Do hry se přitom dostávají trafikanti-záložní politici, z nichž někteří svůj úřad dostali za odměnu díky oddanosti straně.
O vodách ví své například ODS, která má zřejmě největší počet expertů na protipovodňová opatření a vodní hospodářství vůbec. Alespoň podle internetového vydání obchodního rejstříku. V dozorčích radách tří státních podniků Povodí sedí hned pět exhejtmanů, které o úřad připravila porážka jejich ODS v říjnových krajských volbách.
Petra Bendla, Jiřího Šulce, Josefa Pavla, Pavla Bradíka a Petra Skokana ještě doplňují člen výkonné rady ODS Radomil Gold, bývalý náměstek hejtmana Bendla Vilém Žák a senátor Richard Svoboda (oba též ODS). To už je velký politický zájem o posty, které nejsou finančně nijak honorovány.
Tak politicky prostoupené přitom dosud tuzemské vody ještě nebyly. "Jsme tam nominovaní jako zástupci krajů," tvrdí například Skokan. Karel Machovec (ČSSD), někdejší šéf zemědělského sněmovního výboru a čerstvý poradce nového ministra zemědělství Jakuba Šebesty, zdůrazňuje, že bývalí krajští vládci nemají na chod Povodí přímý vliv: "Mají jen kontrolní funkci."
Zásadní otázka je čím dál neodbytnější: Co by tam politici jinak dělali?
Po celou dobu, co místopředseda ODS Petr Gandalovič vedl ministerstvo zemědělství, mluvil o nutnosti výstavby protipovodňových bariér a ochranu před velkou vodou označoval za svou prioritu. Několikaletá snaha získat na finančně náročné stavby peníze přitom uzrála právě nyní.
Letos se skrze podniky Povodí začíná utrácet balík peněz na protipovodňová opatření, zábrany a poldry a odbahňování rybníků. Česká republika na to dostala půjčku od Evropské investiční banky ve výši devíti miliard korun. Celkové výdaje, které schvaloval ještě Gandalovič, však dosahují patnácti miliard korun. A ty se mají utratit během následujících tří let.
Že by politici chtěli přes dozorčí rady ovlivnit, kdo nakonec zakázky na tyto práce získá? Exhejtmani to unisono odmítají. "Dozorčí rada se schází čtyřikrát do roka a jen kontroluje hospodaření podniků, schvaluje odměny managementu a podobně," tvrdí Skokan.
Na první pohled tichá voda, ale podle informací MF DNES chce hospodaření Povodí kontrolovat i ČSSD, takže pokud by po říjnových volbách ovládla ministerstvo zemědělství, určitě by se to projevilo i tady.
Ostatně k tomu již jednou došlo – do doby, než se ministerstva zemědělství ujala ODS, patřilo vodní hospodářství tradičně do kompetence lidovců. Jejich barvy hájili a ještě částečně hájí náměstek ministra Karel Tureček, někdejší neúspěšný kandidát na šéfa KDU-ČSL. Spolu s ním je vrchním lidoveckým vodohospodářem bývalý náměstek ministra Karel Mach, který dnes zastupuje ředitele Povodí Vltavy.
Nalodil se Paroubek
Není to jediný znatelný ústup z hlediska chřadnoucí KDU. "S lidovci dost zamával příklon Miroslava Kalouska k ODS a jeho odchod," uvedl znalec poměrů ve straně.
Nástup Rostislava Vondrušky do čela ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které rozděluje dotace z Bruselu, znamená přímý zisk pro ČSSD na úkor lidovců, kteří resort spravovali před ním. Vondruškovým poradcům šéfuje sociální demokrat Jiří Nováček a sám ministr po nástupu do vlády přiznal, že šéf socialistů Jiří Paroubek je jeho přítelem.
Před lety spolu působili ve vedení Kongresového centra Praha a Paroubek pak na Vondrušku nezapomněl, ani když byl sám ministrem pro místní rozvoj, a instaloval ho do čela agentury CzechTourism, která láká turisty do českých hotelů a restaurací.
Prvním náměstkem na MMR Vondruška udělal nestraníka Martina Plachého, který přišel ze společnosti Royal Spa provozující lázeňské hotely. "Nejsem nijak politicky angažovaný," potvrdil Plachý.
S funkcí dostal na starost také monitorovací systém, který hlídá rozdělování dotací z Bruselu. Nyní sice musí řešit spor s Evropskou komisí, které vadí, že autor a provozovatel systému byl v roce 2001 vybrán bez výběrového řízení, ale na druhou stranu získal informace o všem, co se dotací týče – kdo o ně žádá a kolik dostává.
Nové vedení MMR se prý chystá personálně obměnit také Centrum pro regionální rozvoj a CzechTourism. Navíc do dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky, která dotuje podnikatelům úvěry, Plachý navrhl podle zdrojů z ministerstva sám sebe. Ten to však popírá. "Personální změny nyní neplánujeme, ledaže by nutnost takových změn vyplynula z další agendy," uvedl pouze Plachý.
Ústup ze slávy zažili lidovci i na ministerstvu obrany. Několikaleté soupeření náměstků Martina Bartáka (ODS) a Radka Šmerdy (KDU-ČSL) skončilo Bartákovým povýšením a Šmerdovým odchodem. Spolu s ním ministerstvo opustila i řada jemu loajálních úředníků. Mezi oběma rivaly však nyní podle informací MF DNES panuje "klid zbraní" a ani jeden z nich nechce nic komentovat.
Zemědělství, ráj trafik
Politický boj prostřednictvím klasických trafikantů probublal také na ministerstvu dopravy a financí. Největším počtem trafik, které nejsou příliš na očích a zároveň přes ně plyne hodně peněz, disponuje ministerstvo zemědělství.
Kromě podniků Povodí táhne i národní podnik Budějovický Budvar, který se připravuje na privatizaci, a státní podnik Lesy ČR, který rozděluje zakázky za miliardy korun.
Politická "škatulata" ve státem ovládaných firmách znovu otevírají otázku, zda orgány státních podniků nebo akciovek mají obsazovat úředníci, zákonodárci či vysloužilí politici. Trafiku totiž přiděloval zpravidla raněným vojákům za 1. světové války císař František Josef I.
Dříve se na tyto posty dostávali spíše vysocí úředníci. Jenže ti dnes za výkon funkce ve státních službách nedostávají odměnu, a tak se důraz přenesl k bývalým politikům. Vzhledem k tomu, že trafika předpokládá stranickou příslušnost, hrozí, že politici mohou toky státních peněz usměrnit ke spřáteleným podnikatelům, kteří na oplátku podpoří stranické pokladny štědrým darem.
Transparency International (TI) loni zveřejnila průzkum, podle kterého jsou také statutární orgány obecních obchodních společností obsazovány spřízněnými osobami. "Není v pořádku, že v Českých drahách sedí šéf ČEZ Martin Roman. ČEZ využívá služby ČD a není na místě, aby do této oblasti měl možnost zasahovat," říká ředitel TI David Ondráčka.
Místo stranické příslušnosti by měla rozhodovat kvalifikace. "Znalosti lidí ve správních orgánech, kde má majetkové zastoupení stát, nebývají na úrovni, na jaké by měly být. Nemají ani moc zájem se vzdělávat,"
říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka Institutu členů správních orgánů.
