1 Na čem ztroskotala jednání Řecka s věřiteli?
Dohoda krachuje v podstatě od začátku na tom samém. Levicová řecká vláda nehodlá přistoupit na požadavky, které jsou naopak pro věřitele klíčové: prodlužování odchodu věku do důchodu, zvýšení DPH, osekávání státní správy a reformy trhu práce. „Viditelně seškrtat státní správu se podařilo už minulé vládě, současná vláda ale část úředníků nabrala zpět,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Teď se zdá, že věřitelům více dochází trpělivost. Souvisí to s tím, že se Aténám krátí čas. Zbývá 14 dní na to, aby se nalezl kompromis a Řecko mohlo dostat další dávku z finanční injekce domluvené v minulosti.
2 Je víkendový krach v jednání definitivní?
Není. Na tahu jsou ministři financí eurozóny, kteří se sejdou ve čtvrtek. „Dohoda se bude hledat jen těžko, pokud Řekové neustoupí,“ míní hlavní ekonomy Ery Jan Bureš. Pokud by se totiž věřitelé smířili s tím, že Řecko bude v dalších letech dosahovat nižších přebytků, muselo by se mu půjčit více peněz, nebo škrtnout část dluhu.
3 Co se ve čtvrtek může stát?
Přetahovaná zřejmě bude pokračovat a tento týden možná neskončí. Jednou z dalších možností je, že se situace vyhrotí a v zemi se zavedou kapitálové kontroly - například se omezí výběry z bankomatů - jako prostředek nátlaku na řeckou vládu. „Je otázka, zda na to budou mít nervy členové eurozóny, zejména Německo,“ říká Bureš. Ve čtvrtek se nemusí stát vůbec nic, splátka MMF byla posunuta do 30. června a z minulosti jsme zvyklí, že otázky kolem Řecka se rozhodovaly na poslední chvíli. Může se rozhodnout také na summitů členů EU, který se koná 25. až 26. června.
4 Jaká je šance na radikální řešení, ať už je to výstup Řecka z eurozóny, krach země, nebo rozpad tamní vlády?
„Je to padesát na padesát, že se dohodnou do termínu,“ odhadl Jan Bureš. Pokud se nedohodnou, je podle něj nejpravděpodobnější scénář to, že bude země odstřižena od penězovodu z Evropské centrální banky a od věřitelů. Zavedly by se kapitálové kontroly a ztížil přístup obyvatel k eurům. „Šlo by vlastně o vystoupení z eurozóny jednou nohou, nedostatek eur by byl v zemi znát nejen pro lidi, ale i pro vládu, která by tím byla donucena vydávat ‚dlužní úpisy‘. Bylo by to na hraně Grexitu,“ líčí ekonom.
5 Může se stát, že nakonec v zásadních otázkách ustoupí věřitelé?
Stát se to může. Řecko hraje velmi tvrdou hru na to, v jaké je situaci. Premiér hraje vabank. Na druhou stranu země EU už investovaly od roku 2010 do záchrany země obrovské množství finančního i politického kapitálu a je cítit, že si přes občasnou tvrdou rétoriku přejí, aby Řecko v eurozóně zůstalo. EU navíc potřebuje, aby Řecko spolupracovalo také v jiných otázkách. Příkladem může být příliv uprchlíků ze Sýrie nebo vymezení se vůči Rusku. Hraje se ale o image. Nikdo nechce až do konce vypadat jako „ten slabý“.
„Věřitelé nemohou ustoupit. Požadavky na Řecko v oblasti veřejných financí nejsou přehnané, ale minimalistické. Naopak by měly být tvrdší,“ domnívá se ekonom Marek.
6 Premiér Tsipras říká, že Řekové v jednáních ustupovali už příliš a teď budou vyčkávat, dokud věřitelé nepředloží realistické návrhy. Ustoupilo Řecko vůbec někdy v něčem zásadním?
V zásadních otázkách, které mají vliv na řecký rozpočet, Řecko ustupovalo jen kosmeticky, nebo vůbec. Ustoupilo například v oblasti privatizace, lehce couvlo i v oblasti nabírání a propouštění státních zaměstnanců.
7 Ministr financí Varufakis říká, že jediným řešením je restrukturalizace dluhu. Připadá to z pohledu věřitelů v úvahu?
Není to vyloučené, ale bez dohody na podobě reforem to zřejmě nepůjde. Otázka také je, jaká míra dluhu by se Řecku odpouštěla, případně jak by se prodloužily splátky. „Řecko myslím může počítat s dalším výrazným natahováním splatnosti dluhu, pokud kývne na reformy,“ odhaduje Bureš. Osekání jistiny dluhu je ale podle něj nejspíš nerealistické. Marek dodává, že požadavek Řecka na odpuštění dluhu je z čistě ekonomického pohledu správný. „Řecko není schopno dluhy splatit, ani kdyby se postavilo na hlavu,“ říká.
8 Jak reagují na nejnovější vývoj trhy?
Je cítit nervozita. Řecké výnosy stoupají, akcie padají už od pátku. Ale není to nic dramatického. Burzy jsou v souvislosti s Řeckem už dlouho na houpačce.
9 Jak by řecký exit dopadl na českou ekonomiku?
Dopad by byl výrazně menší, než kdyby Řecko zkrachovalo před několika lety. Evropské banky jsou očištěné od řeckých aktiv. Řecko se podílí na ekonomice eurozóny jen zhruba dvěma procenty. Bureš odhaduje, že Německo a následně i Česko by si mohly projít mělkou recesí. V tomto se však ekonomové neshodují.
10 Mohly by zlevnit dovolené do Řecka?
Názory se liší. Jedni říkají, že dovolené by v případě návratu Řecka k drachmě zlevnily. Nejoptimističtější odhady mluvily o tom, že zájezdy by zlevnily o desítky procent. „Pro zahraniční turisty by byl odchod z eurozóny výhrou. Nová řecká měna by devalvovala a zahraniční turisté by se vůči Řecku stali bohatšími,“ soudí David Marek. Jan Bureš je však skeptický k tomu, že by na exitu Řecka z eurozóny zahraniční turisté vydělali.
