"Určitá forma finanční podpory možná bude nezbytná, musíme ale intenzivně pracovat na tom, abychom takovému vývoji zamezili," řekl Papadimos v rozhovoru pro italský deník Il Sole 24 Ore.
Řecko se v roce 2010 propadlo do těžké dluhové krize a stalo se první zemí eurozóny, která dostala mezinárodní finanční pomoc. Po poskytnutí 110 miliard eur Atény letos sjednaly s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur.
Potřeba další pomoci nastane podle premiéra v případě, že by Řecko nebylo schopno se vrátit na finanční trhy, ani kdyby zavedlo všechna dohodnutá úsporná opatření a reformy. "Je obtížné předpovídat situaci na trhu v roce 2015," řekl Papadimos.
Premiér řekl, že kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny, mělo by to na zemi ničivý dopad. "Návrat drachmy by vyvolal vysokou inflaci, kurzovou nestabilitu a pokles reálné hodnoty bankovních vkladů," uvedl.
Guvernér polské centrální banky Marek Belka ve čtvrtek v německém tisku navrhl, aby Řecko řešilo svou bezvýchodnou situaci tím, že přijme vlastní měnu pro většinu transakcí a euro zachová pro bankovní vklady, které tím neztratí na hodnotě. Neustálé snahy Evropy o záchranu Řecka označil za "beznadějné" (podrobnosti čtěte zde).
