Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ohňostroje řídíme přes počítač, říká přední český odpalovač

  18:34aktualizováno  18:34
Kvalitní ohňostroj vyžaduje umělecké cítění, je to jako malování obrazů na oblohu. „Když mám udělat velký ohňostroj, začínám pracovat na scénáři zhruba měsíc předem,“ říká David Nový, jeden ze zakladatelů společnosti Minergis, jež se zabývá jejich pořádáním.

Ohňostrůjce David Nový | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Pokud se lidé rozhodnou uspořádat ohňostroj, stačí jim zápalky, rachejtle a umět rychle utíkat. Funguje to tak, i když se věnujete ohňostrojům profesionálně?
Když jsem začínal s pyrotechnikou před dvaceti lety, vše se také odpalovalo ručně nebo jsme natahovali dlouhé kabely. Dnes už se bez techniky neobejdete. Vše funguje na principu bezdrátového systému. Při odpalování stojíme až 150 metrů daleko a vše řídíme přes počítač. V průběhu let jsme do vybavení hodně investovali, má hodnotu zhruba jednoho a půl milionu korun. Bez toho bychom prakticky nebyli schopni pořádat ohňostroje na takové úrovni.

David Nový

  • Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. V roce 1995 založil firmu na distribuci průmyslových trhavin.  
  • O rok později se rozhodl zaměřit na pyrotechnické efekty, s bratrem Karlem založil společnost Ohňostroje Minergis. Ta je dnes jednou z největších v republice. Na chodu se podílí i manželka Lucie a syn Patrik. 
  • Ohňostroje Minergis se může pochlubit například výhrou na mistrovství světa v Bulharsku v roce 2013. O tři roky později se na světovém šampionátu v Rusku umístili na stříbrném místě.

Jak takový ohňostroj za pomoci techniky vzniká
Každý si myslí, že desetiminutový ohňostroj je také deset minut práce. Že to prostě vyboucháme nahoru a tím to končí. Ale když mám udělat velkou show, začínám pracovat na scénáři zhruba měsíc předem. Mám na to speciální program. Nahraji tam muziku a podle sekvence k ní přiřazuji efekty. A k nim pak i konkrétní pyrotechniku určité barvy. U těch opravdu velkých ohňostrojů si to můžu i animovat, protože to je často hodně složité.

K pořádání ohňostrojů tedy stačí mít finance a dobrou techniku?
Řekl bych, že peníze hrají až sekundární roli. Samozřejmě to bez nich nejde, ale já vždycky říkám, že malujeme obrázky na oblohu. Člověk musí vědět, jaká pyrotechnika udělá jaký efekt, a musí to umět sladit s muzikou. Klasický ohňostroj vám v Česku uspořádá na 300 firem. Ale ten pořádný, pyromuzikální, zvládne jen tak pět společností. Synchronizovat hudbu s efekty je umění.

Je pyromuzikální ohňostroj trendem dnešní doby?
Určitě. Na tom jsou postaveny mezinárodní soutěže. Představte si například refrén z kankánu. A přesně podle té hudby se na nebi pak objevují různé efekty. V tomhle hraje technika obrovskou roli. Nejde nám pak už ani tolik o materiál a jeho cenu, jako spíš o tu práci, kterou do toho dáváme.

Vy jste v mezinárodních soutěžích poměrně úspěšní. V roce 2016 jste například na mistrovství světa získali stříbrnou medaili. Jak se takové soutěže hodnotí?
Všichni účastníci se musí vejít do stanoveného času. Většinou je to 10 minut. V pravidlech je také přesně stanovené zboží, ze kterého můžeme ohňostroj sestavit. Každá pyrotechnika je různě bodově ohodnocená a my máme určitý počet bodů, který můžeme na představení využít. Omezení existuje proto, aby měli soutěžící stejné podmínky. Jinak se hodnotí synchronizace s hudbou a barevné sladění efektů či celková estetičnost.

Můžete srovnat úroveň českých ohňostrojů s těmi zahraničními?
To, co se v České republice považuje za velké ohňostroje, jsou v zahraničí malé show. V Česku je jeden z největších ohňostrojů ten novoroční v Praze. Stojí zhruba milion korun. V zahraničí je to milion a více eur. O částkách, které stojí na fakturách za londýnský, pařížský či dubajský ohňostroj, se nám může jen zdát.

Fotogalerie

Na druhou stranu tu odpaluje rachejtle kdekdo. V Praze jsou slyšet výbuchy pyrotechniky od Vánoc až do Nového roku každý večer.
Je pravda, že v cizině není tolik ohňostrojů jako třeba u nás. V Česku pořádáme hodně těch menších. V zahraničí místo toho, aby si lidé kupovali vlastní pyrotechniku, uspořádá město velký ohňostroj třeba za 15 až 20 tisíc eur. A všichni se pak jdou podívat raději na krásný ohňostroj s daleko větší přidanou hodnotou, než aby si prostě kupovali něco svého, a ještě se vystavovali nebezpečí při odpalování.

Zranil jste se někdy?
Já osobně ne, ani v naší firmě se nikdy nic vážného nestalo. Může se ale stát, a stává se to, že pyrotechnika nevyletí tak vysoko, jak má, a bouchne blízko nad zemí. Efekty pak dopadají až na zem. Sem tam máme propálenou bundu.

Jaká bezpečnostní pravidla platí při pořádání ohňostrojů?
Musí být vytyčený bezpečnostní okruh kolem odpaliště. Ohňostroje se také nesmějí pořádat poblíž nemocnic, penzionů pro důchodce či u hlavních silničních tahů. Těch omezení je víc, ale samozřejmě je to i věc selského rozumu. Nemůžeme to dát tak, aby to ohrozilo někoho dalšího. Každý víme, co si můžeme dovolit a co ne. Základem je u pyrotechniky nekouřit a nerozdělávat oheň.

Některé světové metropole pořádají obrovské show. Stávají se ohňostroje fenoménem dnešní doby?
Nemyslím si, že je to fenomén. Ba naopak. Já bych řekl, že se lidé více bojí. Veškerá pyrotechnika navíc velmi podražila, to zaprvé. A zadruhé se hodně zpřísnily bezpečnostní předpisy. V Praze není kvůli vyhláškám šance, až na pár výjimek, dělat ohňostroje. Dříve to přitom nebyl problém. Dnes je potřeba i k menšímu ohňostroji, kde používáme kulové pumy (druh pyrotechniky, pozn. red.), souhlas majitele pozemku. Ten posíláme na obecní úřad a pak musíme informovat i hasiče. Posíláme oznámení i na policii, aby všichni věděli, že tam ten ohňostroj je. Vše se navíc musí odehrát před 22. hodinou, aby se nerušil noční klid.

Kvůli čemu se pyrotechnika zdražuje?
Zpřísňují se bezpečnostní pokyny pro výrobce a kvůli tomu zavřela spousta fabrik v Číně i Evropě. Ze tří tisíc továren tak zbyla jen polovina, možná i třetina. Větší tlak na jednotlivé výrobce a i zvýšená poptávka po jejich zboží tak zvedly ceny nahoru.

Odebíráte zboží i od českých výrobců?
Ne, je jich tady minimum. Naše firma jezdí pro zboží přímo do Číny nebo Itálie. Na Slovensku je také jeden dobrý výrobce, takže to kombinujeme. Tyto země společně ještě například se Španělskem či Japonskem určují trendy, jsou to ohňostrojové velmoci.

Co je největší překážkou ohňostrojáře?
Podle mě to jsou zákony. Některé mi opravdu nedávají smysl. Založili jsme proto Asociaci českých profesionálních ohňostrojářů, která se snaží proti nelogickým věcem bojovat.

Čekala bych, že jako největší překážku řeknete špatné počasí.
To je určitě také velká překážka, ale já to beru jako věc, kterou zkrátka nejde ovlivnit. Období kolem Silvestra je na počasí nejhorší. Například loňský rok nebyl ohňostroj v Praze skoro vůbec vidět. Naše firma pořádala show ve Slaném, tam byly vidět efekty maximálně do 30 metrů, protože výš pak byla už jen mlha. Jen jsme ji vlastně seshora efekty barevně ozařovali, ale nic jsme neviděli. To byla velká škoda.

Mlhu udělá i samotná pyrotechnika. Při delších ohňostrojích kouř z odpaliště často zakryje nižší efekty.
To je dané vlhkostí vzduchu, která v té době panuje. V létě to není tak strašné. Další neznámá je vítr. Když odfoukne kouř směrem k divákům, nic nevidí. Naopak, někdy nám hraje do karet a dostane dým na druhou stranu.

Kdy naposledy vám počasí zkazilo show?
Na Silvestra děláme každý rok jeden z největších ohňostrojů v Protivíně. Před třemi lety jsme tam pořádali show, se kterou jsme pak dva roky nato vyhráli stříbrnou medaili na mistrovství světa. Ale byla mlha a bezvětří, takže to celé přišlo vniveč. Všichni se tam tehdy rozhodli, že ten ohňostroj vidět chtějí, takže jsme ho zopakovali o rok později – ten samý i s muzikou. A to se povedlo.

Kolik pyrotechniky vylétne do vzduchu během takového ohňostroje?
To je velmi specifické. Ale jestli si to dobře pamatuji, když jsme v roce 2011 dělali pražský ohňostroj, tak tam byly čtyři tisíce kilogramů pyrotechniky. Jde o samé větší efekty. Záleží hodně na použitých druzích zboží.

Pro většinu lidí je hlavní ohňostrojová sezona na konci roku. Jak to mají profesionální ohňostrojáři?
Stejně. Na Nový rok máme nejvíc práce. A takovým druhým Silvestrem je pro nás období červen až září. To máme každý týden třeba 3 až 4 ohňostroje. Jezdíme například na různé festivaly či městské slavnosti. Koná se také hodně svateb a večírků.

Pro každého klienta sestavujete ohňostroj na míru?
Přesně tak. Každému klientovi děláme originální ohňostroj, nikdy jsem nedělal dvakrát to samé. Lidé nám zadají buď nějaké téma, nebo přijdou už rovnou s konkrétní skladbou a my jim na to sestrojíme ohňostroj. Hudba je základ. Na svatby se používá romantická hudba, pro města děláme často filmové skladby. Někdo chce zase něco vážného, jiní lidé žádají rock. A podle toho musíme vše přizpůsobit. Lidé nám zkrátka zadají téma nebo rovnou i hudbu a my jim podle toho uspořádáme show.

Kdo jsou vaši hlavní klienti?
Nejčastěji jsou to města a firmy. Soukromé osoby si nás pak najímají kvůli ohňostrojům při příležitosti svateb či narozenin. To tvoří zhruba 15 procent.

Vaše firma funguje už přes 20 let. Jak jste se k ohňostrojům dostal?
Měl jsem obchod s průmyslovými trhavinami a vzhledem k tomu, že jsem vystudoval uměleckou školu se zaměřením na design nábytku a dlouho jsem hrál na trumpetu, tak jsem si řekl, že pyromuzikální ohňostroje by k tomu mohly být hezký doplněk. Začalo mě to bavit a v roce 1999 jsem vyrazil na pár týdnů do Japonska, kde jsem se učil u jedné z pěti nejlepších firem na pořádání ohňostrojů na světě. Potom jsem se vrátil a snažil se to aplikovat u nás v Česku.

Potřebuje člověk nějakou kvalifikaci, aby mohl dělat ohňostroje na profesionální úrovni?
V České republice je to průkaz o odborné způsobilosti odpalovače ohňostrojů. Uchazeč nad 21 let musí absolvovat teoretickou i praktickou výuku o rozsahu nejméně 170 hodin a vše úspěšně zakončit zkouškou.




Nejčtenější

Prodavači jsou dražší než vysokoškoláci. Anomálie však dlouho nevydrží

(ilustrační snímek)

Současný trh práce zažívá anomálie v odměňování. Kdo hledá práci, může si u dané firmy říct víc, než mají stávající...

Kaufland na pranýři. Zákazníci si stěžují na chybějící zboží i dlouhé fronty

(Ilustrační snímek)

Kaufland prožívá těžké období. Na jedné straně se snaží otočit vnímání lidí, že je „jen levný“, na druhé straně bojuje...



Problémy vyřešíme, chce to ale čas, říká finanční ředitel Kauflandu

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka obsluhoval zákazníky u pokladny na...

Finanční ředitel Kauflandu Jan Stupka (54) působí v tomto německém obchodním řetězci, kde je zvykem rozhovory...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Další z rubriky

Omezení hypoték Čechy neomezuje. Lidé si půjčují jinde

(Ilustrační snímek)

Česká národní banka před rokem omezila poskytování hypoték, a klienti komerčních bank tak bez větších problémů dosáhnou...

Čechům chutnají biopotraviny čím dál víc, předloni za ně dali 2,5 miliardy

Byznys s biopotravinami v Česku dál roste. Lidé za ně v roce 2016 utratili 2,55 miliardy korun, obrat firem přesáhl...

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Montážní závody Foxconnu či Panasonicu patří v Česku k největším...

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Najdete na iDNES.cz