Projde-li návrh parlamentem tak hladce, jak si vláda plánuje, volnější režim bude platit už od 1. ledna.
"Podmínka, že si důchodci nesmějí sami vydělat více než dvojnásobek životního minima, bude od příštího roku zrušena," uvedl ministr práce Zdeněk Škromach. "Totéž bude platit pro souběh výdělku a rodičovského příspěvku," dodal ministr. Jeho tým už novelu zákona připravuje.
V parlamentu se podobný nápad probíral před dvěma lety, tehdy však padl. Odpůrci se báli, že matky by při práci neměly čas na děti. Nyní má vládní koalice tento bod jako součást rozpočtové reformy, s jejímž úspěchem spojuje svůj další osud.
Už dnes řada důchodců zůstává v práci déle, než musí. Z těch, kdo odešli do důchodu loni, "přesluhoval" každý čtvrtý. Senioři, kterým se nechce ze zaměstnání, mají mít dvě možnosti. Buď o důchod nežádat a současnou prací si zvyšovat výši budoucí penze, anebo si důchod nechat vyplácet souběžně se mzdou. To bude podstatně výhodnější, ale jejich smlouvy budou uzavírány na dobu určitou.
Tato změna je však jednou z mála, kterou lidé v rámci úprav důchodového systému ocení. Při výpočtu penze se totiž bude z doby studií započítávat nejvýše šest let po dosažení 18 let věku.
Zcela odpadnou body za roky na střední škole, a někteří lidé tak při nástupu do penze dostanou až o 1200 korun méně než podle dnešních pravidel. Zpřísní se též předčasný odchod do důchodu a bude se do něj chodit až od 63 let.
Studujícím se sníží důchod
Už příští rok se možná začnou rušit výhody za vystudované roky při nástupu do důchodu a výpočtu penze. Vláda totiž chystá nenápadnou, leč podstatnou změnu v tom, co lze uznat jako odsloužená léta. Jsou případy lidí, kteří dostanou podle nových pravidel až o 1200 korun méně, než kdyby do důchodu nastupovali dnes. Postihne to už generaci dnešních padesátníků.
Do odpracovaných let se má zahrnovat jen šest školních let počínaje dnem, kdy člověk dosáhl osmnácti let věku. Dnes je systém podstatně volnější. Co člověk vystudoval před rokem 1995, se započítává plně bez omezení, a to včetně let strávených na učilišti či střední škole.
Ministr práce Zdeněk Škromach potvrdil, že tento návrh má jít už v létě do parlamentu jako součást rozpočtové reformy. "V této věci je koaliční shoda," uvedl ministr. Zavádění stropu však bude postupné. Příští rok bude možné započítat devět let, pak osm, sedm a v roce 2007 jen konečných šest.
Rovněž šéf rozpočtového výboru sněmovny a vyjednavač KDU-ČSL Miroslav Kalousek potvrdil, že o "parametrických změnách systému" existuje dohoda. Snížení penze o 1200 korun se týká například lékařů, kteří museli strávit ve škole nejvíce let.
Průměrný vysokoškolák dostane podle výpočtů ministerstva práce o tisíc korun nižší důchod než podle dnešních pravidel. Díky tomu, že dnes výši penze zvedá každý rok střední školy, změny budou citelné.
Význam tohoto kroku je dobře vidět i v tom, že v prvních letech přinese státní kase větší úspory než cokoli ze série důchodových návrhů. Kdyby se změny zavedly naplno hned příští rok, úspora by činila 600 milionů. Kdyby systém fungoval i pro všechny dnešní důchodce, stát by ušetřil pět miliard.
Velikost úspor zřejmě zesílí razanci, s jakou vládní politici budou v parlamentu návrh prosazovat. Zvláště v situaci, kdy první úspory přijdou do ochromeného státního rozpočtu už příští rok.
Změna výpočtu bude obzvláště citelná v kombinaci se zpřísněním podmínek pro předčasný odchod do důchodu či s prodloužením věku odchodu do důchodu. Muži kolem padesátky a ženy kolem čtyřicítky mají chodit do penze v 63 letech, kdy se školní léta budou dávno hodnotit přísněji.
