Ve srovnání s loňskem strávili Češi v práci průměrně ještě o 14 hodin víc. S prací se naopak nejméně trápí Norové a Holanďané. Roční průměr 1364, respektive 1357 hodin jim zaručuje ze sledovaných zemí poslední dvě místa.
Přes 2400 hodin strávených v práci zase zajišťuje bezkonkurenčně první příčku pracovníkům z Jižní Koreje - kterým zdaleka nestačí ani Japonci.
I tak se ale dá říct, že většině lidí pracovních povinností ubývá.
Raději přesčasy, než víc lidí
Mezi mnoha příčinami, proč Češi tráví v práci více hodin než jiné národy, se obvykle řadí kratší délka dovolené či nižší počet svátků. "Ty jsou však spíš podružné," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
"Významnějším faktorem je malý podíl pracovníků se zkrácenou pracovní dobou," doplnil. S tím souhlasí i analytik ČSOB Petr Dufek, podle něhož české zákony málo podporuje práci na částečný úvazek.
"Ze statistik Eurostatu vyplývá, že u nás je podíl lidí s neúplným úvazkem jeden z nejnižších v Evropě," uvedl.
Druhým důvodem je to, že zákonem stanovená délka pracovní doby je v Česku vyšší než v některých starých zemích EU.
Daniel Munich z ekonomického institutu CERGE nicméně upozornil, že při podobných srovnáních je třeba být opatrný. Závisí totiž na metodách, jak se ke srovnávanému číslu dospělo. Statistika OECD pro Českou republiku se tak například liší od čísel Eurostatu, ve kterých Slovensko vychází podobně jako Česko, uvedl.
Podle Sobíška je také české pracovní právo benevolentní k přesčasům, zato značně rigidní k přijímání a propouštění pracovníků.
Zaměstnavatelé tak raději platí přesčasy, než aby zvyšovali stavy pracovníků.
|
Kdo jsou největší pracanti? | |
|
Země |
Počet odpracovaných hodin za rok |
| Česko | 1986 |
| Slovensko | 1735 |
| Jižní Korea | 2423 |
| Nizozemsko | 1357 |
| USA | 1824 |
| Polsko | 1983 |
| Portugalsko | 1694 |
| Rakousko | 1550 |
| Francie | 1520 |
| Německo | 1443 |
| Japonsko | 1789 |
| Zdroj: OECD (OECD Productivity Database) | |
