Nezodpovědné hromadění spotřebitelských úvěrů a nesplácení měsíčních poplatků je hlavní příčinou, která žene lidi k podání žádosti o osobní bankrot. Na rozdíl od dřívějších let se však v insolvenčním rejstříku začínají objevovat i lidé, kteří nezvládli hypotéku.
Půjčka na bydlení dohnala například Petra D. z Ostravska. Ten řešil své bydlení odkupem podílu v bytové jednotce včetně zahrádky. K tomu mu pomohla hypotéka u Komerční banky na půl milionu korun. Jako zaměstnanec logistické společnosti však vydělával jen 15 tisíc měsíčně a splátky hypotéky tak časem byly nad jeho síly.
Další životní potřeby řešil několika spotřebitelskými úvěry u Komerční banky a GE Money Bank. K tomu se začaly hromadit dluhy u T-Mobilu či plynárny. Před podáním žádosti o oddlužení tak pan Petr bojoval s dluhy ve výši bezmála 900 tisíc korun.
Podobných případů přibývá, dokazuje to i růst dražeb nemovitostí, ve kterých se často objevují právě domy a byty, jejichž majitelé měli problémy se splácením úvěru.
"Pokračoval nárůst počtu nedobrovolných i dobrovolných dražeb, jejichž předmětem byly nemovitosti zajišťující pohledávky z hypotečních a spotře-bitelských úvěrů," potvrdil pro ČTK obchodní ředitel dražební společnosti Naxos Libor Nevšímal. Za minulý rok narostl počet dražeb nemovitostí o 21 procent.
Rozhovor se správci pohledávek a příběhy lidí v dluhové pastiČtěte v pondělí 9. ledna
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Za rostoucím počtem nesplacených hypoték stojí to, že si je bere stále více lidí. Díky klesajícím úrokovým sazbám se totiž staly pro lidi dostupnější, a ačkoliv začaly banky od loňského prosince hypotéky zase zdražovat, na podzim se podle Hypoindexu společnosti Fincentrum pohybovaly úroky vůbec nejníže v historii.
Díky tomu půjčky na bydlení rok od roku rostou. V listopadu minulého roku tak dlužili Češi za byty a domy téměř 780 miliard korun a hypotéku už má v Česku zhruba patnáct procent domácností. Před pěti lety přitom Češi za bydlení dlužili pouze 282 miliard korun.
Objem peněz půjčených na spotřebitelské úvěry oproti tomu dosáhl vrcholu na přelomu let 2008 a 2009, kdy se úroky u hypoték pohybovaly na pětiletých maximech, a od té doby klesá.
Problémy se splácením má osm procent obyvatel Česka
Přestože přibývá lidí, kteří nezvládnou hypotéku, mezi nesplacenými závazky stále dominují klasické platby za byt a služby nebo právě spotřebitelské úvěry.
Podle indexu sdružení Solus, které platební morálku lidí sleduje, má problémy se splácením svých závazků téměř osm procent Čechů.
Nejhorší situace panuje v Ústeckém kraji, smutný rekord drží město Chomutov, kde má problémy se splácením 17 obyvatel za sta. Nejzodpovědnější jsou naopak obyvatelé Vysočiny, absolutně nejmenší potíže se splácením svých závazků mají obyvatelé okresu Žďár nad Sázavou.
Údaje o zpožděných splátkách kopírují i čísla o počtu vyhlášených osobních bankrotů. Těch v minulém roce padlo nejvíce v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Nejrychlejším tempem jich však během uplynulého roku přibývalo v Plzeňském kraji a na Karlovarsku.
Lidé na venkově dluží méně
"Nejmenší počet vykázal Kraj Vysočina a Praha," uvedla Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti Czech Credit Bureau, která data za jednotlivé regiony sleduje.
Podle ní může za nízkým počtem osobních insolvencí obyvatel Vysočiny stát i to, že jde převážně o venkovskou oblast a lidé na vesnicích se oproti městům celkově méně zadlužují. Do Prahy se zase stahují lidé s vyšším vzděláním a lepší finanční gramotností.
I když se dynamika růstu počtu osobních insolvencí už zpomaluje, lidé z branže očekávají jejich nárůst i v dalších letech. Je to dáno nejen očekávaným ekonomickým zpomalením, kvůli kterému počet lidí ve finančních problémech naroste. Na nárůstu se především podepíše fakt, že vyhlášení osobní insolvence funguje v Česku poměrně krátce a okruh adeptů se dosud zdaleka nevyčerpal.
"V České republice doháníme západní Evropu. Lidé se učili, jak s osobními bankroty zacházet, a až od poloviny roku 2010 se to profesionalizovalo, čímž stoupá i počet úspěšných žádostí," uvedl Cyril Mores, jednatel společnosti Creditreform, která sleduje osobní insolvence i v jiných zemích.
Mores upozorňuje, že v každé zemi jsou legislativní podmínky pro povolení insolvence soudem trochu jiné, čísla nejsou tedy zcela srovnatelná. Na první pohled je vzhledem k počtu obyvatel patrný vysoký počet insolvencí ve Velké Británii. Soudy tam v roce 2010 kývly na oddlužení 162 tisícům lidí, což je o 118 tisíc více než ve srovnatelné Francii.
"V Británii se počet zbankrotovaných lidí zdvojnásobil. Vina je kladena vysoké nezaměstnanosti a všeobecně špatné ekonomické situaci," uvedl Mores.
Oproti tomu například Finové do bankrotů téměř nepadají. Podle Morese to může být dáno tím, že bankovní instituce v severských zemích bývají všeobecně zodpovědnější k poskytování úvěrů a nepůjčují lidem, u kterých hrozí riziko nesplácení.
