Čeští pěstitelé ovoce jsou v pohotovosti. Na řadě míst v Česku hodnoty na teploměru v noci z neděle na pondělí klesly ke dvěma až třem stupňům pod nulou. Jednu takovou noc dokážou rozkvetlé stromy přestát bez větších škod. Meteorologové však předpovídají i v dalších dnech teploty kolem nuly a pod ní.
Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka jsou v ohrožení především peckoviny. „Jabloně s výjimkou jižní Moravy zatím nekvetou, ty by to měly přežít. Rizikové budou určitě meruňky, broskve a také kvetoucí třešně,“ říká Ludvík.
Předpověď proto pečlivě sledují třeba v Daminěvsi ve Středočeském kraji. Tam sídlí společnost SAD, která obhospodařuje 350 hektarů sadů, z toho bezmála 140 připadá na třešně. Dělá to z ní největšího pěstitele tohoto ovoce v Česku.
„Tato noc byla nebezpečná, podle předpovědí budou takové ještě jedna nebo dvě další a až potom bude možné říct, jak to dopadlo. U nás bylo minus dva, minus dva a půl stupně a to je špatné,“ říká prokuristka společnosti Lenka Kotrbatá.
Nejohroženější je východ Čech
Pokud by teploty klesly pod minus čtyři stupně, mohla by podle ní vážné škody na úrodě způsobit jediná mrazivá noc. Zda návrat zimy ovocnářům opravdu vážně uškodí, však bude podle ní i Ludvíka možné říct až koncem týdne.
České hory zasypal sníh, v kopcích váznou řidiči s letními pneumatikami |
Situace se liší region od regionu, roli hraje i to, zda se stromy nacházejí na kopci, nebo v údolí. „Mrazy začaly v neděli kolem osmé deváté hodiny večer. Teploty byly tři pod nulou, zatím situaci vyhodnocujeme,“ říká Petr Kareš, který v Ostroměři na Královéhradecku pěstuje třešně, meruňky, švestky, hrušky a jablka.
Po první mrazivé noci to vypadalo, že právě region východních Čech sužují nízké teploty nejvíce. Zemědělci přitom nemají moc možností, jak mrazům čelit. Podle Kareše je možné pod stromy rozestavět speciální svíce nebo využít plynové hořáky na traktorech, které pak po sadech rozfoukávají teplý vzduch. Jde však o nákladná opatření, která navíc mají své limity a při teplotách pod minus tři stupně Celsia nic nezmohou. Levnější variantou je zakuřovat sady pálením slámy, na což je však potřeba povolení.
Broskvoní ubývá i bez mrazů
Ať už úroda dopadne jakkoliv, spotřebitelé to v peněženkách nepocítí. Většina ovoce se do Česka dováží, cena se tvoří na evropském trhu a místní produkce ji nemá šanci ovlivnit.
Špatná sezona by však o to tvrději dolehla na producenty, kteří zahraniční konkurenci z teplejších zemí vzdorují jen s velkými těžkostmi. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně se výměra tuzemských sadů jen za posledních pět let snížila z 18,2 tisíce hektarů na současných 15,6 tisíce. Ubývají všechny druhy ovocných stromů, nejpatrnější úbytek je vidět u broskvoní.
„U broskvoní došlo k radikálnímu propadu. Produkce je na úrovni deseti procent toho, co bylo před pětadvaceti lety,“ říká Ludvík.
Z úpadku Ludvík viní obchodníky, kteří o tuzemské broskve nemají zájem. „V obchodních řetězcích o českou produkci není zájem, je výhodnější dovážet levnější odrůdy, které jsou vyšlechtěny tak, aby dobře vypadaly a vydržely dlouhou cestu při transportu,“ míní Ludvík.
| Druh ovocného stromu | Ploch v ha |
|---|---|
| Jabloň | 7975 |
| Slivoň | 2056 |
| Višeň | 1425 |
| Meruňka | 925 |
| Třešeň | 901 |
| Hrušeň | 745 |
| Rybíz červený a bílý | 642 |
| Broskvoň | 407 |
| Rybíz černý | 358 |
| Ořech vlašský | 119 |
| Maliník, ostružník | 33 |
| Ostatní (angrešt atd.) | 58 |
| Celkem | 15646 |
| Pramen: ÚKZÚZ, statistiky za rok 2015 | |
