„Sucho má za následek snížení výnosu ječmene, ale i kvality kvůli vyššímu obsahu dusíkatých látek. Následný nedostatek kvalitního sladovnického ječmene může výrazně ovlivnit cenu piva,“ myslí si Pavel Vítámvás z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Ústav je jednou ze sedmi vědeckých institucí, které ve společném projektu zkoumají, jak minimalizovat dopady sucha a zajistit udržitelnou produkci a kvalitu sladovnického ječmene. Ten je ohrožen jarním suchem, protože má malé kořeny a krátkou vegetaci. Výsledkem mohou být nové odrůdy, odolnější vůči vlivům počasí.
Pivovary tvrdí, že kvalitních surovin je stále dost. Česko má coby jeden z největších výrobců v Evropě zatím o 40 procent více sladu, než samo spotřebuje. K cenové politice se výrobci nevyjadřují, trh tradičně čeká na to, až se k nepopulárnímu kroku rozhodne lídr Plzeňský Prazdroj. Naposledy tuzemské pivovary zdražily v řádu procent loni na podzim.
Shoda na extrémních výkyvech
Vrchní sládek Prazdroje Jan Enge situaci se surovinami označil za „relativně bezpečnou“, protože firma má dopředu nasmlouváno dostatečné množství ječmene i chmele. Jako faktor, který spíš ovlivní ceny, označil prudce rostoucí mzdy.
S tím souhlasí Tomáš Maier z České zemědělské univerzity. „Cena ječmene a chmele na jeden půllitr piva je asi 50 haléřů. Podle mě navíc sucho nebude dlouhodobý problém,“ řekl. Vědci však upozorňují, že i když se výhledy vývoje klimatu liší, v jednom se vesměs shodují: vidí vyšší pravděpodobnost výskytu extrémů počasí, jako jsou například suché a velmi teplé sezony.
Ani Plzeňský Prazdroj však rizika neignoruje. „Budou-li sucha ještě přetrvávat, asi začneme hledat genetický materiál vhodný pro šlechtění, který bude odolnější,“ potvrzuje Enge.
| Rok | Sklizeň (t) | Výnos na hektar (t) |
|---|---|---|
| 2013 | 1 165 065 | 4,85 |
| 2014 | 1 409 409 | 5,73 |
| 2015 | 1 461 965 | 5,59 |
| 2016 | 1 245 461 | 5,62 |
| 2017 | 1 151 258 | 5,00 |
| 2018 | 1 098 069 | 4,95 |
| Zdroj: MZE | ||
Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj spolupracuje se šlechtiteli a výzkumnými ústavy, aby měl dostatek surovin i do budoucna. Vyšlechtit novou odrůdu je však komplikované. Znamená to utratit desítky milionů korun s nejistým výsledkem. Samotné křížení zabere minimálně osm let, následná registrace u Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského další tři roky. Přesnější a rychlejší metody genové modifikace nebo editace jsou v Evropské unii přísně regulovány.
Nikdo neví, co bude za deset let
Na klimatické změny se snaží reagovat i české šlechtitelské firmy, je to však obtížné, protože nevědí, co bude za deset let.
„Teploty v posledních letech v průměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově,“ vysvětluje Ivo Sedláček, ředitel největší tuzemské šlechtitelské společnosti Selgen. Pětina plodin pěstovaných na polích v Česku pochází z odrůd vyšlechtěných touto firmou.
Selgen uvedl poměrně nedávno na trh odrůdu ječmene Spitfire, která se podle Sedláčka hodí pro výrobu takzvaných europiv (piv s unifikovanou, nepříliš vyhraněnou chutí) a dobře prý ustála loňské sucho. Na sucho reagují také chmelaři. I tato plodina měla loni horší rok, nižší hektarový výnos i obsah žádoucích alfa hořkých látek.
Žatecký červeňák má potíže s teplotami nad 30 stupňů
„Nejpěstovanější chmel v ČR, žatecký poloraný červeňák, se zrovna potýká velice špatně ani ne tak se suchem, jako s vysokými teplotami nad 30 stupňů Celsia,“ říká Josef Patzak z Chmelařského institutu Žatec. Před třemi lety institut zahájil pro japonský pivovar Suntory v Kjótu smluvní výzkum na šlechtění jemného aromatického chmele s vyšší odolností k suchu. Vhodné genotypy, které vzejdou z křížení, by mohl zaregistrovat nejdříve za pět let.
Chmel se v tuzemsku pěstuje v historicky sušších oblastech. Pěstitelé, kteří měli loni o čtvrtinu nižší úrodu, s obavami hledí na předpověď v příštích týdnech. Částečně se problém snaží řešit i budováním závlah a retenčních nádrží.
Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal je k dalšímu vývoji optimistický. „Tím, že zapršelo, si myslím, že ječmeny jsou zachráněné,“ říká s tím, že Česko má dost přebytků.
Někteří experti už však začínají mluvit o tom, zda by se pivo nemohlo vařit z ozimého ječmene. To by však mohlo snížit kvalitu moku. „Bohužel řada jeho odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu,“ říká vrchní sládek Pivovarů Staropramen Zdeněk Lux. V některých zemích, jako je Velká Británie, však tento ječmen už umějí vypěstovat tak, aby splňoval parametry pro výrobu piva, které dávají jařiny.
