Evropský parlament svým rozhodnutím nejspíš reagoval na občanské kampaně, které vystupují proti používání palmového oleje a nakupování výrobků, jež ho obsahují. Kvůli pěstování palmového oleje totiž v mnohých zemích dochází k nelegálnímu kácení lesů.
Například indonéský ostrov Sumatra podle organizace Eyes on the Forest, která sleduje lesy po celém světě, ztratil za třicet let 56 procent všech svých lesů. Takové množství odpovídá přibližně 140 tisícům kilometrů čtverečních. Na většině této plochy pak podle ní byly vystavěny plantáže.
Indonésie a Malajsie podle americké televize CNBC vypěstuje přes 80 procent světové produkce palmového oleje. Evropská unie přitom patří k největším konzumentům tohoto produktu, jeho zákazem v EU by tak oba asijské státy přišly o velké množství peněz.
„Toto rozhodnutí nevítáme, jde přímo proti základním principům volného trhu,“ citovala v půlce prosince malajsijská agentura Bernama ministryni průmyslu Teresu Kokovou. „Malajsie bude proti tomuto kroku silně protestovat,“ dodala.
Prezident Indonésie vyrazil do boje s palmovým olejem, zastavil vznik plantáží |
Indonésie s Malajsií budou jednat spolu
Na začátku prosince pak indonéský ministr obchodu v rozhovoru pro časopis Nikkei Asian Review sdělil, že je jeho země připravena zavést případná protiopatření. „Pokud oni mohou začít s obchodní válkou, my můžeme taky,“ řekl na adresu EU.
Nejvyšší představitelé obou zemí, indonéský prezident a malajsisjký premiér, se na schůzce v listopadu také údajně domluvili, že na případné potíže s vývozem palmového oleje budou reagovat společně.
Indonéský prezident Widodo také v září přijal moratorium, které na území země v příštích třech letech zabraňuje výstavbě nových plantáží na palmový olej.
Firmy se snaží původ oleje sledovat
Špatnou pověst palmového oleje se v současnosti snaží vylepšit několik jeho velkých producentů. Kromě regulací se totiž velké potravinářské společnosti snaží jeho používání omezit. Některé společnosti, jako například Nestlé, pak chtějí v příštích letech používat už jen udržitelný palmový olej.
Výrobci tak začínají vymýšlet způsoby, jak jeho výrobu co nejvíce „zprůhlednit“. Největší světový producent palmového oleje, společnosti Wilmar, v prosinci oznámil, že plánuje začít ke sledování svých dodavatelů využívat satelity. Díky tomu chce sledovat, zda se náhodou plantáže nerozšiřují o les, který „náhodou“ zmizel.
Společnost Olam k podobnému cíli využívá o trochu levnější strategii. Vyvinula aplikaci, do které se musí zapsat každá část výrobního procesu až k závěrečnému dodání zákazníkovi.
Ten pak díky tomu může zpětně dohledat, od kterého farmáře a z jaké plantáže produkt pochází. Kromě palmového oleje Olam dodává například i kakaové boby, a to takovým firmám, jako je například Nestlé nebo Mondelēz.
Farmáře však k jejímu používání musí motivovat. Nabízí jim tak například informace o tom, jaké postupy se používají na ostatních farmách které aplikaci využívají. „Budou ji používat jenom pokud budou věřit, že jim to usnadní živobytí,“ sdělil CNBC Siddharth Satpute z Olamu.
