Stejně dobře jako všech čtrnáctležáků nejoblíbenějších značek (v anketě MF DNES se umístily na předních místech), které prošly redakčním testem. "U všech by se dalo posedět v hospodě," prohlásili po degustaci odborníci, kteří je podrobili chuťovému testu. Žádné pivo nebylo sice mimořádné, ale ani horší než nadprůměrné. "Některé nemělo správný říz, některé bylo trochu prázdnější, ale žádné nebylo vyloženě špatné," na takovém verdiktu se shodli všichni degustátoři - sládkové z malých pivovarů a pedagogové z pivovarnické školy. Zpráva pro pivaře nijak překvapivá. Kdyby české pivo nebylo tak dobré, těžko bychom byli přeborníky v jeho pití a ročně vypili průměrně oněch sto šedesát litrů na hlavu.
Někdo to rád hořké, jiný ne
|
Vítěz testu |
|
I když bychom mohli říct, že test neměl vítěze ani poraženého, dvě značky nasbíraly v hodnocení přece jen o pár bodů více, a vysloužily si tak titul vítěze testu: Krušovice Imperial a Ragegast Premium. Na vysvědčení by měly chuť "velmi dobrá", zatímco u všech ostatních by bylo "dobrá" nebo "nadprůměrná". |
Stejně jako u výčepních piv, která redakce testovala v listopadu loňského roku, i u ležáků se potvrdilo, že mezi jednotlivými značkami nejsou velké rozdíly v chuti. Nesplnilo se tak očekávání, že ležáky, které jsou vlajkovou lodí každého pivovaru, budou chuťově pestřejší.
Z celé palety testovaných se výrazněji odlišoval pouze svijanský rytíř. "Jediné pivo, které mělo charakter," poznamenal jeden z hodnotitelů. "Moc hořké," říkali jiní. Kladný či záporný postoj k hořké chuti, která je ostatně i v názvu piva - bitter - se projevil i na celkovém hodnocení. Někteří dali Svijanům (o jaké pivo šlo, se hodnotitelé dozvěděli až po degustaci) vysoké známky, jiní zase naopak nižší právě kvůli hořké chuti. Potvrdilo se tak, že chuť piva je velmi subjektivní záležitost. Všechny hospodské pře o to, zda je lepší budvar nebo gambrinus, krušovice nebo radegast, jsou vlastně jen sporem o to, co komu chutná.
|
Pivo může být... |
|
lehké do 7 % |
|
výčepní 8 až 10,99 % |
|
ležák 11 až 12,99 % |
|
speciální nad 13 % |
|
Poznámka: Procenta vyjadřují obsah extraktu původní mladin. Ve světě se používají různé způsoby dělení piva na jednotlivé druhy, např. podle způsobu kvašení - spodní nebo svrchní. U nás dřívější dělení na stupně nahradilo rozdělení podle koncentrace původní mladiny za účelem zdanění. |
Kam se poděly dvanáctky?
Větší překvapení přinesly laboratorní zkoušky. Ležáky nejsou dvanáctky, jak se většina lidí domnívá a jak je obchody a restaurace stále označují, ale jedenáctky. Prokázaly to analýzy, které pro MF DNES zpracovali ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. Jediný ze čtrnácti testovaných ležáků, který se k jedenácti stupňům přiznává i v názvu, je zlatopramen. Ostatní pivovary sice netvrdí, že dělají dvanáctku, ale jedenáctkou se také příliš nechlubí. Ani nemusí.
Piva není nutné označovat stupni, protože dnešní předpisy je dělí na výčepní a ležáky; výčepní mají osm až deset stupňů, ležáky jedenáct až dvanáct. Stupně vyjadřují množství extraktu původní mladiny, ten vypovídá o tom, kolik důležitých chuťových látek ze sladu a chmele je v pivu. Čím více extraktu, tím je pivo plnější, a tedy i chutnější. Je to logické, dvanáctistupňové pivo obsahuje méně vody než desetistupňové. Ačkoli pivovary tvrdí, že zákazníky nijak nešidí, protože dělají to samé pivo, které mohlo být podle staré, volnější normy označeno jako dvanáctistupňové (dvanáctka byla od 11,7 procenta), neplatí to u všech. Ze čtrnácti testovaných by se postaru "dvanáctkou" mohlo nazývat jen šest.
|
Jak dopadl velký test ležáků? Výsledky testu naleznete ZDE. |
