Zisky velkých firem by totiž odpluly zpět do zahraničí, tvrdí europoslanec za ODS Ivo Strejček. Evropská unie by totiž podle něj mohla určit jednotná pravidla pro určení základu daně firem. Iniciativu Evropského parlamentu označil pro Českou republiku za "likvidační".
"Návrh znamená narušení zdravé daňové konkurence, jehož důsledkem nebude proklamovaný růst ekonomik, ale zpomalení růstu. České republice navíc návrh vezme značnou část daňových příjmů ve prospěch Německa, Francie a dalších starých zemí EU," tvrdí.
Firmy, které by působily ve více státech by si celkový základ daně vypočetly dohromady za všechny pobočky. Pak by se rozdělil podle klíče daného EU pro jednotlivé země. Z něj by se následně vypočetla daň.
"Pokud se úředníkům z Evropské komise podaří něco z těchto plánů realizovat, pak Česká republika přijde o značnou část asi 150 miliard, které vybere na dani z příjmu právnických osob. Peníze z firem jako KBC nebo Volkswagen, které značných zisků dosahují právě v České republice, by pak "odpluly" zpět do Německa, Belgie a dalších zemí," tvrdí Ivo Strejček.
Roithová: Jde o technickou úpravu
Podle europoslankyně Zuzany Roithové se ale nejedná o harmonizaci daňového systému, ale pouze o úpravu metodiky.
Příznivci změny argumentují, že současný systém znamená vysoké náklady pro firmy, které se musí řídit 25 různými daňovými systémy, ale potýkají se také s dvojím zdaněním.
Podle náměstkyně ministerstva financí Dany Trezziové je vzhledem k tomu, že v ČR se nachází především dcery zahraničních společností, možné, že novinka by mohla mít na Česko "jistý negativní rozpočtový dopad".
Protože ale zatím není stanoven klíč, podle kterého by se daňový základ dělil mezi jednotlivé státy, není ho zatím možné žádným způsobem vyčíslit. To je také důvod, proč k vyjádření europoslance Strejčka má ministerstvo "zdrženlivý postoj".
Trezziová ale připustila, že ministerstvo si uvědomuje nebezpečí, které by nová daňová úprava mohla znamenat. "Proto podmiňuje případnou účast Česka v projektu eliminací těchto dopadů," uvedla.
Podle Roithové se teprve nyní začne jednání s jednotlivými zeměmi evropské pětadvacítky. Cesta k finální podobě úpravy je ale ještě dlouhá. Neobjeví se pravděpodobně dříve než za tři roky. Pro by se muselo vyslovit všech 25 zemí. Daně společností totiž zatím patří do jejich národní kompetence.
Proti však zatím vystupují Británie, Irsko, Slovensko, všechny tři pobaltské státy a převážně i čeští vládní politici. Návrh odmítá i jeden člen EK, komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy, napsala ČTK.
Zpravodaj Pier Luigi Bersani podle agentury zároveň doporučil, aby v prvních letech po zavedení měly firmy na výběr, zda zůstanou u původních národních předpisů, nebo zvolí ten unijní. Poté by se mělo prozkoumat, zda unijní základ přinesl tom co si od něj zastánci slibují.
Parlament souhlasí i se souvisejícím doporučením Evropské komise, aby státy zjednodušily placení daní pro menší firmy působící ve více zemích. Tyto společnosti by svůj daňový základ měly ve všech státech EU počítat podle pravidel své mateřské země, a pouze sazby by se v každém státu řídily místními zákony, doplnila ČTK.