Agentura amerického ministerstva obrany DARPA, která se specializuje na pokročilé výzkumné projekty, oznámila minulý týden zahájení kampaně AI Next. Během ní investuje v příštích letech do výzkumu umělé inteligence dvě miliardy dolarů (přes čtyřicet čtyři miliard korun).
„V rámci kampaně AI Next míří několik investic do výzkumu na transformaci počítačů ze specializovaných nástrojů na partnery v řešení problémů,“ uvedl šéf agentury Steven Walker v prohlášení. „Dnes chybí strojům schopnost uvažovat v rámci kontextu, jejich „trénink“ musí zahrnout všechny eventuality, což je nejenom nákladné, ale také v podstatě nemožné.“
Podle Walkera chce agentura prozkoumat možnosti, jak mohou stroje nabýt lidské schopnosti komunikace a uvažování, společně se schopností rozpoznat nové situace a přizpůsobit se jim. „Třetí vlna“ vývoje umělé inteligence představuje podle agentury DARPA schopnost strojů samostatně uvažovat v rámci konkrétního kontextu.
„Další generaci vojenství budou představovat schopnější autonomní systémy, ale předtím, než těmto strojům dovolíme nahradit lidské vojáky, musejí se dostat na mnohem vyšší úroveň inteligence,“ uvádí DARPA.
Spojené státy závodí ve zbrojení s Čínou
Podle vědců z agentury je otázka lidské spolupráce se stroji zásadní, jelikož dnešní informační a komunikační systémy generují data v takovém měřítku, že je člověk není schopen vstřebávat, chápat nebo se jimi řídit.
Deník The Washington Post uvádí, že tímto postupem Pentagon vystupňuje technologický závod s Čínou, ale také ideologický střet se společnostmi ze Sillicon Valley o budoucí podobu technologie umělé inteligence.
„Jde o první náznak toho, že se Spojené státy věnují technologii pokročilé umělé inteligence v adekvátním měřítku,“ cituje list Gregory C. Allena, odborníka na umělou inteligenci a robotiku z washingtonského think-tanku New American Security. „Zaznamenali jsme, že Čína je ochotna investovat do této oblasti miliardy. Tohle je poprvé co USA dělají to samé.“ Čínská státní média v květnu letošního roku uvedla, že Čína se chce do roku 2030 stát globálním lídrem na poli umělé inteligence.
Technologický server The Verge napsal, že americký projekt AI Next je historicky nejvyšší investicí tamní armády do technologie umělé inteligence. Ve srovnání s dalšími výdaji Pentagonu jsou ale dvě miliardy dolarů relativně nízkou částkou, například účet za nákup a údržbu stíhaček F-35 by měl překročit hranici jednoho bilionu dolarů.
Google už nechce pomáhat armádě
Umělá inteligence Googlu slouží v armádě a ne všem se to líbí |
Doteď patřil k největším armádním programům zabývajícími se umělou inteligencí tzv. projekt Maven. Na něm s americkou armádou spolupracoval Google, který vojákům pomáhal vyvinout systém pro analýzu záběrů z dronů. Mnozí zaměstnanci této technologické firmy ale spolupráci s armádou odsoudili. Smlouva Googlu vyprší v příštím roce a podle vedení společnosti se již nebude obnovovat.
Kritici využívání umělé inteligence často hovoří o morálních problémech spojených s autonomními stroji. Lidské rozhodování totiž na rozdíl od počítače mnohem víc závisí na racionalitě než na pouhém plnění rozkazů. Zejména při armádním využití technologie by to mohlo představovat zásadní problém.
Právě tento aspekt se stal v červenci předmětem petice, kterou podepsali mnozí vědci, inženýři či podnikatelé z technologického průmyslu, včetně Elona Muska nebo zakladatelů společnosti Deep Mind, která je divizí Googlu zaměřená na vývoj umělé inteligence.
Petice volá po zákonech, jež by omezily smrtící autonomní zbraně. „My podepsaní se shodujeme v tom, že rozhodnutí, jestli vzít lidský život, by nikdy neměl provádět stroj,“ stojí v dokumentu, jejž citoval server CNBC. Signatáři se současně zavázali, že se nikdy nebudou „podílet nebo podporovat vývoj, výrobu, obchod či užití smrtících autonomních zbraní“.
