„O dotaci na záchytné parkoviště žádají Pečky, Police nad Metují, Liberec, Fryšták, Nové Město nad Metují, Český Těšín, Vsetín, Strážnice, Litoměřice, Zábřeh, Hořovice, Příbram, Milovice, Cerhenice, Nový Hrozenkov, Sazovice, Těrlicko a Chuchelná,“ vypočítává Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Rozdat může ministerstvo jen zhruba 600 milionů, takže se nedostane na každého.
Jak vyřešit parkování ve městech? Pomoci má radar nebo „Airbnb pro auta“ |
Je to už podruhé během dvou let, kdy ministerstvo rozděluje evropské peníze z Integrovaného regionálního operačního programu za účelem dostat lidi z automobilů do veřejné dopravy. Loni rozdělilo 772 milionů a parkoviště už začala růst převážně v blízkosti vlakových nádraží v Hněvicích u Štětí, Dobřichovicích, v Příbrami, Veselí nad Moravou a v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Problém s nekontrolovaně parkujícími auty se zdaleka netýká jen velkých měst, jako je Brno, Plzeň či Praha, která kvůli tomu loni rozšířila parkovací zóny a zavedla zóny pro rezidenty.
„Zatím u nás moc záchytných parkovišť není a u železničních stanic nejsou parkoviště pro auta a pro kola prakticky žádná. V západní Evropě je to trend už 20 let,“ upozorňuje Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě.
Neorganizované parkování kolem nádraží ztěžuje život místním v regionech. Vyka ve stavbě odstavných parkovišť vidí také potenciál, jak dostat lidi z aut do veřejné dopravy a zvýšit její využitelnost, především na železnici. Podle něj by vlakem mohlo během příštích patnácti let jezdit až třikrát víc lidí.
Účelově vynaložené dotace
Města mohou žádat z programu až 50 milionů korun. „Některé z projektů ve mně vzbuzují obavy o účelnosti vynakládaných prostředků, zejména s ohledem na přidanou hodnotu a budoucí provozní náklady,“ říká skepticky Petr Horský, předseda České parkovací asociace.
Vyplatit se podle něj nemusí chystané podzemní parkoviště ve Vsetíně, před vlakovým nádražím. Podzemní parkování podle něj také chystá Kladno. Provoz by tak v příštích letech musela dotovat města.
Praha otevřela tři záchytná parkoviště, řidičům nabídnou 530 míst |
Záchytná parkoviště se nevyplácejí ani v Praze, kde stojí celodenní parkování dvacetikorunu. „Ztráta se loni snížila na 8,3 milionu korun, protože jsme dvě parkoviště udělali jako bezobslužná,“ říká Barbora Lišková, mluvčí Technické správy komunikací Praha. Dotování parkovišť z rozpočtu města je podle ní stejná služba občanům jako dotace do veřejné dopravy. Praha má aktuálně 19 odstavných parkovišť s 3,5 tisíci parkovacími místy. Připravuje se rozšíření parkovišť na Černém Mostě a na Zličíně.
Z výše zmíněného programu Praha čerpat nemůže, ale na dotace si brousí zuby obce na trase „eskových“ železničních linek mezi hlavním městem a středočeským regionem. „Zpracovává se studie na dvacet vytipovaných parkovišť, jestli by to v dané obci bylo možné,“ říká Filip Drápal, mluvčí Ropidu - společnosti, která má na starosti organizaci integrované dopravy v Praze a Středočeském kraji. Mezi vybranými obcemi jsou například Úvaly, Říčany, Roztoky či Benešov.
Zaparkuj kolo a jeď
V Česku se vedle známé zkratky P+R (parkuj a jeď – veřejnou dopravou) zabydluje také B+R (zaparkuj kolo a jeď). Na parkoviště pro kola žádají dotace v Českém Brodě, Trutnově, Kolíně a Kroměříži. Přiklepnuté už je mají Břeclav, Litoměřice, Hodonín, Lysá nad Labem, Poděbrady, Třinec a Příbram.
Podle odborníků je ideální využívání jednotlivých druhů dopravy ve městě rozdělené na čtvrtiny: automobilem, veřejnou dopravou, pěšky a na kole. Zejména cyklodoprava ale v Česku zaostává. Například v Brně podle plánu městské mobility tvoří jen dvě procenta, víc se jezdí v menších městech – například obyvatelé Jihlavy uskuteční sedm procent cest po městě na kole.
