Tím, kdo by měl platit, jsou výrobci nealkoholických nápojů a vůbec všech dalších nápojů uváděných na trh v PET lahvích a plechovkách. S výjimkou těch od mléka, džusu a oleje, které se většinou mezi zálohované neřadí z hygienických důvodů. Tamní ministerstvo životního prostředí už sepsalo návrh zákona počítající se zálohami do paragrafů a nyní se připomínkuje.
Zatímco dnes platí výrobci do systému sběru odpadu zhruba 0,4 centu za PET lahev (zhruba desetník), v zálohovém systému by to bylo podle zveřejněných studií až pětkrát více.
Zálohovat budou všechny obchody, vykupovat jen ty s plochou nad 300 metrů čtverečních, což zatím navrhuje nový zákon. Ve studii Institutu pro environmentální politiku (IEP) se počítalo s plochou 400 metrů, takže náklady budou zřejmě ještě vyšší.
Náklady dvě miliardy
Podobný model by zřejmě fungoval i v Česku, pokud by se k zálohám přistoupilo, protože většina států se inspiruje skandinávským příkladem, kde zálohování funguje nejdéle.
„Zavedení zálohování na Slovensku by si vyžádalo investiční náklady přibližně 80 milionů eur (zhruba dvě miliardy korun), z čehož skoro 62 milionů eur budou tvořit náklady na nákup, instalaci a servis strojů na zpětný odběr,“ píše se ve slovenské studii IEP. Druhá studie počítá s náklady 140 milionů eur (3,5 miliardy korun).
Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“ |
Kromě úvodních nákladů, které se rozpočítají mezi výrobce nealko nápojů (původce PET lahví a plechovek), studie odhaduje, že systém bude každý rok v minusu zhruba pět milionů eur a ty budou muset uhradit také výrobci. Hlavní příjmy přinesou nevybrané zálohy a cena za prodaný PET materiál a plechovky. Mezi největší náklady patří přeprava (lahví z prodejen do meziskladů a odtud do třídícího centra, které je na Slovensku v Žilině) a náklady obchodníků na výkup lahví.
Výtky k zálohovému systému jsou hlavně ze strany výrobců, ale i dalších stran velké. Výrobci je shrnuli v dopise, který poslali už před Vánocemi na ministerstvo.
„Zavedení záloh bude o mnoho dražší, než předpokládají analytici, protože nebyly započítané významné položky nákladů. Bude nutné stavebně přebudovat tisícovky obchodů, aby byly připravené na výkup lahví. Obchody budou muset vytvořit prostory na sběr, ale i uskladnění vykoupených lahví a plechovek, což bude časově i finančně náročné,“ uvádí zástupci asociací sdružující jak nealko výrobce, tak třeba výrobce obalů.
Podle ředitele firmy Ondrášovka Libora Duby by zálohování plastových lahví byl nepotřebný a nesystematický krok, který by přinesl naopak řadu negativních vlivů. „Zálohový systém se zaměřuje pouze na jeden druh plastového obalu, nápojové PET lahve, paradoxně na ten nejčastěji tříděný. Procento sběru ostatních plastů by se ale právě zavedením záloh na PET lahve značně snížilo. V přírodě by tak přibylo odpadků,“ poznamenal Duba.
„Neexistuje jedno univerzální řešení, jak zvýšit sběr. A proto je nutná věcná a konstruktivní diskuse, jak cílů dosáhnout co nejefektivněji,“ dodává Lucia Morvaiová za slovenskou Asociaci výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod.
Paradoxně je zálohový systém tím dražší, čím je úspěšnější, tedy čím více se skrze něj vysbírá petek. Čím více petek zákazníci vrátí, tím méně vybraných záloh totiž zůstane na pokrytí nákladů. Naopak snížit či vymazat ztrátu mohou rostoucí výkupní ceny PET.
Na druhé straně je nespornou výhodou záloh zvýšení sběru petek a plechovek. To se prokázalo v Německu nebo i v dalších zemích Evropy, kde byl zaveden. Ekonomická motivace na vrácení lahví funguje a dokáže z trhu vrátit zpět i Evropskou unií cílených 90 procent. Na druhou stranu některé země po zavedení zálohového systému musely čelit poklesu třídění zbylého plastu, například Německo podle dostupných informací o dvacet procent.
Za vratnou zálohu by PET lahve vracelo devět z deseti Čechů |
Přínosem zavedení záloh je podle studií i úbytek volně pohozených lahví a plechovek a těch, co dnes končí ve směsném odpadu a na skládkách. „Jen u PET lahví by mělo jít o 0,9 milionu kubických metrů, což odpovídá náměstí Svobody v Bratislavě zaplněnému lahvemi do výšky 22 metrů,“ odhadli analytici IEP.
Záloha do tří korun
Plusem sběru lahví skrze zálohy je i to, že by se vracely z oběhu relativně čisté, a ne jako dnes, kdy jsou ve žlutých popelnicích na jedné hromadě s dalším plastovým odpadem. Čistší pak s sebou nese menší náklady.
Měly by být v Česku zálohovány PET lahve?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 10. února 2019. Anketa je uzavřena.
Výše možné zálohy na Slovensku v zákoně stanovena není, to bude až na správci celého systému, což bude buď jeden, či nějaké sdružení výrobců obalů. Podle studie poradenské firmy Ekos Plus je ale dostatečně motivační a zároveň neodrazující od nákupu výše zhruba tří korun.
Slovensko dnes dokáže vysbírat 60 procent jednorázových PET lahví. „Zvýšení tohoto podílu je možné dosáhnout zefektivněním tříděného sběru při zvyšování poplatků za skládkování, zavedením enviromentálních daní na obaly nebo zavedením systému záloh,“ shrnují autoři studie IEP.
Debaty se vedou také o plastových taškách. Výroba papírových škodí přírodě dokonce víc než těch plastových:
