Osobní konta: za pohodlí se platí

- Zatímco v dřívějších dobách si zájemce o otevření osobního běžného účtu nemohl vybírat - existovalo totiž jenom sporožiro, dnes se banky předhánějí v nabídce svých služeb. Orientovat se v ní není jednoduché. Před volbou banky by si měl každý uvědomit, co od konta očekává, k čemu chce účet využívat a kolik je ochoten zaplatit na nejrůznějších poplatcích spojených s jeho vedením.

Třeba rodina s průměrnými příjmy asi nebude požadovat účet s nadstandardními službami, ovšem bude chtít pohodlnou obsluhu a nízké poplatky.

Řada bank nabízí založení osobních kont zdarma. Ovšem pozor - omezující může být počáteční minimální vklad. Například Česká spořitelna požaduje u sporožira sto korun a zájemce o Osobní konto IPB musí složit o stovku více.

V obou případech je stejná částka požadována také jako minimální zůstatek, který musí vždy být na účtě - samozřejmě pokud nemá s bankou sjednaný limit, ve kterém může být "v minusu". Při založení B-Konta Komerční banky je třeba mít tisíc korun, ale minimální zůstatek není stanoven.

Někdy bývá bezplatné i vedení účtu - ovšem za výpisy o pohybech peněz a zůstatku se většinou musí platit. Ale i tady existují výjimky. Například ČSOB u Konta Kompakt nabízí výpis zdarma, podobně je tomu u GE Capital Bank, jestliže průměrný zůstatek na účtě přesáhne 40 000 korun.

Úroky u žirových účtů nebývají vysoké. Dosahují většinou půl až jednoho a půl procenta. Je ovšem třeba počítat s patnáctiprocentní daní, takže čistý úrok tedy dosahuje přibližně čtyři desetiny až jeden a čtvrt procenta. Tím spíš je potřeba hledět při výběru takovéhoto účtu na výši poplatků.

Více informací naleznete v úterní příloze Peníze