V úřadě jste asi rok. Co z plánů, se kterými jste nastupoval, se podařilo realizovat?
Z krátkodobých exekutivních opatření se podařilo obměnit veškeré rozkladové komise. V personální oblasti jsem jmenoval nového místopředsedu pro hospodářskou soutěž a novou místopředsedkyni pro veřejné zakázky. Jedná se o dlouholeté ředitele ÚOHS, takže jsem bral lidi zevnitř úřadu nikoli zvenku. Zrušili jsme administrativní sekci a její agendu rozmělnili pod místopředsedy. V neposlední řadě jsme navázali větší spolupráci s univerzitami.
Z jakého důvodu? Je to proto, že akademický svět začíná právo vnímat jinak a chce se více podílet třeba na tvorbě rozhodnutí?
Řeknu to obecně. Do výuky se dnes více zahrnuje praktický prvek. Studenti si tak vyzkouší, jaké je to dělat v právní kanceláři, na stáním úřadě, případně u soudu. Do kurikula je dáno více praktických dovedností. Spolupráce s ÚOHS může být pro studenty užitečná už jenom proto, že jim může ulehčit rozhodování, kam zamířit po vysoké škole.
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
|
Českou republiku čeká předsednictví v Evropské unii. Co to bude pro váš úřad znamenat?
Především obrovský nápor agendy. Evropská komise v listopadu vydala sdělení, jak reformovat problematiku hospodářské soutěže, a to zejména ve vazbě na Green Deal a inovativní technologie. Musím říct, že to je poměrně ambiciózní věc, která povede k tomu, že se budou měnit například koncepty blokových výjimek. To znamená, že určitá jednání na trhu nebudou považována za porušení pravidel hospodářské soutěže, protože naplňují nějaký jiný cíl, respektive sledují nějaký jiný veřejný zájem, který převažuje nad svobodnou soutěží. Komisařka Vestagerová navrhuje redefinici těchto výjimek pod vlivem klimatického a enviromentálního zaměření Evropské komise. To, co je zelené, bude více chráněno, v extrémním případě i když kvůli tomu dojde ke zvýšení ceny a nákladů. Naopak ujednání konkurentů, která budou zpomalovat za účelem vyšších zisků green řešení budou více postihována.
To zní jako nadřazování ideologie nad právo.
Skutečně nás čeká debata o tom, zdali má svobodná hospodářská soutěž, volný pohyb osob, zboží a kapitálu ustoupit politickým nebo ideologickým plánům. Je to poměrně radikální. Důležité bude sledovat, co tím Komise chce říci a kde až se hodlá zastavit. Pravidla pro hospodářskou soutěž jsou celounijní, takže pokud dá Komise takový impulz k jejich přenastavení, bude ve výsledku rozhodovat Evropská rada, tudíž politici.
Já to chápu jako konec systému, ve kterém úspěšný vydělá a neúspěšný zkrachuje.
Ono se to již děje. Například od 1. 1. 2021 platí při zadávání veřejných zakázek princip, podle kterého musí zadavatelé zohledňovat environmentální, sociálně odpovědné a inovativní aspekty. Teď se ten systém začíná promítat také do pravidel hospodářské soutěže.
V poslední době se hodně skloňuje pojem ESG, tedy pravidel pro zodpovědnější podnikání. To brzy čeká vlastně všechny firmy. Jsou na to ale připraveny?
Musíme říct, kde je ta hranice. Do jaké míry omezíte soutěž takovým způsobem, že řeknete „je to zelené, tudíž je to dobré“ bez ohledu na to, že na trhu o to nikdo nestojí. Firma si potom může položit otázku, o co a v jakém prostředí vlastně soutěží. Někde se pravidla dodržovat musí, ale pokud jste klimaticky odpovědní, máte obecnou výjimku.
Namítnu, že regulativní opatření jsou standardní součástí našeho právního řádu.
Ano, ale obecně platí, že k regulaci přistupujete, až když nefunguje hospodářská soutěž. Nemusí ani jít o kartelovou dohodu. Trh může stagnovat, nemá impulz z hlediska inovací nebo neexistuje alternativa například za určitou komoditu. Potom může vstoupit regulace. Jestliže vám ale trh funguje, probíhá na něm soutěž, firmy si konkurují a přetahují si zákazníky, pak to není třeba. Soutěžní regulace je jednání ex-post – odhalíte vertikální dohodu, kartel a podobně a potrestáte účastníky tohoto jednání a zjednáte nápravu. Začínají se ale objevovat výjimky. Například když Evropská komise přišla s regulací GAFA (Googlu, Amazonu, Facebooku a Applu) v podobě chystaného nařízení o digitálních trzích.
Green Deal mohou firmy využít jako velkou příležitost, říká odborník |
Zásadní rozdíl je tedy v čem?
Evropská komise přišla s regulací ex-ante, která je typická spíše pro sektorová odvětví jako energetika nebo telekomunikace. Tam máte silné finanční nároky na vstup na trh a regulujete podmínky podnikání u statku, ke kterému by měli mít přístup všichni. Pokud ale začnete tímto způsobem regulovat trh médií, internetu nebo vstupu na něj, tak ten trh buď nefunguje nebo jsou tam tak velcí giganti, že je musíte začít střežit. Do značné míry to i znamená, že máte strach z jejich politického vlivu.
Pokud ale regulujete tímto způsobem, musíte si být jisti, že dosáhnete kýženého efektu. Jinými slovy, že víte, k čemu má vlastně dojít. Položíte si tedy otázky, zdali bude na trhu větší soutěž, chcete velké firmy rozdělit nebo co vlastně chcete. Já se obávám, že evropská ex-ante regulace má své limity. Navíc finální nastavení bude americké, udělá ho tamní Federal Trade Comission – americký ÚOHS. Bidenova administrativa jde rozhodně směrem utahování šroubů, to bude trend, který do značné míry začne kopírovat zbytek světa. Tak jako to bylo u pravidel antitrustu z přelomu 19. a 20. století, která byla namířena proti velkým trustům podnikatelů jako Rockefeller nebo Morgan.
Pojďme zpátky do Česka. Nedávno jste oznámili sektorové šetření ve farmacii. To je nyní aktuální už jenom z hlediska covidové pandemie. Jak šetření probíhá?
Kompletně monitorujeme trh, chceme zjistit, zdali je na něm distorze, případně se podívat, jak se trh změnil. Výstupem by mělo být doporučení pro politiky směřující k tomu, aby byla podpořena efektivní hospodářská soutěž. Předpokládáme, že na konci příštího roku budeme hotovi.
Čím dalším aktuálním se zabýváte?
Konkrétního vám samozřejmě neřeknu nic, nemohu ohrozit probíhající vyšetřování. Je ale potřeba říci, že v době, kdy se z konjunktury dostáváte do stagnace či do krize, častěji dochází ke kartelovým dohodám či jiným druhům protisoutěžního jednání. Navzdory pandemii jsme poslední rok provedli největší počet místních šetření u podnikatelů. I to naznačuje, že na trhu se pravidla porušují.
Jak se za poslední dobu změnilo soutěžení veřejných zakázek?
Od svého nástupu kladu důraz na trh. To znamená, že je na zadavateli, zdali soutěží na životnost, na cenu... prostě ať si sám stanoví kritéria. V minulosti se jednu dobu soutěžilo pouze na cenu, to byla špatná cesta. Za druhé, když v rámci správního řízení posuzujeme zadávací dokumentaci a zadávací podmínky, přihlížíme k situaci na trhu. Zdánlivě nevinná podmínka v zadávací dokumentaci tak může znamenat, že zužujete okruh potenciálních dodavatelů z pěti na jednoho nebo na dva. Antimonopolní úřad proto při posuzování ustoupil od formalistického hlediska. U zadávacích podmínek hodnotíme, jak podmínky stanovené zadavatelem zasahují do trhu. Provádíme poměrně rozsáhlá šetření, proč se někteří dodavatelé do veřejné zakázky nepřihlásili. Třeba u inovativních trhů se snadno stane, že hned ze začátku nastavíte přísná kritéria, které splní jenom jedna firma a trh uzavřete, stane se monopolním nebo vysoce oligopolním. Ono to není jenom o plnění kritérií, ale i o trhu veřejných zakázek. Jestliže si některý zadavatel nastavil podmínky tak, že v podstatě směřuje k tomu vybírat pořád téhož dodavatele a vytváří tak monopol, pak je tady úřad, aby trh ochránil.
Ozývají se hlasy, že jste jako úřad v poslední době ustoupili z rigidity. Je to trend?
Nevím, co je vnímáno rigidností, já říkám ústup od formalismu. Jinými slovy: posuzuji-li zakázku, nemám se točit na formalismu. Abych mohl říct, jestli je něco transparentní, přiměřené a skutečně rovné pro všechny účastníky na trhu, tak musím provést šetření. Kvůli formálnímu pochybení lze de facto zrušit každou veřejnou zakázku, ale to není smysl zákona. Smysl je, aby nezávislý úřad, jako je ÚOHS, provedl šetření, zjistil situaci na trhu a podle toho rozhodl, zdali je postup zadavatele férový. Jestli je tohle vnímáno jako ustoupení z rigidity, tak ano, je to trend.
