"Největším zdrojem vybraných daní z příjmů jsou velké podniky a firmy se zahraniční majetkovou účastí," říká náměstkyně ministra financí Yvona Legierská.
Po bankách loni do státní kasy nejvíce přispívali výrobci potravin a nápojů, velkoobchody a stavební firmy. Celkem získal stát loni zdaněním zisků podniků sto miliard korun.
Čili dvaceti procenty se na této sumě podílelo deset velkých společností. Tuto daň však platilo na 300 tisíc firem. Údaje vyplývají z hospodářských výsledků společností za loňský rok.
V porovnání s předcházejícím rokem 2001 se pořadí společností platících největší daně změnilo. Do popředí se dostaly především banky.
Vyšší výnos z příjmové daně Legierská připisuje hlavně tomu, že hospodaření řady firem se zlepšilo, a stouply tedy i částky odváděné státu na daních. "V řadě případů se už také vyčerpaly ztráty z minulých let, které si firmy mohly odečítat z daní," dodává Legierská.
Za pár let navíc dnešní řady platičů daní rozšíří zahraniční investoři, kteří se zatím těší daňovým úlevám. Výměnou za to, že v Česku postaví nový závod či nějaký stávající rozšíří, mají totiž pěti- až desetileté daňové prázdniny.
"Zatím ještě daně neplatí, nejdříve začnou někdy v roce 2004 či 2005," říká Jana Bašeová z agentury CzechInvest.
I přes vyšší výnos z výběru daní z příjmu však daňoví úředníci stále zápasí s neplatiči a s pokusy placení daní se vyhnout. "Pokud se to lepší, tak jen velmi nepatrně," říká zástupce ředitele pražského finančního ředitelství Lubomír Janoušek.
Nejčastěji se firmy snaží "ošidit" stát krácením vykazovaných příjmů, nebo naopak tím, že do výdajů zahrnují fiktivní položky, například soukromou spotřebu.
Daň z příjmu tak nepředstavuje největší daňový příjem státu. Tím jsou spotřební daně, například z alkoholu nebo tabáku, a daň z přidané hodnoty.
Jejich výběr však státu také moc nejde. Obzvlášť se nedaří vybírat spotřební daně z alkoholu a cigaret a daně z přidané hodnoty.
Zlepšit jejich výběr se snaží vláda už několik let. Do vínku jej dal v roce 2001 premiér Miloš Zeman bývalému ministru financí Jiřímu Rusnokovi. Velkých pokroků však na tomto poli dosaženo nebylo.
Některé zákony, které by měly přísun daní do rozpočtu zvýšit, jsou připraveny už delší dobu, ale vládě se je nepodařilo prosadit v parlamentu.
Jde hlavně o zavedení majetkových přiznání či registračních pokladen. "Dále se připravuje třeba zákon o kolkování lihovin," říká Legierská.
Nové zákony by měly zabránit hlavně bujícímu pašování alkoholu či rozšířenému používání načerno dováženého lihu. "Výrobci pak stanoví cenu za takovou lahev jen mírně pod běžnou cenou, aby nebyli nápadní, a mají obrovské zisky," říká Legierská.
Typickým prodejním místem bývá tržiště, ale kontroly objevily prodej takových pálenek i v restauracích či supermarketech.
