Ollilova kariéra byla blesková. Rodák z malého města v západním Finsku byl nejstarším z pěti dětí. Uvažoval o kariéře vysokoškolského profesora a vystudoval tři vysoké školy. Stal se inženýrem a získal i titul magistra politické ekonomie. Právě ekonomie se mu tak zalíbila, že ve studiu pokračoval na London School of Economics.
V britské metropoli dostal nabídku pracovat pro místní pobočku Citibank. Toto místo přineslo Ollilovi obrovské zkušenosti, jichž využil v další kariéře. Ve své funkci se totiž setkával s představiteli velkých korporací a naučil se, jak mají být tyto kolosy úspěšně řízeny.
Když v roce 1980 přešel do pobočky banky v Helsinkách, jeho klientem se stala i Nokia. Nokia znamenala pro Ollilu rozhodující zlom v kariéře. V pětatřiceti letech mu tato firma nabídla post viceprezidenta pro mezinárodní operace. O rok později se stal členem užšího vedení firmy a přešel na místo finančního viceprezidenta. V roce 1990 byl jmenován prezidentem ztrátové divize mobilních telefonů.
Ačkoli to dnes zní překvapivě, mobilní telefony byly v té době v rámci celého koncernu jakousi Popelkou. Historie firmy se traduje do roku 1865. V té době vyráběla papír. Pak však činnost rozšířila i na zpracování gumy a na chemický průmysl. Technologický pokrok, a tím i rozmach používání elektřiny, přinutil Nokii zaměřit se také na výrobu kabelů, které rozváděly elektřinu do finských domácností a podniků.
Postupně se přidala i výroba drátů pro telegraf a pak i telefon. Spojením těchto tří divizí - papírenské, gumárenské a výroby drátu, vznikl v roce 1967 koncern Nokia.
|
Kdo je Jorma Ollila? |
| * šéf finského koncernu Nokia * narodil se jako nejstarší z pěti dětí 15. srpna 1950 v Seindjoki ve Finsku * po studiích začíná v roce 1978 v Londýně jeho kariéra - získává místo v Citibank * v roce 1985 odchází do Nokie * o rok později se stává členem užšího vedení koncernu * od roku 1992 je šéfem správní rady a generálním ředitelem celého koncernu * o jeho manažerských schopnostech svědčí i místo ve správní radě u automobilky Ford * je ženatý, za manželku si vzal Lissu Annikki Metsolovou, se kterou má tři děti * k jeho největším koníčkům patří tenis |
Ale to před deseti lety kromě Ollily tušil jen málokdo. Mobilní telefony byly v té době považovány spíše za hračku pro bohaté, využitelnou leda pro obchodníky. Ollila však předvídal, že se stanou normálním spotřebním zbožím. Tomu odpovídala jeho představa, že mobilní telefon může být i součástí módy. Najal proto designéry z Evropy a Kalifornie a ti dali "Nokiím" jejich typický vzhled.
V době, kdy padla Berlínská zeď, byla Nokia společností v přestavbě. Pouhý rok předtím spáchal sebevraždu bývalý šéf firmy Kari Kairamo. Ten první vsadil na generaci mladých manažerů, mezi nimiž byl i Jorma Ollila.
Doba byla jeho plánům orientovat se na telekomunikace a zejména na mobilní telefony příznivá. Finská ekonomika, závislá na své poloze mezi Evropou a Sovětským svazem, byla v té době v krizi způsobené kolapsem ruského trhu. Nokia hledala do svého čela někoho, kdo bude mít novou vizi. Našla ho v čele mobilní divize, kde si vedl skvěle. Za dva roky ve funkci ji postavil na nohy a také díky prudkému rozvoji trhu přivedl zpět k zisku.
V roce 1992 se Ollila stal předsedou správní rady a generálním ředitelem celého koncernu. Rozhodl, že se Nokia zbavila většiny svých aktivit a soustředila se jen na telekomunikace. Akcie firmy vstoupily na americkou burzu a z Nokie se stal koncern s mezinárodním kapitálem. Část akcií nabídl Ollila zaměstnancům. V jejich zájmu teď bylo, aby společnost prosperovala a její akcie šly nahoru. A to se opravdu podařilo - od roku 1995 do loňska stoupla cena akcií o 2300 procent.
Ollila zavedl decentralizované řízení, které nechává pravomoci těm, kteří mají opravdu nejlepší znalosti a zkušenosti. Díky změnám, které Ollila zavedl, šla Nokia rychle kupředu. V roce 1998 předstihla Motorolu a stala se světovou jedničkou - patřilo jí asi 27 procent trhu s mobilními telefony (Motorola má zhruba 17 procent).
Nokia se stala jednou z nejuznávanějších světových značek, v žebříčku je jedenáctá, hned za Marlborem. Z hlediska tržní kapitalizace, tedy celkové ceny svých akcií, patří také k největším v Evropě. Letos se Nokii, podobně jako jiným telekomunikačním firmám, nevyhnul útlum - jednak kvůli určitému nasycení trhu, jednak kvůli zpomalení světové ekonomiky. Akcie klesly asi o 70 procent.
Ačkoli se proto Nokia snaží nezůstat závislá jen na mobilních telefonech, Jorma Ollila jim stále věří. "Mobilní telefon se stane dálkovým ovladačem používaným v každodenním životě," zní jeho motto.
