Větší pěstitelé napojení na obchodní řetězce podle Hanky hlásí obdobné výměry polí se zeleninou jako loni. „To ale neplatí pro drobné pěstitele a rodinné farmy. Pro ně je zásadní omezení gastronomického sektoru a nesmyslná uzávěra farmářských trhů,“ uvedl Hanka, podle něhož se drobní pěstitelé snaží najít nové prodejní kanály.
Zákazníkům nabízejí například samosběr zeleniny na poli nebo výpěstky prodávají prostřednictvím rozvážkových služeb typu Rohlík.cz či Košík.cz, které nemají takové nároky na množství dodané zeleniny.
Už rok 2020 nebyl podle Hanky pro zelináře jednoduchý. „Po loňském propadu cen a strmém nárůstu ceny práce budeme považovat za úspěch udržení pěstebních ploch na výměře 11 500 hektarů. I to nás řadí na poslední příčku v produkci zeleniny na obyvatele v Evropě,“ upozornil Hanka.
Na polích se zeleninou jsou už v plném proudu jarní práce. „Příjezd zahraničních pracovníků je plynulý, situaci komplikuje pouze nezbytná karanténa po příjezdu a nahodilé výskyty covid pozitivních. Věřím, že většinu jarních prací zvládneme včas a v potřebné kvalitě,“ řekl Hanka.
Lámání chleba
Chléb se bude podle Hanky takzvaně lámat až v sezoně s příchodem sklizňových prací a pravidelné sezonní špičky. „Nejnáročnější jsou měsíce květen až září. To ale neplatí pro všechny zeleniny. Například chřest nebo ředkvičky sklízíme už v dubnu. U dalších druhů, jako jsou například saláty či bylinky, panují obavy, zda se podaří produkci uplatnit za stávajících omezení gastronomického sektoru,“ uvedl Hanka.
Zeleniny a ovoce bude v Evropě méně, může zdražit, varují pěstitelé |
Tržní produkce zeleniny v ČR loni podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu mírně klesla na 230 835 tun z 232 082 tun v roce 2019. Loňská sklizeň zeleniny v Česku podle Hanky patřila k průměrným až slabě podprůměrným.
„Přes jarní koronavirové obavy z dostupnosti pracovní síly se vloni zelenina pěstovala na ploše o tři procenta vyšší než v roce 2019. Přesto v meziročním srovnání očekáváme mírný pokles celkové produkce,“ upozornil Hanka.
Z pohledu zemědělství je loňský rok sice označován za srážkově a teplotně příznivý, zelinářům ale podle Hanky přinesl významné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami a také mezi druhy zeleniny. Zelenině neprospělo už suché jaro.
„Chladnější průběh léta se srážkami zpomalil vývoj a růst zeleniny a zapříčinil silný infekční tlak houbových chorob. Deštivý podzim negativně ovlivnil i kvalitu skladované produkce, své udělali i hraboši přemnožení v porostech kořenové zeleniny,“ dodal Hanka.
