Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý řetězec chce jinak dlouhé cukety. Brzdí nás to, říká zelinář

  5:57aktualizováno  5:57
Být zelinářem je řehole. Své o tom ví Petr Hanka z Mochova, který dvakrát po povodních začínal od nuly. Nyní nehrozí velká voda, zato chybka v tabulkách může podnik připravit o dotace, které jsou pro podnikatele z Polabí spíš svazující.

Petr Hanka, zelinářská firma Hanka Mochov | foto:  Michal Šula, MAFRA

Letošní sucho zatím zelinářům neublížilo tak jako pěstitelům obilí. Zavlažují vodou z řek a tu zatím nikdo neomezil. O překvapení však nemá jeden z největších tuzemských pěstitelů cuket, hrášku a jiné zeleniny nouzi. Často ještě v poledne neví, kolik toho budou chtít obchody do druhého dne dodat.

Poškodilo zelináře sucho?
Během vegetačního období od března do začátku června spadlo kolem 35 mm srážek. Pěstování zeleniny bez závlahy je v našich podmínkách naprosto nemyslitelné. 150 milimetrů jsme museli dodat formou závlahy.

Vodu berete z Labe?
Z Labe i z Vltavy. Používáme ji ke krytí vláhového deficitu. Situaci zatím zvládáme, ale pokud se budou dál snižovat průtoky v řekách, hrozí zákaz. Před třemi lety Povodí na Hradecku takový zákaz vydalo. Vlastní rezervoáry nemáme, a tak omezujeme přísun vody na minimum, aby rostlina přežila. To však snižuje výnos. Letos jsme naštěstí zatím závlahu nějak drasticky omezovat nemuseli. Ztráty na zavlažovacích plochách budou do deseti procent, horší je situace třeba u obilí. Tam očekávám propad o třicet procent oproti loňsku.

Zelenina se nedá skladovat tak snadno jako obilí. Jste proto ve vleku rychle se měnících požadavků svých odběratelů?
Dlouhodobě skladujeme kořenovou zeleninu, brambory, cibuli a jediný problém je nedostatečná kapacita skladů. Krátkodobě zachlazujeme všechnu zeleninu. To nám pomáhá vyrovnávat výkyvy v poptávce. Jeden z největších problémů, který při dodávkách máme, je však časovost.

Co to znamená?
Objednávky přicházejí v deset ráno, ale klidně i ve dvě odpoledne. Druhý den ve čtyři ráno musí být zelenina na centrálním skladu odběratele. Sklízet musíme od rána, dokud je chladno. Proto množství odhadujeme. Navíc nejsou sjednocené obaly a velikosti, každý výrobek je originál. Třeba cukety sklízíme na poli přímo do přepravek, a když nároky odběratele špatně odhadneme, přerovnáváme je kvůli jinému zákazníkovi do jiných obalů.

To je dost zvláštní v době, kdy firmy používají pokročilou analytiku dat a dovedou docela přesně odhadnout poptávku.
Měly by to vědět, znají dlouholeté objemy a mají online informace o prodejích. Neměl by pro ně být až tak velký problém mít 48 hodin dopředu jasno. Navíc je zásobujeme každý den.

Znamená to, že má každý řetězec své požadavky na velikost a váhu plodů?
Ano, každý si vytvořil svou vlastní interní normu. Ta se navíc mění během roku, takže požadavky na zeleninu jsou jiné na začátku sklizně a v průběhu roku.

Takže jeden řetězec chce čtrnácticentimetrové cukety a druhý osmnácticentimetrové?
Přesně tak. První třeba končí na šestnácti centimetrech, druhý na dvaceti. Změna požadavků je náročná hlavně na člověka, který zeleninu sklízí, nemůže chodit s metrem. Strojně to třídit nechceme a nemůžeme, jakákoliv další manipulace je na úkor kvality zboží. U zeleniny, která jde třídit strojně, jako je mrkev, cibule a brambory, problém není.

Fotogalerie

Proč je to tak přísné? Stejně si zákazník zeleninu v obchodě zváží…
Požadavky často neodrážejí přání zákazníka, ale prodejce. Ten má představu o tom, jak má zboží vypadat. Zákazníkovi nevadí, když je zelenina menší nebo větší. Klasický příklad představuje pórek, který už je všechen z dovozu. V Česku se prodává jen velký pórek, který je v zahraničí považován za nejakostní a používá se spíš pro průmyslové zpracování. V tuzemsku jsme v minulosti byli jedním z mála pěstitelů pórku. Museli jsme s tím nakonec skončit, protože když vám 20 až 30 procent menšího zůstane na skladě, ekonomika nemůže vyjít.

Velké pórky ano, malé ne. Jakou to má prodejní logiku?
Nevím, v Německu i v Nizozemsku se i menší pórky svazkují, prodávají, a jsou dokonce dražší.

Trochu to připomíná nešvary, které vyplývají z neznalosti nebo z potřeby, aby zboží především dobře vypadalo. Žluté žloutky ještě nejsou známkou kvality. Tekutý med vypadá lépe, ale kvalitní med krystalizuje. Nebo umyté brambory.
První týden, kdy je brambora hodně nezralá, je skutečně z hlediska kvality sporné, zda bramboru prát. Jinak se ovšem domnívám, že praní je správný krok. Nikdo nechce nosit domů v tašce hlínu. Problém nevidím u brambor, ale obecně i u zeleniny, v rychlosti otáčky a péči o zboží na pultech obchodů. Často zboží z řetězců a velkoobchodů vidíte ve vietnamských obchodech, jenomže tam má péči. Zeleninu třídí, starají se o ni. Taková péče zdejším obchodům často chybí. Zaostáváme v tom třeba za Německem. Český zákazník by si také zasloužil, aby v obchodech byla zelenina v chlazených regálech.

Obchody už začaly prodávat křivou zeleninu. Vypadá to tedy, že se prostředí přece jen kultivuje.
Dlouho byl jediný parametr vzhled a cena. Obchod nabízel jen to, co jsme po něm jako zákazníci chtěli. Snad už je to za námi.

Krade se zelenina z polí?
Krádeže na polích už nás moc netrápí.

V posledních letech je hlad po českém zboží. Jak vám to pomáhá?
Pro nás je základ neztratit českého zákazníka. Ve chvíli, kdy je jediným kritériem cena, se dostáváme do obrovského problému. V Evropě se vždy najdou trhy, kde je přetlak a pěstitelé nejsou schopni umístit zboží na domácí trh. V tu chvíli nabídnou jakoukoliv cenu. Platí pravidlo, že když je desetiprocentní nadbytek, cena zboží běžně propadne o 30 až 40 procent. Je proto výhodnější umístit zboží na cizí trh, než si zbourat cenu na vlastním trhu. 

Chtějí zákazníci českou zeleninu?
Situace se výrazně zlepšila. Před deseti lety bylo dovozové zboží dražší než naše, přetrvával názor, že je lepší. Když zákazník začal vyhledávat české zboží, ceny se srovnaly, a někdy dokonce dostáváme lepší cenu.

Pěstitel zeleniny

Vystudovaný agronom Petr Hanka nastoupil v roce 1987 do JZD v Přerově nad Labem. Obchodovat se zeleninou ho nebavilo, v roce 1993 se proto vrhl do jejího pěstování na farmě Mochov, kde na čtyřiceti hektarech sklízel především zelí a květák. Dnes středně velký producent hospodaří na zhruba šesti stech hektarech půdy v Zálezlicích a Mochově. Firma Hanka Mochov má 88 stálých zaměstnanců a cca 70 sezonních. Loni utržila 198 milionů korun. 

Přesto zaznívají návrhy na regulaci cen. Prodává se v tuzemských obchodních sítích zelenina za podnákladové ceny?
Nesouhlasím s marketingovým nástrojem, kdy prodejce radikálně sníží ceny třeba i pod nákup, aby nalákal zákazníka. Může to zbourat cenu plodiny na celou sezonu. Zákazník na akce slyší, reakce je taková, že ostatní prodejci také sníží cenu a dochází k cenové válce. Myslím si, že by cena v akci neměla jít pod nákupní cenu. Na druhou stranu v době přebytků jsou pro nás promo akce a podpory prodeje hrozně důležité, protože zboží s krátkou životností potřebujeme prodat. Někdy sami přijdeme s tím, že potřebujeme cenu snížit.

Nakolik jste závislí na obchodních řetězcích?
Jsme na nich zcela závislí, jde k nim devadesát procent produkce. Snažíme se prodej rozložit do více kanálů, jenomže například zpracovatelský průmysl v Česku strašně zaspal.

Pěstujete zeleninu a brambory na šesti stech hektarech. Dotklo by se vás zastropování dotací pro velké farmy?
Je nešťastné říkat, velká firma je špatná a malá dobrá. Dopad se zatím nedá vyčíslit, stropy ještě nejsou nastaveny. Pokud by se však do zastropování počítaly i další platby, šlo by o podstatný zásah do našeho hospodaření v řádu několika milionů korun.

Mluví se i o krácení dotací kvůli brexitu a o tom, že evropské zemědělství po roce 2020 zchudne. Připravujete se na horší časy?
Především myslím, že dotační politika je dost nešťastná. Pokud všem plyne z dotací stejný příjem, stane se jen to, že se sníží cena výsledného produktu. Pokud bude v dotacích méně peněz, ceny základních komodit vzrostou, ale nic zásadního se nestane. Problém, který nás může ohrozit, je, že se dotace budou nerovnoměrně dorovnávat z národních rozpočtů.

To už se přece děje několik let.
Potichu se o tom mluví a je to pravda. V dotacích přepočtených na hektar v Německu, Polsku či v Česku je obrovská nevyváženost. A pokud dotace tvoří několik procent obratu, nemůžeme si dovolit dotační kolotoč opustit. Kdyby se platby na plochu, které dostávají všichni, zkrátily na polovinu, vzrostou mírně ceny, ale nikomu to neublíží.

Na které dotace dosáhnete vy?
Hodně důležité jsou dotace na citlivé komodity, což je pro nás produkce zeleniny a brambor. Riziko, že se sníží, je značné. Potřebovali bychom je zachovat, jinak opět stoupne závislost země na dovozech. V zelenině je Česko soběstačné od 30 do 70 procent. Využíváme i dotace na integrovanou produkci plodin a investiční dotace. Ty však docházejí. Nás zelináře dotace spíš svazují. Vnímám jako obrovskou nesvobodu, že vaše celoroční snažení je do značné míry závislé na vyplňování tabulek, a když uděláte marginální chybu, může vám ekonomický výsledek celého roku spadnout na hlavu. Bohužel svobodné podnikání a zdravý rozum jsme v zemědělství nahradili byrokracií.

Už déle se mluví o průmyslu 4.0. Také v zemědělství vlivem moderních technologií ubývá ruční práce. Jak inovace proměnily pěstování zeleniny?
Inovace spočívají ve využití precizního zemědělství. Všechny naše nové traktory mají přesnou GPS. Přihnojování a kultivace je mnohem snazší a šetří poměrně dost nákladů a hnojiv. Budeme hnojit podle sklizňových map a ošetřovat přesně, bez chyb vzniklých lidským faktorem. Automatizace se prosazuje hlavně ve zpracování. Optické třídiče, paletizátory jsou už docela běžné. Na druhou stranu jsou oblasti, kde se toho moc nezmění. Některé sklizňové práce ještě dlouho zůstanou ruční. Důvodem je obrovská variabilita porostů i podmínek vlivem počasí.

Existuje už ovšem přece mechanizace na sklizeň jahod nebo vína.
Ano, ale takové systémy vyžadují poměrně precizní, uniformní porost. Ve chvíli, kdy dojde k jakékoliv odchylce, tak si s tím stroje málokdy umějí poradit. Mechanizace sklizňových prací je zatím spíše záležitost skleníkových hospodářství. My musíme sklízet každý den, takřka za každého počasí.

Máte problém sehnat lidi?
Třeba na Zemědělské univerzitě v Praze končí ročně studium stovky absolventů. Ale nové agronomy spočítáte na prstech a většina z nich jde do rodinných podniků. Sehnat traktoristu je obrovský problém. A u práce na polích jsme zcela závislí na zahraničí. Nikdo jiný tuto práci dělat nechce. Představa, že by to dělali Češi, je naprosto mylná. Navíc teď probíhá generační výměna majitelů firem. Ti, kdo začínali po revoluci, končí a většina z nich řeší nástupce. Je to obrovský problém.

Vy už jste nástupce našel?
Doufám, že se mi podaří přesvědčit dceru. Bude to dlouhá cesta, čeká ji ještě studium na vysoké škole a praxe.



Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

KVÍZ: Maturita z piva. Vyzkoušejte se, jak znáte značky, hospody i pijany

Šikovný hospodský umí načepovat hladinku, šnyt i mlíko.

V předchozím pivním kvízu jsme vás zkoušeli hlavně z výroby piva, tentokrát to bude více ze života - co pijeme, jak to...

ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

Další z rubriky

Podvodné stránky úřadu práce klamou nezaměstnané, varuje ten skutečný

Desítky nových pracovních míst přibude na Ostravsku a Karvinsku pro úředníky....

Klamavé weby nabízejí rekvalifikaci zdarma pro každého a volná pracovní místa, zdánlivě garantovaná úřadem práce....

Vláda kývla na rozpočet a schodek čtyřicet miliard, vzrostou penze i platy

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

Klíčový zákon roku, návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, schválila menšinová vláda ANO a...

Soud zprostil obžaloby představitele ŘSD, billboardy nepronajímali pod cenou

Alfred Brunclík, šéf Ředitelství silnic a dálnic

Obvodní soud pro Prahu 4 dnes zprostil obžaloby dva bývalé představitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Alfreda...

Najdete na iDNES.cz