Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 1999 meziročně propadl o 4,5 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí 1998 klesl o 4,1 procenta. Spotřební výdaje domácností stouply o 0,5 procenta a růst vládních výdajů o 3,9 procenta. Naopak fixní investice zaznamenaly další hluboký propad o 7,1 procenta a také větší dovozy než exporty měly na HDP negativní vliv.
Zmatky kolem čísel
Podle analytiků však nelze říci, do jaké míry je oznámený pokles HDP překvapivý, ačkoli očekávání na trhu byla kolem tří procent. "Statistický úřad totiž nečekaně použil jako základ data z roku 1995, zatímco všichni analytici se odkazovali na srovnání v cenách roku 1994," řekl Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt.
"Vezme-li se změna metodiky Českého statistického úřadu v úvahu, spolu s tím, že v prvním čtvrtletí byl výhodnější meziroční základ než v předcházejícím kvartálu, dosahuje pokles HDP až šesti procent," doplnil Marek Ratkovský z České spořitelny.
Ohlasy politiků a analytiků
Důvodem meziročního čtvrtletního propadu HDP o 4,5 procenta je podle předsedy vlády Miloše Zemana doznívání tzv. balíčků vlády z roku 1997. "Tím jsme dosáhli hospodářského dna a vládě se postupně daří obracet křivku hospodářského růstu," řekl ."První signály již přicházejí. V dubnu a v květnu se objevily signály o hospodářském oživení a já věřím, že budou pokračovat," sdělil.
Předseda parlamentu Václav Klaus naopak jako prioritní vidí uvolnění stále restriktivní měnové politiky ČNB. "Za současné situace se nelze spoléhat na standardní nástroje obnovení růstu. Fiskální politika nestačí," uvedl Klaus a nařkl centrální banku z pokračujícího utahování své politiky.
Jiného názoru je člen bankovní rady Zdeněk Tůma. "Politiky, které ovládají stranu nabídky, tedy fiskální (rozpočtová) a měnová, již nemohou mnoho udělat," řekl. Další fiskální expanze by znamenala prohloubení nerovnováhy v zahraničním obchodě s negativními následky pro kurz koruny.
"První čtvrtletí letošního roku pravděpodobně představuje dno vývoje v tom smyslu, že meziroční pokles v druhém čtvrtletí bude mírnější a že ve čtvrtém čtvrtletí budeme pozorovat meziroční růst," řekl Martin Čihák z Komerční banky. "Obrat bude skutečně za námi, pokud se ke spotřebě přidají i další složky, a zejména až přestane pokles investic," dodal.
Propad HDP, přestože vypovídá o stavu ekonomiky před třemi až šesti měsíci, bude mít podle analytiků psychologický vliv i na rozhodování ČNB o úrokových sazbách. Spolu se silnou korunou, nízkou inflací a přijatelným tempem oživování spotřebních výdajů domácností může vést ČNB k rozhodnutí snížit úrokové sazby již tento čtvrtek. Očekávání analytiků se netýkají zda-li bankovní rada úrokové sazby sníží, ale o kolik. Odhady se pohybují v rozmezí 0,2 až 0,4 procentní body.
"Bankovní rada bude rozhodovat spíše s ohledem na předpokládaný vývoj, zejména v oblasti inflace, než s ohledem na minulost, kterou charakterizují dnešní čísla HDP," kontroval ale mluvčí ČNB Švehla.
Jádro řešení současných problémů na nabídkové straně a pomocí restrukturalizace vidí Mládek. Podle něho je především nutná větší podpora přímých zahraničních investic. "Cílem ale nejsou jen zahraniční investice, ale investice modernizační," zdůraznil. Pobídky by se proto měly vztahovat i na investice domácí. Pro podporu růstu HDP Mládek dále požaduje podporu malého a středního podnikání, přijetí zákona o konkursu a vyrovnání a v poslední řadě i uvolnění měnové politiky.
Zveřejněné výsledky HDP považuje za dost špatnou zprávu i bývalý ministr financí Ivan Pilip. "Jediný důvod k optimismu je, že ekonomika zřejmě žije podle některých signálů do značné míry nezávisle na rozhodování vlády," řekl.
Meziroční čtvrtletní propad HDP o 4,5 procenta měl zřejmě přechodný charakter a nyní se již podle ministra financí Iva Svobody projevuje oživení ekonomiky. "Samozřejmě v syntetických agregátech typu HDP se projevují později, ale strukturálně se naše ekonomika posouvá tam, kde bychom ji chtěli mít," dodal Svoboda.
