Malé pivovary si několikrát marně stěžovaly na praktiky velkých. Ani antimonopolní úřad, který smlouvy zavazující hostinské k čepování jejich piva zkoumal, pořádek na trhu neudělal. Dal sice Plzeňskému Prazdroji, Radegastu a Krušovicím pokuty, ale v praxi se pokračuje dál. Jen se našly jiné cesty.
Zlozvyk pivovarů se nyní vrací jako bumerang: malí výrobci piva se kvůli vlastnímu přežití začínají přizpůsobovat. Nemohou sice nasadit do hry tak vysoké částky a přeplácet velké producenty, jimž za zády stojí většinou zahraniční vlastníci, ale přesvědčují a snaží se pomoci například alespoň nájmem výčepů. Velcí se ovšem bouří.
Posledním příkladem je restaurace U Červených v Kolíně. Sedmnáct let se v ní točil staropramen a dlouho to byla jediná hospoda, v níž se Pražské pivovary dokázaly prosadit. Před třemi lety do ní Staropramen podle smluv pořídil vybavení za více než milion korun a předělal ji na jednu ze značkových restaurací ve stylu retro.
Dnes se v ní čepuje humpolecký bernard. "Dlouho jsem přemýšlel, jaké pivo točit. Tři měsíce jsme se tady dohadovali. Moje rozhodnutí nebylo z ničeho nic.
Po zkušenostech se Staropramenem přetekl pověstný pohár," říká majitel restaurace Pavel Chumlen.
Pražané totiž ani po roce urgencí nereagovali a neodstranili závady, na jejichž opravě se s hostinským dohodli. Stoly, fasádu i další věci si musel nakonec opravovat sám. Staropramen reagoval po svém. "Pan Chumlen porušil smlouvu o nájmu interiéru tím, že neplatil částky nájemného, a proto naší společnosti nezbylo jiné řešení, než vybavení hospody odvézt," říká Simona Krautová ze Staropramenu.
V pátek 2. listopadu přijeli zástupci Pražských pivovarů a odvezli z hostince stoly, židle a vše, co se dalo odnést nebo odmontovat. Nájemné interiéru činilo 122 korun měsíčně a Pavel Chumlen na něj nikdy nedostal fakturu, složenku ani jiný daňový doklad. Za pronájem výčepního zařízení, které Staropramen požadoval, přitom hostinský platil.
"Přijeli ve správnou chvíli: před víkendem, kdy věděli, že budu muset zavřít," popisuje Chumlen. Hosty, z nichž šedesát procent je stálých, přesvědčovali, aby šli jinam. Některým dokonce bránili ve vstupu do hostince. Štamgasti museli pít pivo vestoje u odmontovaných stolů. Svou sílu demonstroval Staropramen i přesto, že Chumlen nabízel pivovaru vyplacení interiéru. "Asi chtěli postrašit ostatní, kteří by chtěli zběhnout," míní Chumlen.
Týden po odvezení stolů majitel restauraci znovu otevřel. Sehnal si sám za třetinu původní ceny židle i stoly, vybavil interiér. Točí bernarda a čeká, že propad způsobený týdenním zavřením nahradí novými zákazníky. Někteří ze stálých zákazníků totiž po fámě, že je prodal, odešli ke konkurenci. "Už v pátek odpoledne si někteří přišli pro své půllitry. Jenže místo, aby šli jinam na staropramen, vedle pijí gambrinus," vypráví Chumlen.
Staropramen po vyklizení restaurace ještě dva dny rozdával letáky, na nichž lidi lákal do jiných hostinců v Kolíně, kde se staropramen točí. Proč Staropramen tolik stál o jednu restauraci v Kolíně? Vytočí se v ní přes sto hektolitrů piva měsíčně. Přitom ty, kde se vytočí šedesát, jsou považovány za velmi dobré.
