Plzeňským pivem František Palacký prý s oblibou zapíjel v centru metropole pečené vepřové maso s kůrčičkou, podobně jako jeho neméně slavný zeť Rieger.
K Pinkasům, poblíž sochy českého buditele Josefa Jungmanna, který také patřil k pravidelným návštěvníkům této restaurace s pivnicí, se dá zajít na půllitr zlatavého moku stále stejného pivovaru už přes 160 let. Obdobně jako na tradiční české jídlo.
Mezi staročeské speciality se řadí Brabcův gulášek či svíčková s brusinkami, oboje s houskovým knedlíkem a cenou 135 korun, stejně jako vepřová krkovička česnekem prostrkaná, na majoránce pečená s kysaným zelím. K napití půllitr piva Pillsner Urquell za 29 korun.
K návštěvníkům pivnice patřila řada dalších známých osobností. V pamětní knize z třicátých a čtyřicátých let najdete na prvním místě podpis papežského preláta Barnabáše. Dále jsou zde z roku 1935 autogramy herců Zdeňka Štěpánka či Ladislava Peška. Nezapomenutelné věty zapsali Voskovec a Werich i Jaroslav Ježek.
Mácha na Petříně? U Orla!
Jak uvádí spisovatel Radko Pytlík v knize Ve stínu pípy, třeba Karel Hynek Mácha, pod jehož sochou na Petříně si na 1. máje dávají dostaveníčko zamilované páry, rád sedával U Červeného orla v Celetné ulici. Zadumaný židovský básník Franz Kafka zase v kavárně Arco na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice. A Bohumil Hrabal samozřejmě v hostinci U Zlatého tygra.
Jaroslav Hašek proslavil jednu vinohradskou hospodu, která se jmenovala V Kravíně. V roce 1911 zde založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona a stal se jejím volebním kandidátem. Svou programovou řečí, jež měla název "O svatých ze stanoviska národohospodářského, přednáška o rehabilitování zvířat, o zestátnění domovníků, o výcviku policejních špiclů", si získal značnou popularitu. Chodili sem milovníci vtipné a břitké intelektuální ironie z celé Prahy.
Proslýchá se, že sem s Maxem Brodem zavítal i Kafka, po kterém se ostatně jmenuje jedna z pražských restaurací na úrovni i dnes.
Beefsteak Franz Kafka
Restaurace Franze Kafky na stejnojmenném náměstí v centru se nachází v domě, kde se v roce 1883 nejproslulejší z pražských spisovatelů židovského původu narodil. Ve stylové restauraci z 20. let minulého století nabízejí speciality české, židovské a standardní mezinárodní kuchyně.
Ceny naznačují, že to není podnik, kam by drtivá většina Pražanů denně chodila z práce na obědy. Ale při slavnostní příležitosti? Polévky stojí mezi 55 a 80 korunami, teplé předkrmy kolem dvou stovek, stejně jako hlavní jídla. Třeba pikantní guláš pražského fiakristy s houskovým knedlíkem vyjde na 165 korun. Vinný lístek nabízí nejenom vína z Moravy, ale i košer vína. V tomto duchu si může člověk vybrat i slivovici - panák 0,4 stojí 70 korun, stejné množství Kosher slivovice 110 korun.
Slivovice pro Nerudu
Mnozí by své oblíbené hospody a restaurace v ulicích současné Prahy nenašli. V restauraci U Ježíška, zbořené kvůli výstavbě stanice metra na Národní třídě, kraloval básník Jan Neruda. Chodil sem na obědy i večeře, měl tu vyhrazen stůl, v jehož čele sedával, obrácen ke vchodu. Večer přicházel po osmé a zdržel se obvykle až do jedné v noci.
Spisovatel Ignát Herrmann vylíčil jeho stolování: nejdříve pojedl hustou polévku, po ní si dal kalíšek slivovice. Pokračoval hovězím masem s omáčkou a knedlíkem, jako zákusek měl halušky s uzeninou. Nakonec mu číšník zapálil viržinku. K "Ježíškovi" chodili i Josef Václav Sládek, Vítězslav Hálek, Bedřich Smetana, Josef Thomayer či autor tajuplných staropražských romanet Jakub Arbes.
Ten měl mimo jiné v oblibě zejména malou hospůdku U Zlatého litru v Balbínově ulici číslo 1 na Vinohradech. Dům stále stojí a i nyní by si Arbes na stejném místě mohl dát něco k jídlu a zapít to plzeňským pivem. Avšak pouze lahvovým za třicet korun, svůj oblíbený podnik by přitom nepoznal. Hospůdku s poetickým názvem U Zlatého litru nahradila moderní Kafírna SRK@MLASK s přístupem na internet