Atlantickém oceánu asi dva tisíce...
Dožil zde Napoleon. Teď dostává Svatá Helena první pravidelný letecký spoj

Na ostrově Svatá Helena, který leží v Atlantickém oceánu asi dva tisíce kilometrů na západ od afrického pobřeží, přistál v sobotu první pravidelný let....  celý článek

Samořiditelné Audi A7
Další bonus samořiditelných aut? Povinné ručení zlevní, míní odborníci

Pojišťovny se připravují na pokles škod a změnu pojistek. Autonomní vozy totiž méně bourají. Pokud nyní ročně způsobí škodu pět vozidel ze sta, pak v budoucnu...  celý článek

Ředitelství silnic a dálnic začalo v úterý 8. září s evidencí billboardů v...
Vlastníci billboardů změnili názor, část poutačů u silnic odstraní

Provozovatelé billboardů u silnic a dálnic sami odstraní poutače, na něž je ve výzvě upozornilo ministerstvo dopravy. Řekl to v pátek mluvčí Svazu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.