Nově se formující vláda se rozhodla na návrh zelených omezit rozšiřování těžby uhlí v severních Čechách či stavbu další jaderné elektrárny.
"Zbývá tedy výroba hlavně z plynu. Jeho cenu však tlačí vzhůru vysoké ceny ropy a nepochybně by se to promítlo i do výsledných cen elektřiny. Oproti tomu uhlí je levné a také provozní náklady jaderných elektráren jsou velmi nízké," uvedl Tomáš Gatěk z Patria Finance.
Také podle ředitele Energetického ústavu Brno Zdeňka Špačka znamená omezení uhlí a jádra riziko zdražení. "Můžu říct uhlí ne a jádro ne, ale pak zároveň musím říct, kolik bude stát elektřina," uvedl.
Rozhodnutí o energetice by se podle něj měla přijímat alespoň na dvacet let, nikoliv na čtyři roky. Elektrárenská firma ČEZ varovala, že kromě zdražení hrozí i nedostatek proudu. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že pokud by rozhodnutí skutečně padlo, bude to pro Česko znamenat "dramatické prohloubení závislosti země na dovozu energií".
Uhlí a jádro jsou jediné domácí zdroje, které Česko využívá. "Při současných těžebních limitech uhlí budeme mít po roce 2030 jen poloviční kapacitu elektráren než teď a dále bude klesat. A pokud by nebyl postaven další jaderný zdroj, pak by to vedlo k silnému nedostatku. Ten nedokážou nahradit obnovitelné zdroje ani při státních podporách ve stovkách miliard korun, takže jediným řešením by byly plynové elektrárny s nákladným provozem," řekl Kříž.
Česko plyn výhradně dováží, a to nejvíce z Ruska, částečně z Norska. Těžební limity na uhlí, které si přeje koalice zachovat, přijala vláda už v roce 1991 a podle nich se nesmí rozšiřovat doly v severních Čechách.
V zemi však leží další miliarda tun, která by mohla zásobování elektráren prodloužit až do konce století. Nad nimi však leží dvě obce, které by se musely zbourat. Mostecká uhelná společnost, která chce ložiska otevřít, říká, že svoje plány na rozšíření těžby měnit nehodlá.
"V našich plánech rozšíření těžby a přesídlení obcí dál pokračujeme. Pro nás je důležitý horní zákon," řekl spolumajitel firmy Petr Pudil. Horní zákon totiž určuje, že firma může uhlí těžit v případě, že se domluví s příslušnou samosprávou. Mostecká se tak teď snaží přesvědčit obce, aby souhlasily s přesídlením.
Záměr rýsující se vlády rozhořčil Svaz průmyslu. "Zcela zásadně nesouhlasíme se způsobem, jakým má být přijato rozhodnutí ve věci zákazu rozvoje jaderné energetiky a limitů těžby hnědého uhlí," uvedl svaz ve svém stanovisku.
Průmyslníci očekávají, že vláda bude rozhodovat na základě analýz, které budou informovat veřejnost o dopadech takových politických závazků do cen elektřiny a tepla. Na ceny elektřiny zatlačí pravděpodobně ještě nové ekologické daně, které by měly znevýhodnit používání uhlí a naopak podpořit obnovitelné zdroje.
