Podle dostupných informací Evropská komise žádné námitky neobdržela, a udělení práva na chráněné zeměpisné označení by tak nyní mělo být již formalitou.
Českým výrobcům to pomůže zejména proti napodobeninám pardubického perníku. "Na českém trhu se objevují napodobeniny zejména z Polska a Německa," uvedl pro iDNES.cz europoslanec Jan Březina.
"Pardubický perník mohou vyrábět firmy z Pardubic, které dodrží příslušnou recepturu," doplnil.
Chráněné bude i nošovické zelí
Pardubický perník tak bude zapsán do seznamu Evropské komise, v němž má nyní Česká republika devět položek. K nim přibudou další dvě - kromě pardubického perníku také nošovické kysané zelí.
Lhůta pro námitky proti udělení chráněného geografického označení pro nošovické kysané zelí uplynula v pondělí a komise rovněž neobdržela jedinou námitku ze stran členských zemí EU.
Dalším českým produktem zapsaným do seznamu unie se stane také třeboňský kapr, u kterého lhůta pro námitky proti registraci chráněného geografického označení vypršela v září.
"Námitky ve stanovené lhůtě podány nebyly," řekl Březina.
Česko má nejvíc ochranných známek z nováčků EU
Formální rozhodnutí o udělení ochrany je podle něj již vyhotoveno a do týdne by měl být dokončen jeho překlad do úředních jazyku unie.
"Publikace rozhodnutí v Úředním věstníku EU se očekává přibližně do měsíce, nejpozději do Vánoc," uvedl.
Česká republika má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud zapsaný jediný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie (přes 160), Francie (téměř 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).
Přiznání ochrany má podle Březiny pro pardubické výrobce perníku nezanedbatelný obchodní význam. Její získání přitom prý nebylo tak samozřejmé.
"V ideálním případě by totiž všechny suroviny používané k jeho výrobě měly pocházet z oblasti Pardubicka, což neplatí minimálně v případě kakaa dováženého až z Afriky," uvedl.
Tento problém však podle něj pardubičtí perníkáři vyřešili přeformulováním žádosti tak, aby nemusela splňovat ta nejpřísnější kritéria ochrany.
Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.
Na označení čeká dalších 7 výrobků
Naposledy letos v srpnu chráněné označení získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou. K dalším chráněným produktům v seznamu EK patří karlovarský suchar, štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.
Několik dalších výrobků na zisk označení původu aspiruje. Půlroční lhůta pro podání námitek proti udělení běží v případě mariánskolázeňských oplatek, olomouckých tvarůžků, chodského piva, českého kmínu, karlovarských trojhránků, všestarské cibule a heřmánku českého.
V případě Slovenska je to slovenská brynza, lhůta pro námitky již skončila pro skalický trdelník.
Evropská komise má tři druhy chráněných označení - chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti.
Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.
