Čeští zaměstnavatelé platí za své lidi jedny z nejvyšších odvodů.

Čeští zaměstnavatelé platí za své lidi jedny z nejvyšších odvodů.

Evropa dusí firmy na odvodech za zaměstnance. Česko patří k nejhorším

  • 471
Evropské firmy jsou přidušeny částkou, kterou po nich vybírá stát za jejich pracovníky. Z žebříčku mezinárodní poradenské sítě UHY vyplývá, že z deseti států světa, které zatěžují firmy nejvyššími odvody, je sedm z Evropy. Česko skončilo na pátém místě.

UHY prováděla výzkum mezi 25 státy světa napříč kontinenty, mezi kterými jsou zahrnuty i země G7 a BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Z průzkumu vyplynulo, že průměrně odvádějí firmy státu za své lidi na sociální a zdravotní pojištění 22,5 procenta z jejich hrubé mzdy, kdežto evropské posílají státu více než o čtyři procentní body více, tedy 26,7 procenta.

Odvody firem v ČR

Podniky v České republice jsou zatíženy jedněmi z nejvyšších odvodů z příjmů zaměstnanců, zjistil průzkum sítě UHY.

Průměrný zaměstnavatel v ČR musí v případě platu v roční hrubé výši 30 000 USD (v přepočtu na měsíc to činí plat ve výši 48 352,5 Kč) odvést státu dalších 10 200 USD - (čili 34 % hrubé mzdy).

Tento odvod zahrnuje příspěvek na sociální (25 %) a zdravotní pojištění (9 %). Z toho vyplývá celosvětově páté nejvyšší zatížení ze srovnávaných zemích. Evropský průměr činí 8 000 USD (26,7 %).

Vysoké odvody přitom dusí firmy v jejich rozvoji, což je stav, který krizí postižená Evropa potřebuje prolomit, aby se dostala z recese a zastavila nárůst nezaměstnanosti, který například v Česku trhá rekordy.

"Vlády mnoha zemí znásobily v posledních desetiletích mzdové odvody. S ohledem na finanční problémy a vysokou nezaměstnanost, kterým mnohé státy čelí, působí tento krok na vznik nových pracovních míst spíše kontraproduktivně," říká Georg Stöger, partner společnosti Auditor, která je členem sítě UHY v České republice.

Podle něj by naopak pomohlo, pokud by vlády odvody snížily, čímž by rozhýbaly pracovní trh a posílily zaměstnanost. To se daří například v Kanadě, která v průměru zatěžuje firmy zhruba devítiprocentními odvody.

"Kanadě se proti ostatním zemím daří v posledních letech udržet poměr mzdových odvodů zaměstnavatele vzhledem ke mzdě relativně nízko. To pomohlo a pomáhá místním firmám lépe se vyrovnávat s propady mezinárodního obchodu, který doprovázel finanční krizi," popisuje vliv nízkých odvodů Martin Cairns z poradenské firmy McGovern.

Vysoké odvody vedou k nelegálnímu zaměstnávání

Naopak špatný příklad ukazuje Brazílie, která vede peleton zemí s nejvyššími odvody ve výši téměř šedesáti procent z hrubé mzdy. "Náklady na zaměstnance v Brazílii zabraňují rozvoji nových podniků a tvorbě pracovních míst a mohou podporovat nelegální zaměstnávání. Zatímco přímé daně jednotlivců jsou ve srovnání s vyspělými ekonomikami a zeměmi čtyřlístku BRIC nízké, vysoké odvody za zaměstnance jsou významnou překážkou brazilského hospodářského růstu," konstatuje Eric Waidergorn, ředitel UHY Moreira a člen UHY v Brazílii.

Ačkoliv řada evropských zemí požaduje po svých firmách odvádět vysoké náklady za zaměstnance, státy jako Velká Británie, Německo, Irsko nebo Dánsko se této praxi vymykají, čímž si vytvářejí konkurenční výhodu. "Začít podnikat a najmout nové zaměstnance je zde mnohem levnější než kdekoliv jinde v Evropě," dodává Stöger.

Kolik peněz odvádí firmy za své zaměstnance
ZeměOdvody (plat 30 000 USD)Procento hrubého příjmu
Brazílie17 26757,56
Itálie15 54451,84
Francie12 83642,79
Slovensko10 56035,20
Česko10 20034,00
Španělsko10 02033,40
Čína9 26330,88
Průměr Evropa7 99926,67
Japonsko7 73825,79
Německo6 84122,81
Průměr6 75722,52
Kanada2 7459,15
USA2 6528,84
Velká Británie2 4868,29
Dánsko1 6325,44
Indie1 1013,67
Zdroj: poradenská firma Auditor. V tabulce je výběr zemí z žebříčku 25 sledovaných států. Plat udává roční hrubý příjem. Při příjmu 75 000 USD ročně jsou odvody absolutně i procentně nižší podle toho, jak vysoko mají jednotlivé státy nastaveny stropy na odvody sociálního i zdravotního pojištění. V Česku je od roku 2013 fixován pouze roční odvod na sociální pojištění. Jeho výše plyne z maximálního vyměřovacího základu, který je 48násobkem oficiální průměrné mzdy 25 884 Kč a pro rok 2013 činí 1 242 432 Kč.