Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milion denně z okna? Nové IT systémy nepotřebujeme, říká náměstek MPSV

  12:00aktualizováno  12:00
Na ministerstvu práce se podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu zbytečně utratí milion denně za nesmyslné IT zakázky. Podle náměstka Olega Blaška mimo jiné proto, že resort platí zároveň dva systémy. „Ministerstvo nepotřebuje nakupovat žádné nové IT systémy. Chceme využít to, co už máme,“ říká v rozhovoru náměstek.

Oleg Blaško, náměstek ministryně práce pro IT | foto: MPSV

Jak to aktuálně vypadá s IT systémy na ministerstvu práce?
Pokud k 1. lednu 2019 nebude spuštěn systém Zaměstnanost a zprovozněno a zintegrováno všech sedm navazujících IT projektů, bez kterých je řešení k ničemu, tak doporučím všechny zrušit jako nezpůsobilé. Už dnes jsme dva roky ve skluzu a původní rozpočet je několikanásobně přečerpaný kvůli požadavkům na změny v již zadaných zakázkách.

Obří IT průšvih ministerstva práce. Vyhodilo miliardu, zjistil NKÚ

Můžete vyčíslit, o kolik se utratilo zbytečně víc za IT za ministryně Michaely Marksové a kolik za ministra Jaromíra Drábka?
K tomu se neodvážím vyjádřit. Podle zprávy NKÚ je u několika zkoumaných IT zakázek nehospodárnost 1,3 miliardy korun. Finální škoda může být vyčíslena až podle toho, zda se podaří spustit projekt Zaměstnanost k 1. lednu 2019. Podle NKÚ každý den dvojích plateb za IT systémy znamená milion korun zbytečně vynaložených prostředků. Myšlenka výměny IT systémů je identická, způsob provedení u Drábkova náměstka Vladimíra Šišky byl lepší v tom smyslu, že je dokázal alespoň uvést do provozu. My nyní nemáme spuštěno nic. Co se týká administrace zakázek, na to náměstek Šiška nedbal, a proto nyní čelí obviněním. V případě IT náměstka ministryně Marksové Roberta Baxy je administrace o něco lepší, ale ukazuje se, že míra kreativity je zarážející, což může mít děsivé dopady na ministerstvo.

Ministerstvo aktuálně čelí žalobě od společnosti OKsystem, která řádně vysoutěžila zakázku na systém Dávky, začala na ní dělat a ministryně Marksová ji krátce před odchodem náhle zrušila. Druhý klíčový IT systém pro úřady práce Zaměstnanost (dodavatel Atos IT Solutions and Services) zase nabírá čím dál větší zpoždění a dochází tam ke změnám v zadání a k navyšování ceny oproti vysoutěžené. Jak to začnete rozmotávat?
To není vše. Neúspěšný uchazeč Tesco Software nově dal k antimonopolnímu úřadu podnět právě na systém Zaměstnanost. A firma OKsystem podala námitku k nově vyhlášené zakázce na systém Dávky s tím, že ministerstvo poptává věci, které už byly v rámci zrušené zakázky dodané. Navíc upozorňuje, že pokud u soudu vyhraje, bude stát platit za systém dvakrát. Nicméně fungování stávajících systémů využívaných úřady práce je momentálně zajištěné na základě smlouvy zadané v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) na konci roku 2016. Pokud se tedy antimonopolní úřad zadání této zakázky neshodí a nezakáže plnění ze smlouvy. My teď ze všeho nejdřív potřebujeme vyřešit ekonomický informační systém ministerstva.

V čem je problém?
Zpráva NKÚ loni v listopadu konstatovala, že účetnictví ministerstva za období roku 2016 je netransparentní a neprůkazné.

V té době docházelo k několikáté výměně systému. Máme v tuto chvíli dva systémy a ministerstvo tak platí služby dvakrát: za systém Gordic zhruba 100 milionů korun a za systém od Atosu bychom měli podle vysoutěžené smlouvy platit 35 milionů korun, ale se změnovými požadavky se pohybujeme na skoro 90 milionech.

V souvislosti s postavením společnosti OKsystem se používá označení vendor lock-in, zjednodušeně, že ministerstvo je na tomto dodavateli závislé a nikdo jiný ho nemůže nahradit. Co na tom je pravdy?
To je v principu nesmysl. Vendor lock-in znamená, že dodavatel drží práva k licencím, a k tomu zde nedošlo. Ministerstva má práva k veškerým IT programům a v notářské úschově jsou uloženy zdrojové kódy k nim. V okamžiku, kdy je převezmeme a předáme třetí straně, aby je upravovala a spravovala, ztrácíme záruky na tyto kódy od společnosti OKsystem. To je ale standardní postup. Ministerstvu chybějí schopní lidé, kteří s technologiemi umějí pracovat. Jde o neschopnost státní správy starat se o své IT.

Není paradoxní, že firma, proti které předchozí vedení ministerstva brojilo, má ze současné situace největší prospěch?
Pro mě je problematické akceptovat cenu, za kterou ministryně Marksová v rámci JŘBU s OKsystemem uzavřela smlouvu na prozatímní provozování IT systémů. Provozní náklady se vyšplhaly na několikanásobek oproti roku 2013. Tehdy jsme čistě za provoz průměrně platili 130 milionů korun ročně, dnes platíme přes 500 milionů. Budeme muset interně vyšetřit, co k tomu ministerstvo vedlo. Jednali jsme se společností OKsystem a ta nám jako projev dobré vůle nabídla slevu pět procent na všechny služby. Zdá se to málo, ale mluvíme zde o desítkách milionů korun.

Jak budete dál postupovat?
Máme teď v majetku ministerstva všechno možné – programy OKsystemu, Vítkovic, systémy zadané za náměstka Baxy, licence od Microsoft, Oracle, SAP i Gordic. Nemusíme nakupovat nic nového. Nejpravděpodobnější variantou je vypsání soutěže formou dialogu na dodavatele, který nám z toho poskládá funkční systém na výplatu dávek a vypsání otevřené soutěže na dodavatele, který to bude provozovat.

Zmínil jste, že ministerstvo nemá schopné lidi na IT. Proč?
Byli tu, možná neuměli dokonale anglicky, ale uměli jednat s dodavateli, byli to zkušení mazáci, zažili náměstka Šišku a všechny veletoče kolem IT, které se tu děly. Jenže po nástupu ministryně Marksové, kdo něco namítal proti postupu nového vedení, skončil. Místo toho tu nastoupila parta externistů – firem i fyzických osob. Ministryně Marksová jim udělila 27 výjimek na dodávky konzultačních služeb v rámci zakázek malého rozsahu do dvou milionů korun ročně. Tím se obcházel služební zákon a udržovala se neschopnost samotného ministerstva dělat si IT věci samostatně. NKÚ zkontrolovalo namátkou sedm těchto výjimek a u všech našel hrubá porušení. Z výkazů práce nelze prokázat, co vlastně bylo dodáno. Šetřili jsme tu případ, kdy jedna osoba byla najata dvakrát – jednak na IČO, a zároveň jako zaměstnanec dodavatelské firmy. Externisté řešili všechny IT projekty a rozhodovali. Nad nimi seděla uzavřená takzvaná krizová skupina, a ostatní lidé na ministerstvu včetně náměstků tak vůbec nevěděli, co se tu odehrávalo.

Měl tedy vůbec někdo přehled o tom, co se děje kolem IT projektů? Náměstek pro IT Robert Baxa?
Ano, ale náměstek Baxa, o kterém mnoho lidí říkalo, že o všem rozhodoval, skoro pod ničím kontroverzním podepsaný není. Jsou tam podepsaní ředitelé odborů Jiří Károly a Karel Svítil, případně ministryně Marksová nebo náměstkyně Iva Merhautová.

Případné trestní oznámení tedy bude mířit na tyto lidi?
To nemohu předjímat, právníci rozhodnou, jak ochránit zájmy ministerstva. Vše se odvíjí od dokončení kontroly NKÚ. Závěrečná zpráva by měla být účinná v polovině května. Samozřejmě nečekáme a s předstihem už se na to právně připravujeme.

Autor:


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

PŘEHLEDNĚ: Jakou hypotéku nově získá žadatel s platem 23 tisíc čistého?

Ilustrační snímek

Strážci ekonomiky znovu šlápli na brzdu, pokud jde o hypoteční úvěry. Od října banky výrazněji zohlední příjmy žadatele...



Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...

„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská firma se omluvila za svého zaměstnance, chodil si totiž pro obědy

Fast food, Japonsko

Japonská vodárenská společnost se v televizním přenosu omluvila zákazníkům za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Další z rubriky

Kofola chce oživit a vrátit na výsluní slovenskou minerálku Kláštorná

Ilustrační snímek

Nápojářská skupina Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná. Značku chce oživit a vrátit na výsluní....

V čem je síla i hrozba české ekonomiky? V Rozstřelu odpoví ekonomka Švihlíková

Ekonomka Ilona Švihlíková

Je česká ekonomika opravdu v tak skvělé kondici, jak to na první pohled vypadá nebo se už objevují okem neviditelné...

Češi postaví Království železnic také ve vídeňském Prátru

model Ještědu

Lidé, kteří stojí za pražským Královstvím železnic, chtějí rozjet malé vláčky i za hranicemi. V rakouském zábavním...

Najdete na iDNES.cz