Na účtech bank přitom stále leží nejvíce peněz, domácnosti zde mají uloženo asi 880 miliard korun. Z toho na běžných účtech a vkladech se splatností do jednoho roku více než dvě třetiny.
Tyto vklady letos podle odhadů přinesou svým majitelům čistý výnos asi 1,4 procenta. U stotisícového vkladu jde asi o 1300 korun ročně.
V porovnání s možností více než desetitisícových výdělků v podílových fondech či u některých akcií to není nic výjimečného, ale přesto jde o největší reálný výnos od roku 1999.
K tomuto výsledku přispěl hlavně poklidný vývoj inflace. Ceny zboží a služeb ve srovnání s loňským rokem klesaly šest měsíců, stouply jen v červnu. Ceny tak v průměru za celý letošní rok podle analytiků stoupnou jen o jednu desetinu procenta.
Česká národní banka sice na klesající ceny reagovala letos třikrát snížením úroků celkem o tři čtvrtě procenta, všechny úrokové zisky však nevymazala. Především nižší ceny potravin, oděvů a obuvi tak přispěly k tomu, že Česko má nejnižší inflaci nejen v rámci střední Evropy, ale i ve srovnání s Evropskou unií.
To má své výhody i nevýhody. Kromě vyšších výnosů z vkladů zvedá nulový růst cen reálné mzdy domácností a dovoluje jim více utrácet. Nákupy lidí tak letos patří k jedinému zdroji ekonomického růstu.
Nulová inflace však má i druhou stránku. Nerostou-li ceny zboží, firmám se jen těžko daří zvyšovat tržby. To by se mělo zpětně projevit i v nižším nárůstu mezd. Neexistující inflace by měla také dát méně nábojů do rukou odborářům, kteří s koncem roku vždy začínají svá mzdová vyjednávání.
Další vývoj už tak poklidný nebude. "Příští rok by průměrná inflace měla být 2,7 procenta," odhaduje analytik Patria Online David Marek. Ceny popožene začátkem roku a v květnu zvýšení daní, které prosadila vláda.
