Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lodí po Odře až do Ostravy? Poláci čekají na miliardy z EU, Češi na studii

  5:00aktualizováno  5:00
Polsko chce do tří let začít na Odře stavět vodní cestu k hranici s jižním sousedem. Česko v plánu na propojení Odry s Dunajem tak daleko není, v současnosti se pracuje na studii proveditelnosti. Zastánci projektu argumentují například možností dopravovat zboží z Ostravy do západoevropských měst, kritici jej považují za megalomanský.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe

Nákladní lodě by mohly doplout po Odře až do centra Ostravy. Produkty či suroviny z Moravskoslezského kraje by se tak mohly přes německé kanály snadno dostat až do Hamburku nebo do největšího evropského přístavu v nizozemském Rotterdamu.

Sen o splavnění Odry na české hranice nabírá reálné obrysy hlavně díky polské straně. Poláci dokončují nový jez s plavební komorou na střední Odře a za peníze od Světové banky do roku 2022 provedou další úpravy koryta, které významně zlepší splavnost řeky.

Na další čtyři plavební stupně směrem k hranici s Českem žádají peníze od Evropské unie. Práce na padesátikilometrovém úseku mezi polským městem Kędzierzyn-Koźle, kde zatím plavba končí, a státní hranicí by mohly v ideálním případě začít už do tří let.

Splavnění Odry na kraj Ostravy vyjde přibližně na 10 miliard korun. Poláci chtějí, aby jim velkou část, možná až 85 procent z této částky, zaplatila Evropská unie. Proto usilují o co nejrychlejší zařazení Odry mezi vodní cesty mezinárodního významu v síti TEN-T. Tato síť financovaná z evropských peněz zaručuje plavební hloubku nejméně 2,5 metru, což umožňuje provoz i větším nákladním lodím s kontejnery.

Možná do Dunaje, možná nikam

O splavnění řeky z okraje metropole do jejího centra a případně ještě dál se však musí zasloužit Češi. A­ na této straně hranice se zatím příliš nepokročilo. České ministerstvo dopravy totiž čeká, až na jaře příštího roku dostane objednanou studii proveditelnosti, na které momentálně pracuje tým českých a polských odborníků. Ti posoudí všechny varianty.

Jednou z možností je podle zjištění MF DNES zmíněné prodloužení vodní cesty do centra Ostravy nebo až k dopravnímu terminálu u letiště Mošnov. Studie řeší i případné pokračování vodní cesty až do Dunaje.

OBRAZEM: Podívejte se, kam se má zaříznout Zemanův kanál Dunaj-Odra-Labe

Je ale možné, že na území Česka nakonec vznikne jen minimalistická varianta s jedinou stavbou, kterou je přístav pod Ostravou u Bohumína. Nacházel by se v místech vzdutí polského plavebního stupně, který je plánovaný pod soutokem Odry a Olše na dohled od státní hranice.

Pokračování plavby směrem do tuzemského vnitrozemí totiž stojí v ­cestě přírodní památka Hraniční meandry řeky Odry, kterou by musel obejít plavební kanál. Už teď má řadu odpůrců mezi ekology, stejně jako podobný plavební kanál podél Labe u Přelouče.

„Splavnění Odry až do Ostravy je megalomanský projekt, který naráží na několik zásadních problémů,“ tvrdí děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký. Hlavní potíží podle něj bude nedostatek vody k napájení průplavu, nízké vodní stavy dlouhodobě trápí celé Ostravsko.

„Projekt se dále dostává do kolize s ochranou evropsky významné ornitologické lokality a také se závaznou směrnicí Evropské unie o hydromorfologii vodních toků,“ dodává děkan Hradecký.

Konkurence pro Němce

Pokračování vodní cesty z česko-polské hranice směrem k Dunaji by mohlo v krajním případě Ostravu zcela minout. Pokud by slovenské ministerstvo dopravy splavnilo Váh až do Žiliny, Odru by s ním mohl spojit průplav procházející údolím Olše.

Města podél řeky Olše - tedy Karviná, Český Těšín a Třinec - však o něčem takovém nechtějí slyšet. „Trasa kanálu je naplánována tak, že by znemožnila další rozvoj města i železáren, a proto s jeho výstavbou rozhodně nesouhlasíme,“ uvedla starostka Třince Věra Palková.

Vodní cesta v Moravskoslezském kraji má však i příznivce. „Po silnicích se stále přepravují těžké a­ nadrozměrné náklady. Přeprava loděmi by umožnila jejich dopravu do přístavů po Evropě i do světa,“ říká dopravní odborník Pavel Neset.

„Velký zájem má rovněž Moravskoslezský kraj a tamní firmy, které by oderskou cestu rády využívaly pro dopravu surovin i objemných nákladů,“ tvrdí předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Připomněl, že oderská cesta by byla použitelná i pro přepravu zkapalněného zemního plynu z terminálu Svinoústí u Štětína.

Polsko se od říční dopravy odvrátilo v devadesátých letech podobně jako Česká republika, která v roce 1996 zastavila labskou dopravu energetického uhlí ze severních Čech do elektrárny Chvaletice. Poláci se ale k ekologické lodní dopravě rychle vracejí a v současnosti obnovují dopravu energetického uhlí po Odře a hlivickém průplavu (Kanał Gliwicki). Rádi by také propojili svoje řeky s Dunajem a vytvořili tím trasu, která by konkurovala úspěšnému německému průplavu Dunaj-Mohan-Rýn.

Autor:


Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

Mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, varuje Zeman

Prezident Miloš Zeman při setkání se zástupci německých firem, které investují...

Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Podle něj za každou takovou krizí stojí „blbost...

Konec čerstvého jídla na černém tácku. Lidl končí se škodlivým plastem

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Maloobchodní řetězec Lidl se ve Velké Británii zavázal, že přestane používat černý plast, do kterého balí ovoce a...

Další z rubriky

Bezzubé pokuty na D1. Stát zatím nevymohl ani jedno penále za zpoždění

Rekonstrukce dálnice D1 v srpnu 2017

Během pěti let rekonstrukce brněnské dálnice se zatím nepodařilo vymoci penále za zpoždění ani z prvních opravovaných...

Kapsch požaduje zneplatnění smlouvy o mýtném systému s CzechTollem

Šéf společnosti Kapsch v Česku Karel Feix.

Stávající provozovatel mýtného systému, společnost Kapsch, podala návrh na zneplatnění nedávno podepsané smlouvy na...

V Nizozemsku otevřeli plastovou cyklostezku. Z plastů mohou být i silnice

V Nizozemsku mají první cyklostezku z plastů. V budoucnu se stejnou technologií...

Plasty, které zamořují oceány, našly nové využití. Tři nizozemské firmy z nich postavily vůbec první plastovou...



Najdete na iDNES.cz