Karlovarské minerální vody, největší středoevropský výrobce minerálních a pramenitých vod, ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT, analyzují možnosti zavedení vratných PET obalů.
Tým nyní zkoumá, jak by depozitní systém mohl vypadat. První výsledky budou známy v květnu. Inspiraci hledají experti v zahraničí. V řadě evropských zemí je běžné, že za nápoje v PET lahvích zákazníci v obchodě platí navíc zálohu, která se jim vrací při odevzdání lahve. Obaly se například šrotují v automatu, který je umístěn v samoobsluze nebo kdekoliv jinde. Opětovné plnění petek není možné z hygienických důvodů.
Systém už využívá řada evropských zemí. Jako nástroj, který slouží k efektivní recyklaci, se vyskytuje v Německu, Skandinávii, Chorvatsku, Nizozemsku, na Islandu, v Estonsku či Litvě.
Podle Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) jsou Češi na špici ve třídění odpadu, ale může to být lepší. Ve žlutých kontejnerech končí sedm z 10 nápojových PET obalů. Švédsko a Německo však podle ředitelky Institutu díky depozitnímu systému dosáhly až 98procentní míry zpětného odběru nápojových PET obalů.
Boj proti plastu začíná být velkým tématem maloobchodu a politiky. Plastu v přírodě a oceánech přibývá. Připravovaná strategie EU upozorňuje, že spotřeba plastů je dvojnásobná oproti roku 1960 a na výrobu padne šest procent světové produkce ropy.
„Jde o skutečný problém, který je potřeba řešit. Návrhem řešení, které budeme zkoumat, je depozitní systém,“ uvedl generální ředitel společnosti Karlovarské minerální vody, výrobce vod Mattoni, Dobrá voda, Hanácká Kyselka, Poděbradka a dalších značek.
Plán je teprve na začátku a není jasné, v jaké výši vratná záloha může v Česku být. „V principu lze ale říci, že výše depozitu by měla být dostatečná na to, aby spotřebitele skutečně motivovala,“ uvedla firma na dotaz redakce iDNES.cz. Dá se čekat, že řádově půjde o jednotky korun.
Automat na výkup PET lahví ve francouzském supermarketu
V zahraničí se záloha pohybuje ve výši centů až desítek centů eur. Například v Chorvatsku činí 0,066 eur (v přepočtu 1,70 Kč), v Německu 0,25 eur (6,30 Kč). V některých zemích se záloha odvíjí od objemu lahve. Čím větší, tím více vám vrátí. Třeba ve Finsku je depozit od 0,10 do 0,40 eur (2,50 Kč až 10 Kč). V Kanadě je záloha 2,5 až 5 centů, ale nazpět zákazník dostane jen polovinu. Druhá půlka putuje do fondu životního prostředí. Své systémy mají i USA či Austrálie a další země.
„Předmětem výzkumu v ČR je i výše depozitu. O částce však teď nechceme spekulovat,“ říká Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky.
Měly by být v Česku zálohovány PET lahve?
Rozdrtit a zpracovat
Systém zpracování plastů je různý. Některé firmy v automatech petky lisují, jiné proděraví, našrotují na drť apod. „Poté, co se PET lahve vytřídí, se budou svážet dál do zpracovatelského průmyslu,“ dodal Vosecký.
Výrobce Mattoni zároveň věří, že systém pro efektivnější recyklaci plastů, se může rozšířit i na ostatní producenty.
„Jedním z výstupů činnosti nově vzniklé pracovní skupiny má být návrh řešení, které navrhne možnosti zálohování pro všechny, nikoli jen pro KMV. V takovém případě by samozřejmě musela vzniknout související legislativa, v současné chvíli logicky žádná taková není,“ upřesnil výrobce.
V České republice nejsou vratné plastové lahve úplnou novinkou. Objevily se už v devadesátých letech dvacátého století po sametové revoluci s příchodem Coca-Coly. Za 1,5 litrové PET lahve limonád Coca-Cola, Lift, Fanta nebo 7-UP dostal zákazník zpět deset korun.
Reklama z 90. let na vratné lahve.
