Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Penzijní fondy mají za sebou nejhorší rok. Nevydělaly nic

  • 55
Velké penzijní fondy se letos poprvé nechlubí tím, kolik loni vydělaly svým klientům. Není divu. Téměř čtyřem a půl milionu lidí, kteří jim svěřili již více než 180 miliard korun s vyhlídkou lepšího stáří, by musely přiznat: nevydělaly jsme prakticky nic. Jejich výsledky jsou nejhorší v historii.

Největší hráč na trhu - Penzijní fond České pojišťovny - připíše svým zákazníkům 0,2 procenta, PF České spořitelny 0,4 procenta, Axa nulu a menší ING 0,04 procenta. Odvolávají se na prodělky kvůli finanční krizi, která potopila ceny jimi vlastněných akcií a dluhopisů.

Má vůbec smysl v takovém případě ještě dávat do penzijních fondů peníze, když jejich výsledky nepokryjí ani inflaci? Podle finančních poradců je přidaná hodnota hlavně v tom, že lidé vůbec nějak odkládají část svých peněz, navíc patří penzijní připojištění k nejbezpečnějším investicím.

Jinak letos drží penzijní fondy nad vodou stát. Měsíčně totiž může dotovat každého klienta fondu až sto padesáti korunami a ročně lze odečíst až 12 tisíc korun ze základu daně, což snižuje výši placených daní.

"Při zohlednění vývoje na finančních trzích je nulová výkonnost velmi přijatelným výsledkem," nechal se slyšet mluvčí fondu Axa Marek Zeman. Zapomněl dodat, že penzijní fondy ani ze zákona do minusu jít nemohou. Nula je nejhorší možný výsledek.

Letos fondy zatím tvrdí, že se karta obrací a jejich výsledky budou lepší. Je však možné, že se lidé větších výnosů nedočkají ani za rok, protože jejich majitelé se budou chtít po velkých ztrátách "zahojit".

Restart celého systému by měl přinést nový zákon o penzijním spoření, který umožní fondům volněji investovat, což by mohlo zvýšit jejich výkonnost. Jenže - lidé zároveň přijdou o garanci svého vkladu. Nový systém by měl fungovat od příštího roku, přestup do něj bude dobrovolný.

Rozdíly mezi fondy se zvětšily

Finanční krize rozdělila penzijní fondy. Dříve se jejich výdělky i připisované zhodnocení pro klienty pohybovaly v úzkém intervalu a nebyly mezi nimi reálně velké rozdíly, ale letos Češi spořící na penzi už citelně pocítí, komu své peníze svěřují.

Zatímco největší hráči na trhu jim za loňský rok připíší zcela minimální, nebo dokonce žádné zhodnocení, penzijní fond Allianz přidá tři a Generali dvě procenta.

"Výsledek považujeme za skvělý o to víc, že není nijak dotován," říká mluvčí penzijního fondu Allianz Pavla Paseková. Dva zmíněné fondy totiž patří vzhledem ke svým aktivům k nejméně zadluženým a navíc se jim loni dařilo, protože měly nakoupeno minimum prodělečných akcií.

Pět největších reálně prodělalo šest procent

Třetí menší fond na trhu, který připsal na rozdíl od konkurentů mimořádné zhodnocení, je ještě Aegon. Ten ho však docílil jen díky finanční injekci od akcionářů a tlačí před sebou velké náklady na lovení klientů, které mohou v budoucnu jeho zákazníkům výnosy naopak snižovat.

Navíc byl v téměř padesátimilionové ztrátě. "Ztráta bude včetně připsaného výnosu hrazena ze zdrojů akcionářů," uvedl šéf Aegonu Vladimír Bezděk.

Pokud se porovná loňská inflace s připsaným zhodnocením pěti největších tuzemských penzijních fondů, tedy PF České pojišťovny, České spořitelny, Axa, Komerční banky a ING, vyjde šestiprocentní pokles reálné hodnoty peněz, které jim jejich klienti svěřili.

Penzijní fondy

Jinak řečeno, lidem zbylo ze stokoruny, kterou svěřili fondům, reálně 94 korun. Od roku 1995 nebyl nikdy rozdíl mezi inflací a zhodnocením připsaným penzijními fondy tak velký. A překonat inflaci se jim nepodařilo již druhý rok v řadě.

Státní podpora pomáhá

Skóre lidí sice mírně vylepšuje státní podpora (ať už přímý příspěvek k připojištění nebo jeho daňové zvýhodnění), ale z dlouhodobého hlediska je pro ně zásadní právě výkonnost fondů.

O to více ji musí sledovat mladší ročníky, které se rozhodly spořit na penzi desítky let.

Z čistě matematického hlediska se totiž penzijní připojištění v současné podobě vyplatí starším lidem, kteří mohou lépe profitovat právě ze státní podpory. "Připojištění bez příspěvku zaměstnavatele se vyplatí nejdříve zhruba od 45 let," říká Tomáš Tyl, poradce z firmy Fichtner.

Čím kratší dobu totiž člověk na penzi spoří a čím menší částku ukládá, tím hraje státní podpora větší roli a více mu vynáší. V dlouhém období musí přijít ke slovu šikovnost fondu, jak svěřené peníze rozhojnit. Dnes se musí penzijní fondy držet poměrně striktních pravidel, kam mohou investovat, což jim svazuje ruce a údajně znemožňuje dosahovat větších výnosů.

Proto je připravena reforma systému penzijního připojištění, která by od Nového roku měla umožnit jít fondům i do rizikovějších, a tedy výnosnějších investic.

Penzijní fondy

Tabulku zvětšíte kliknutím

Fondy i stát, který nový zákon připravuje, si od toho slibují přilákání dalších lidí do systému spoření a hlavně zvýšení jejich měsíční úložky. Ta by měla být v takové výši, aby jednou lidem skutečně v penzi mohla smysluplně finančně pomoci.

Nový zákon o penzijním spoření tak dá možnost vytvořit každému fondu tři různé rizikové investiční profily/společnosti, z nichž si klient bude moci vybírat podle svého apetitu. Zároveň striktně oddělí majetek fondů a peníze klientů, což by mělo zabránit neprůhlednému nakládání s penězi lidí.

Výměnou za slib větších výnosů se lidé budou muset vzdát současné garance, jež jim zaručuje, že výnos fondu nemůže být nikdy záporný. Z jejich peněz jim tak může ukrajovat přinejhorším jen inflace a ne investiční nešikovnost fondu.

Ti, kdo již dnes na penzi spoří a chtějí mít zachovánu současnou jistotu, budou moci zůstat ve starém systému.