Přesně před pěti sty lety schválili v Bavorsku zákon o receptuře piva známý jako Reinheitsgebot. Ten stanovil, že se pivo nesmí vařit z jiných ingrediencí, než jsou chmel, ječmen a voda. Až na různé výjimky a příchutě platí (nyní už neformální) pravidlo v Evropě dosud.
I když se půl milénia nezměnilo, z čeho se pivo vaří, hodně se proměnil způsob, jakým se připravuje a následně dostává k pijákům. A nyní se zdá, že i pivovarnictví zastihla „čtvrtá průmyslová revoluce“.
Počítače kontrolující proces vaření piva nejsou u největších pivovarů, ale ani u těch menších novinkou. To ví každý, kdo se v posledních letech účastnil pivovarnické exkurze. Nyní se přidá víc automatizace.
Čtvrtá průmyslová revoluce se blíží
Představitelé velkých českých a moravských pivovarů říkají, že cítí potřebu aplikace řešení tzv. čtvrté průmyslové revoluce stejně jako jejich kolegové v jiných oborech. Nejvíc se u nás o průmyslu 4.0 mluví v souvislosti s automobilovým průmyslem.
„Vyplývá to ze situace na trhu, kde je snaha snížit podíl manuální práce a zvýšit nároky na odbornost pracovníků,“ vysvětluje například vrchní sládek a ředitel pivovaru Starobrno Ondřej Koucký, co motivuje jeho firmu, vlastněnou nadnárodním gigantem Heineken, k prohlubování automatizace v procesu vaření i stáčení.
Na dalším pokroku v digitalizaci výroby pracuje například jedna z největších technologických firem Evropy - německý Siemens, který dodává pivovarům po desetiletí například kontrolní systém Braumat.
Manažer Siemensu pro nápojářský průmysl Christian Maurer vidí budoucnost v tom, že se kromě kontroly produkce bude pomocí počítačů ve větší míře modelovat a plánovat. „K tomu slouží na přesných datech založená tzv. digitální dvojčata či kopie (digital twins) samotného produktu, procesu i pivovaru. Po jejich splynutí můžeme virtuálně simulovat vaření piva včetně následků, které nastanou třeba v kapacitě produkce či vytížení linky v momentě, kdy pozměníme recepturu,“ vysvětluje Maurer.
Systém má propojit simulaci vaření se skutečnou výrobou. Od původní ideje přes vaření až po lahvování, etiketování nebo marketing a nacenění. „Každý, i mimo pivovarský byznys, si tak bude moci poměrně jednoduše naplánovat a následně připravit vlastní pivo,“ říká.
Počítače zatím chuť piva simulovat neumí
Na mysl logicky přichází myšlenka, zda lze od počítače namodelovat i to, co považuje asi každý piják na pivu za nejdůležitější. „Ne, chuť nasimulovat neumíme. Zatím ne,“ přiznává Maurer.
Zatímco podobné cloudové systémy jsou aktuálně hudbou (byť možná nepříliš vzdálené) budoucnosti, jiná řešení spadající do škatulky Průmysl 4.0 Siemens už v praxi ukazuje. Třeba na domácí půdě v Mnichově, při největším a nejtradičnějším evropském pivním festivalu - právě probíhajícím Oktoberfestu. Tři z největších pivních stanů už několik let používají software pro distribuci k zákazníkovi.
Ten se skrývá v malé místnosti a reprezentuje ho obrazovka, přes kterou lze kontrolovat údaje o pivu přepravovaném ze čtveřice tanků 240 metry pivovodů. A to tak, aby každá z jedenácti píp ve stanu mohla natočit patnáct litrů piva za minutu. Tedy jeden tuplák každé čtyři sekundy.
Nutná je i spolehlivost celého systému, v perných dnech se takto v minulých letech vytáčelo v jednom stanu i 70 tisíc piv denně (že se letos kvůli nižší návštěvnosti na Oktoberfestu čepuje méně jsme psali zde).
„Díky systému víme přesně, kdy nám dojdou zásoby v tancích, a cisterna tak nemusí jezdit zbytečně. Zároveň pomáhá udržovat stálý tlak ve všech pípách, což byl dříve problém,“ říká sládek pivovaru Paulaner Ulrich Stief.
