Pětina firem zažila podvod

Hospodářská kriminalita připravila za poslední dva roky evropské firmy o stovky miliard korun. Každá pátá tuzemská firma se za poslední dva roky stala obětí nějakého hospodářského zločinu, přičemž absolutně nejrozšířenější formou je zpronevěra. "Ve skutečnosti ovšem může být výskyt podvodného jednání v českých firmách vyšší. Společnosti však nejsou schopny nebo ani nechtějí hospodářskou kriminalitu odhalit," vysvětlila Helena Čadanová, partnerka a spoluautorka společnosti PricewaterhouseCoopers.

Firma včera zveřejnila nejrozsáhlejší studii o hospodářské kriminalitě v Evropě včetně České republiky. Průzkumu se zúčastnilo více než 3 tisíce firem, ale i neziskových organizací a státních orgánů z 15 zemí Evropy. V tuzemsku bylo v projektu 222 společností.

V rámci celé Evropy bylo podle studie vystaveno různým hospodářským podvodům ještě větší procento firem, a to téměř 28 procent. Stejně jako u nás je nejvíce sužuje zpronevěra majetku nebo peněz jejich vlastními zaměstnanci. Hned druhým podvodem v pořadí je porušení důvěry, kam patří například i zkreslování účetních výkazů managementem firmy.

Česko má pověst země, kde se dál šíří korupce

V tuzemsku jsou přitom podvody spáchané lidmi zevnitř postiženého podniku či nějaké organizace častější než ve zbytku Evropy - u nás jde o 70 procent případů, což je o 10 procent více.

Ztráty, které kvůli kriminalitě firmy utržily, se v Evropě pohybují v přepočtu ve stovkách miliard korun. Například jen 536 firem v Evropě, které ztrátu vyčíslily přišlo za poslední dva roky o 122 miliard korun.

"Následky zpronevěry jsou také zásadním problémem. Firmy mají nižší zisk, platí nižší daně a méně například i investují," upozornil šéf forenzních auditů PricewaterhouseCoopers Roger Stanley.

Oproti Evropě se české firmy podstatně liší ve způsobu, jak kriminalitu odhalují. Zatímco většina tuzemských organizací na ni přišla podle studie díky provedení auditu svého hospodaření, v Evropě je nejčastěji odhalena buď náhodou, nebo při výměně managementu firmy.

K vlastnímu vyšetření kriminality po odhalení podvodu však auditoři podle zkušeností českých policistů už rozhodně tolik nepřispívají. "Musím říct, že případů hospodářské kriminality, které nám oznámí auditoři, je naprostá menšina. Jsou to řádově desítky ze stovek tisíc. Gros trestních oznámení přichází od samotných poškozených firem," říká Pavel Hájek z úřadu vyšetřování.

Policejní statistiky naopak potvrzují, že nejrozšířenější formou hospodářské kriminality jsou podvody a zpronevěra, poté následují daňové a úpadkové trestné činy.

Do budoucna se české firmy na kriminalitu dívají s optimismem - drtivá většina z nich si podle studie PricewatrhouseCoopers myslí, že neporoste nebo se dokonce sníží. "To je velmi znepokojivé. Obzvláště například u počítačové kriminality je třeba čekat růst," upozornil Stanley.