Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Piva jsou pestrá, není jen desítka a dvanáctka

  • 30
Vypijeme nejvíc piva na světě, ale vystačíme si jen s jedním typem. Je to škoda, pivní trh se neomezuje jen na piva světlá a tmavá nebo výčepní a ležáky. Nabízí mnohem víc a je přitom hodně pestrý. Proč tedy neochutnat něco jiného?

Víte, kolik je druhů piva? Jen dva - dobré a špatné, odpoví pivař. Pak nejspíš vyjmenuje desítku a dvanáctku, ale možná bude přesvědčen, že desítka má deset a dvanáctka dvanáct procent alkoholu. Před dvěma lety si to v průzkumu Plzeňského Prazdroje myslelo 80 procent pivařů. Je to tak, jsme přeborníci v pití piva, ale moc o něm nevíme.

Druhy piv

V obchodech můžete koupit pestré druhy piv. Čím se od sebe liší? Podívejte se zde

Na světě existuje asi 5 500 značek rozdělených zhruba do 45 druhů. Český trh jich nezná tolik, ale přesto z tuzemských pivovarů odchází k zákazníkům víc než 400 značek, které nejsou všechny stejné. České předpisy dělí piva podle barvy na čtyři skupiny a podle obsahu extraktu původní mladiny, obsahu alkoholu a způsobu výroby na jedenáct podskupin.

Kromě toho se ještě na pivním trhu objevují i piva zahraniční, která jsou hodně odlišná od těch, na která jsme zvyklí.

Kam zmizely stupně?

Hospody ze setrvačnosti rozlišují piva na desítky a dvanáctky, přestože nabízejí výčepní a ležáky. A výčepní může být desítka i osmička, ležák dvanáctka nebo jedenáctka.

Kdysi používané stupně znamenají extrakt původní mladiny. Dalo by se říct, že vyjadřuje, jak hustá byla mladina, z níž bylo pivo vyrobeno. Extrakt je tím vyšší, čím více sladu bylo při výrobě piva použito. Pivo označované jako 10° je vyrobeno z mladiny, která obsahuje 10 % extraktu.

Pokud si extrakt představíme zjednodušeně jako roztok cukrů, desítka má v jednom litru 100 gramů a dvanáctka 120 gramů cukru. Lze tedy říct, že extrakt označuje "sílu“ piva, čím je vyšší, tím je pivo plnější a hutnější. Ale pozor, nemusí mít více alkoholu. Ten záleží i na stupni prokvašení.

Zájem o neobvyklá piva stoupá

Devadesát osm procent piva, které vypijeme, patří svým charakterem k jedinému typu - ke spodně kvašenému pivu plzeňského typu. Speciální a neobvyklá piva tedy nejsou u českých zákazníků příliš v oblibě. Ale časy se mění. Stoupá zájem o "jiná" piva.

Co je důležité

Říz. Neboli nasycenost piva oxidem uhličitým. Pivo má správný říz, když po napití pocítíte osvěžující účinek, který vás podněcuje k dalšímu napití. Říz českého piva je střední až silný.

Plnost. Je pivo prázdné, jakoby vodové, nebo máte jeho chuti plnou pusu? Rozdíl je v plnosti. Pivo ji získává z extraktu původní mladiny. Čím je extrakt vyšší, tím je pivo plnější a hutnější.

Hořkost. Pivu ji dává chmel, ale ovlivněna je také technologickým postupem. Pro české pivo je typická střední až vyšší hořkost.

Například před několika lety jsme weizen, tedy pšeničné pivo, mohli pít jen v bavorských nebo rakouských pivnicích, dnes ho můžeme ochutnat v restauračních pivovarech, nebo dokonce koupit v hypermarketu. Pšeničné dnes produkuje 14 pivovarů. Objevují se piva ochucená nebo svrchně kvašená nejrůznějších typů, která jsme donedávna znali jen z jiných pivních velmocí.

Speciální piva jsou spíš výsadou malých restauračních pivovarů, je to logické, mohou si dovolit více experimentovat než velké průmyslové pivovary, mohou častěji měnit nabídku a rychleji zareagovat na chutě zákazníků. Z průmyslových pivovarů se speciálním pivům dlouhodobě věnuje Primátor Náchod.

Vyrábí je od poloviny devadesátých let a dnes má v nabídce celou řadu od světlé třináctky přes šestnáctku, jednadvacítku až po tmavou čtyřiadvacítku, nechybí ani piva svrchně kvašená - např. pšeničné, stout nebo ale (čti ejl).

Neobvyklá piva si tedy můžeme koupit v lahvi. Bohužel jen málokdy v hypermarketech, zato ve specializovaných obchodech, jako je Pivní galerie v pražských Holešovicích nebo Pivovarský klub v Karlíně.