Šabatová chtěla na švýcarské konto převést tři čtvrtě miliardy korun, což je většina peněz z konkurzu Plzeňské banky. Komerční bance, kde peníze dosud leží, se nicméně transakce zdála podezřelá a nahlásila ji finančně-analytickému útvaru ministerstva financí.
To pak převod zablokovalo, proti čemu se Šabatová v pondělí odvolala. V současné době celou kauzu šetří policie.
Šabatová: Jde mi o co nejlepší zúročení
Správkyně konkurzní podstaty ale tvrdí, že celý případ není ničím jiným než velkým nedorozuměním. Do Švýcarska prý peníze převedla proto, že ji tamní banka nabídla úrok 2,41 procenta. V českých peněžních ústavech se pohyboval kolem dvou procent. Tento rozdíl, který Šabatová vyčíslila na osm milionů korun ročně, by se stal součástí konkurzní podstaty.
"Je zřejmé, že peníze uložené ve švýcarské pobočce Dresdner Bank by byly uloženy přinejmenším stejně bezpečně jako v České republice a přitom výhodněji," uvedla.
V žádném případě se nejednalo o soukromé konto Šabatové, uvedl právník Jan Nekola z advokátní kanceláře Toman, Devátý & partneři, která se na přípravě transakce podílela.
Soukromý účet? Nesmysl, říká správkyně
"Nedorozumění zřejmě vzniklo z toho, že účet byl založen jménem Ludi Šabatové, nikoli jménem Plzeňské banky. Správce ovšem vždy jedná svým jménem, nikoli jménem úpadce. Není proto možné založit účet na Plzeňskou banku," řekl Nekola.
Dresdner Bank od počátku věděla, že se nejedná o soukromé peníze, ale o prostředky z konkurzní podstaty, připomněla Šabatová s tím, že se s bankou dohodla, že nedojde k žádným platbám s výjimkou konečného převodu peněz včetně úroků zpět do Česka.
"Jsme si dobře vědomi zvláštních okolností této transakce a jsme s ní srozuměni. Jako finanční instituce, jejíž činnost upravuje švýcarské právo, jsme povinni dodržet nejvyšší standard v boji proti praní špinavých peněz," uvedla Dresdner Bank v dopise, který Šabatová dala novinářům k dispozici.
Pokud soud transakci povolí, nemá proti ní námitky ani věřitelský výbor, řekla Šabatová na tiskové konferenci.
Banku poslalo do konkurzu vedení
Plzeňskou banku do bankrotu poslali sami její šéfové v roce 2003. Jeden z nejmenších peněžních ústavů v Česku se dostal do problémů po prohraném soudním sporu o vytunelované CS fondy, které spravovala. V roce 1997 připustila, aby veškeré peníze fondů odešly na jiné účty a později zmizely v zahraničí.
Soud ji následně nařídil, aby na konto fondů vrátila 1,1 miliardy korun plus statisícové úroky. Na to ovšem banka hotovost neměla a skončila v konkurzu. - více zde
