Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ollila, král mobilních telefonů

  12:47aktualizováno  12:47
Jorma Ollila, šéf finského koncernu Nokia, je uznávaným evropským manažerem. Za několik let přeměnil firmu na jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících na světě. Nokia za něho ovládla svět mobilní komunikace.

Ollilova kariéra byla blesková. Rodák z malého města v západním Finsku byl nejstarším z pěti dětí. Uvažoval o kariéře vysokoškolského profesora a vystudoval tři vysoké školy. Stal se inženýrem a získal i titul magistra politické ekonomie. Právě ekonomie se mu tak zalíbila, že ve studiu pokračoval na London School of Economics.

V britské metropoli dostal nabídku pracovat pro místní pobočku Citibank. Toto místo přineslo Ollilovi obrovské zkušenosti, jichž využil v další kariéře. Ve své funkci se totiž setkával s představiteli velkých korporací a naučil se, jak mají být tyto kolosy úspěšně řízeny.

Když v roce 1980 přešel do pobočky banky v Helsinkách, jeho klientem se stala i Nokia. Nokia znamenala pro Ollilu rozhodující zlom v kariéře. V pětatřiceti letech mu tato firma nabídla post viceprezidenta pro mezinárodní operace. O rok později se stal členem užšího vedení firmy a přešel na místo finančního viceprezidenta. V roce 1990 byl jmenován prezidentem ztrátové divize mobilních telefonů.

Ačkoli to dnes zní překvapivě, mobilní telefony byly v té době v rámci celého koncernu jakousi Popelkou. Historie firmy se traduje do roku 1865. V té době vyráběla papír. Pak však činnost rozšířila i na zpracování gumy a na chemický průmysl. Technologický pokrok, a tím i rozmach používání elektřiny, přinutil Nokii zaměřit se také na výrobu kabelů, které rozváděly elektřinu do finských domácností a podniků.

Postupně se přidala i výroba drátů pro telegraf a pak i telefon. Spojením těchto tří divizí - papírenské, gumárenské a výroby drátu, vznikl v roce 1967 koncern Nokia.

Kdo je Jorma Ollila?

* šéf finského koncernu Nokia

* narodil se jako nejstarší z pěti dětí 15. srpna 1950 v Seindjoki ve Finsku

* po studiích začíná v roce 1978 v Londýně jeho kariéra - získává místo v Citibank

* v roce 1985 odchází do Nokie

* o rok později se stává členem užšího vedení koncernu

* od roku 1992 je šéfem správní rady a generálním ředitelem celého koncernu

* o jeho manažerských schopnostech svědčí i místo ve správní radě u automobilky Ford

* je ženatý, za manželku si vzal Lissu Annikki Metsolovou, se kterou má tři děti

* k jeho největším koníčkům patří tenis
Ten se pak do osmdesátých let orientoval stále více na telekomunikační sektor - od radiotelefonů až k výrobě mikropočítačů, monitorů, a dokonce i televizorů. Pak už se začaly prosazovat mobilní telefony a ty hlavně zásluhou Ollily tvoří dnes okolo 70 procent tržeb celého koncernu.

Ale to před deseti lety kromě Ollily tušil jen málokdo. Mobilní telefony byly v té době považovány spíše za hračku pro bohaté, využitelnou leda pro obchodníky. Ollila však předvídal, že se stanou normálním spotřebním zbožím. Tomu odpovídala jeho představa, že mobilní telefon může být i součástí módy. Najal proto designéry z Evropy a Kalifornie a ti dali "Nokiím" jejich typický vzhled.

V době, kdy padla Berlínská zeď, byla Nokia společností v přestavbě. Pouhý rok předtím spáchal sebevraždu bývalý šéf firmy Kari Kairamo. Ten první vsadil na generaci mladých manažerů, mezi nimiž byl i Jorma Ollila.

Doba byla jeho plánům orientovat se na telekomunikace a zejména na mobilní telefony příznivá. Finská ekonomika, závislá na své poloze mezi Evropou a Sovětským svazem, byla v té době v krizi způsobené kolapsem ruského trhu. Nokia hledala do svého čela někoho, kdo bude mít novou vizi. Našla ho v čele mobilní divize, kde si vedl skvěle. Za dva roky ve funkci ji postavil na nohy a také díky prudkému rozvoji trhu přivedl zpět k zisku.

V roce 1992 se Ollila stal předsedou správní rady a generálním ředitelem celého koncernu. Rozhodl, že se Nokia zbavila většiny svých aktivit a soustředila se jen na telekomunikace. Akcie firmy vstoupily na americkou burzu a z Nokie se stal koncern s mezinárodním kapitálem. Část akcií nabídl Ollila zaměstnancům. V jejich zájmu teď bylo, aby společnost prosperovala a její akcie šly nahoru. A to se opravdu podařilo - od roku 1995 do loňska stoupla cena akcií o 2300 procent.

Ollila zavedl decentralizované řízení, které nechává pravomoci těm, kteří mají opravdu nejlepší znalosti a zkušenosti. Díky změnám, které Ollila zavedl, šla Nokia rychle kupředu. V roce 1998 předstihla Motorolu a stala se světovou jedničkou - patřilo jí asi 27 procent trhu s mobilními telefony (Motorola má zhruba 17 procent).

Nokia se stala jednou z nejuznávanějších světových značek, v žebříčku je jedenáctá, hned za Marlborem. Z hlediska tržní kapitalizace, tedy celkové ceny svých akcií, patří také k největším v Evropě. Letos se Nokii, podobně jako jiným telekomunikačním firmám, nevyhnul útlum - jednak kvůli určitému nasycení trhu, jednak kvůli zpomalení světové ekonomiky. Akcie klesly asi o 70 procent.

Ačkoli se proto Nokia snaží nezůstat závislá jen na mobilních telefonech, Jorma Ollila jim stále věří. "Mobilní telefon se stane dálkovým ovladačem používaným v každodenním životě," zní jeho motto.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.