„Doktoři mi říkali, že mé tělo je zvyklé na takové dávky stresu, že nejlepší bude, když budu dál pracovat,“ říká Svoboda. Ze stejného typu rakoviny, jakou onemocněl Karel Gott, se úspěšně vyléčil a začal budovat novou firmu s názvem Montix.
Společnost založil s Vlastimilem Sedláčkem, s kterým jej pojila lovecká vášeň a láska k myslivosti. Oborem nezůstal daleko od toho, co dělal dříve: plastové díly, z kterých se následně montují světla. „Věděl jsem, že koncern Hella dál poroste a bude potřebovat nové dodavatele. Navíc se kolem světel pohybuji celý život,“ vysvětluje Svoboda svůj vstup do nové etapy života.
Z JZD k technice
První výrobní činnosti spojené s montážemi začaly nejdříve v Horce nad Moravou nedaleko Olomouce. Následně pak společně v roce 2014 koupili a v rekordní době přestavěli zdevastované objekty bývalého JZD vedle závodu Helly v Mohelnici. Firma současně začala působit i jako personální agentura, která dodávala lidi právě do Helly.
Vydělané peníze investoval Montix do budov a zejména do nákupu nových strojů na plastové výlisky a pokovené dílce. Prvním velkým zákazníkem tak logicky byla právě Hella. „Dříve měl halogenový světlomet 10 až 15 dílů, dnes má běžně světlomet s funkcemi v LED i více než 130 komponentů. Jde o čím dál sofistikovanější produkt s vysokou úrovní komplexity,“ vysvětluje Svoboda.
Na rozjezd firmy použili jak své vlastní peníze, tak úvěry. Celková výše investice se dnes blíží půl miliardě korun. Do firmy si přivedl některé kolegy z Helly, navíc musel řešit i další nepříjemnost. Jeho spoluinvestor Vlastimil Sedláček zemřel. Na místě ho nahradil jeho syn Marek, který už v té době v byznysu se světly byl také. V koncernu Hella v Mohelnici a centrále v Lippstadtu působil v projektovém nákupu, následně pak ve vývoji světlometů zejména v projektech pro BMW. Současně také dokončoval doktorát na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
„Špičková práce ve vývoji v koncernu Hella se mi těžko opouštěla, ale bylo nutné převzít odpovědnost a pokusit se otce zastoupit,“ vysvětluje Sedláček. Spojení dvou investorů a manažerů, které dělí 36 let, přitom funguje dobře.
Boj o pracovní síly
Mohelnice dnes přitom patří k městům, kde se nezaměstnanost blíží nule a volní lidé k práci prakticky neexistují. Kromě zmíněné Helly tu působí ještě Siemens. I proto musí Montix část lidí vozit z ciziny. Část zaměstnanců jezdí každý den z Polska a Svoboda vidí schůdně i spolupráci například s Rumuny. „Víme, že mají v České republice obvykle špatnou pověst. Zkušenosti mnoha zaměstnavatelů ale hovoří o tom, že pokud pracují společně manželské páry, pak je to bezproblémové,“ dodává Svoboda.
Objem práce v Montixu roste, už letos by podle Svobody mohli dosáhnout hranice obratu miliardy korun. Montix postupně rozšiřuje dodávky pro odběratele z automobilového průmyslu, například pro novojičínský Varroc Lighting Systems, současně však i mimo automobilový průmysl v České republice, například pro Siemens nebo Miele z nedalekého Uničova.
„Chceme být méně závislí na jednom segmentu,“ vysvětluje Svoboda. Do této strategie patří i budování vlastní nástrojárny a postupné zahájení vývojových činností.
„Máme prvního konstruktéra a jednou chceme být schopni i vlastního vývoje,“ dodává Sedláček. Orientace i na jiné obory má podle Svobody ale i jiné důvody.
„Vztahy v automobilovém průmyslu jsou čím dál horší, dnešek se nedá srovnávat s dobou před dvaceti lety,“ dodává Svoboda.
