Eurozóna by chtěla mít dohodu pokud možno už v příštích dnech, řekl novinářům šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. "Žádáme řecké úřady a soukromý sektor, aby nalezly dohodu v příštích dnech," řekl Juncker po mnohahodinovém jednání krátce po půlnoci.
Řekové, upište se, že provedete reformy, žádá eurozóna
Rakouská ministryně financí Marie Fekterová, kterou citovala agentura AFP, zase uvedla, že eurozóna bude od řeckých politických stran vyžadovat, aby stvrdily odhodlání zavést potřebné reformy. "Toto musí být písemně," řekla Fekterová.
Je to tak další podmínka eurozóny k odsouhlasení druhé pomoci Řecku ve výši 130 miliard eur. První je dohoda o odpisu řeckého dluhu bankami a dalšími soukromými investory.
Dohoda o dobrovolném seškrtání řeckých dluhů ze strany soukromých investorů by měla zajistit, že řecké zadlužení do roku 2020 klesne na úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Uskutečnit by se to mělo formou výměny řeckých dluhopisů za nové. Řecko v pondělí uvedlo, že dohoda by měla padnout nejpozději do 13. února (více zde), což je ale podle vyjádření Evropy pozdě.
Eurozóna tlačí na nižší úrok, než chtějí banky
Eurozóna chce, aby u nových dluhopisů, které by se v rámci dohody vyměnily za ty staré, byl průměrný úrok ve výši 3,5 procenta, jak navrhuje řecká strana. Soukromí investoři však chtěli čtyři procenta, eurozóně to však přijde příliš a snaží se banky a pojišťovny dotlačit k nižšímu úroku.
Juncker také zdůraznil, že nikdo v eurozóně nechce, aby Řecko odešlo z eurozóny. "Pro všechny z nás je budoucnost Řecka v eurozóně," řekl.
"Dobrovolný" charakter odpuštění valné části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů.
Řecko nemá na další jednání moc času. Už 20. března má totiž splatit část státního dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (367 miliard Kč). Už nyní je jasné, že na to nebude mít peníze. Do té doby tak už musí mít zajištěný druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč), který si země loni v říjnu dohodla s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ten ale počítá právě s dobrovolným zapojením soukromého sektoru.
